1 266
editací
Kazimír hrabě Badeni: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
odk. na sirotu
m (Kategorie:Historické postavy) |
m (odk. na sirotu) |
||
|
[[Image:herb_badeni.png|thumb|left|200px|Klanu Badeni slouží odpradávna za znak havarovaný [[dvounohý kůň]]
'''Hrabě <s>Drakula</s> Badeni''' se narodil (i zemřel) na území staré přemyslovské domény na půl cesty mezi druhým městem [[Bohemia|Čech]] (Krakovem) a prvním městem [[Rusko|Rusi]] (Kyjovem). Z tohoto důvodu si na jeho národnostní příslušnost činili nárok mimojiné [[Češi]], [[Ukrajina|Ukrajinci]], [[Rakousko|Rakušané]], [[Poláci]], [[Katolická AO|Moravští Slováci]] i [[Bašmaci]]. Tedy hlavně zaprášení univerzitní profesoři historie těchto národů. On sám se cítil býti Čechem, jak dokládají jeho slova: "Ich bin ein Berliner!" pronesená při návtěvě rázovité české čtvrti Rixdorf v hlavním městě marky braniborské. Jedná se o nejvýznamějšího z právem zapomenutých géniů politiky vůbec. Stal se duchovním otcem [[euro]]komisaře [[Vladimír Špidla|Špidly]].
Za největší ránu samé existenci soustátí lze právem považovat Badeniho požadavek, aby se všichni obyvatelé Předlitavska (tedy té části monarchie, která nebyla Uhry) naučili [[čeština|česky]]. V Uhrách nic takového potřeba nebylo, neboť tam byla čeština (spolu s [[latina|latinou]]) úřední řečí již od dob krále a známého deflorátora Matyáše Kurvína. Proti tomuto nařízení nejvíce protestovali [[Moravané]] a tzv. [[Němci]], tedy potomci lidí, kteří v období tzv. [[Osvícenství]] na nátlak shora zapomněli mluvit, aby nemohli osvíceným despotům mluvit do vládnutí; což fungovalo až do vynalezení znakové řeči. Moravany Badeni nakonec uchlácholil tím, že do učebnic „češtiny“ narval vrchovatě jejich gramatiku, s Němci však nepořídil. Vypukly mohutné němé demonstrace, zprvu snažící se hraběti premiérovi naznačit, že opravdu není [[1|jednička]], záhy se však přešlo od slov k činům.
Tehdy si vysloužil jméno odvozené z protokeltštiny: [[Kazimír Veliký|Kazimír]]. Osmadvacátého listopadu 1897 na „žádost“ (zhruba se nesla v duchu: „Nechceš si udělat výlet do Chebu?“) císaře Badeni odstoupil a jeho nástupce sporná jazyková nařízení zrušil, což ovšem rozhořčilo naopak [[Čechy]], kteří se tvrdošijně odmítali zbavit představ o své nadřazenosti nad hendikepovanými menšinami. Konflikty výrazně zhoršily [[Diskuse:Vztah_PC_-_uživatel|vztah]] mezi Čechy a Němci, což nakonec vedlo k '''radioaktivnímu rozpadu Rakouska-Uherska''' na konci [[První světová válka|První světové války]].
Někteří autoři se přesto domnívají, že Badeni odešel z vrcholné funkce sám a dobrovolně. Mělo mu být trpkým zklamáním, že kultivovaný člověk jeho formátu najde snáz společnou řeč s negramotnými nevolníky z Haliče než s obyvateli jedné z nejrozvinutějších částí světa (Rakousko). Ještě další autoři posunky naznačují, že je to úplně [[1|jedno]], neboť se hrabě Badeni prokazatelně zbláznil a o něco méně prokazatelně po mnoha letech na to a v důsledku toho i zemřel.
| |||