Plzeňština: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 4 249 bajtů ,  12. 10. 2011
výraz "plzenština" upraven na "plzeňština", editace a rozšíření jednotlivých kapitol, přidaní praktických ukázek reálné plzeňštiny
m ({{subst:Rychle upravit}})
(výraz "plzenština" upraven na "plzeňština", editace a rozšíření jednotlivých kapitol, přidaní praktických ukázek reálné plzeňštiny)
'''Plzeňština'''
'''Plzenština''' je jazyk úzké skupiny lidí žijících na plzeňsku, tedy v blízkém okolí města Plzně. Vyznačuje se zejména velice otevřenou artikulací a změnou koncovek většiny příslovečných otázek (kam = kapma, co = copa, jak = jakpa apod.), většina Čechů se ale plzeňsky bez větších problémů dorozumí, to je dáno jak vstřícnou českou povahou tak také tím, že mezi plzeňskem a zbytkem České republiky byla během historického vývoje jen krátká odluka.
 
Plzeňština je jazyk úzké skupiny lidí žijících na plzeňsku, tedy v blízkém i vzdálenějším okolí města Plzně. Vyznačuje se zejména velice otevřenou artikulací (pro ilustraci stačí shlédnout několik videí s popularizátorem této jazykové odnože Z. Izerem) změnou koncovek většiny příslovečných otázek (kam = kampa, co = copa, jak = japa atd.), natahováním koncovek plurálů podstatných jmen skupin obyvatel (policajtí/cajtí, blbcí, klucí, vojácí, gumací apod.), deviací ukazovacích zájmen do specifickýych tvarů (toto - tůto, tudy - tůtady, tento - tůten ) a v neposlední řadě i výskytem naprosto originalních slov jako např. "šmé" - výraz pro podvodné nekorektní jednání. Většina Čechů se ale plzeňsky bez větších problémů dorozumí, to je dáno jak vstřícnou českou povahou tak také tím, že mezi plzeňskem a zbytkem České republiky byla během historického vývoje jen krátká odluka. Vyjímku v zájemné kompatibilitě dialektů tvoří např. mluva obyvtel ve vzdálených hraničních oblastech sousedících s jihem Pruska ([[Slizko]]) či Severních Uher - viz. kapitola "Praktické ukázky".
 
'''Historie'''
 
Jazyk vznikl za nejasných okolností pravděpodobně ve druhé polovině 19. století.
Roku 1867 došlo k rozvodnění všech čtyř plzeňských toků a tak byla Plzeň na několik měsíců úplně odříznuta od okolního světa. Málo známým faktem je však i to, že dva roky rok od oné strašlivé povodně byl mmj. založen i první akciový pivovar - dnes známý jako [[Gambrihnus]] - do kterého byl naverbován nový sládek, který již neměl zkušenosti náplavy z Bavor, páně Grolla a uvařil pivo tak silné (dnes samozřejmě již neplatí), že většina konzumentů ztrácela po vypití několika (jindy obvyklých) žejdlíku nejen soudnost, stabilitu ale především artikulaci v mluveném slově, což v kombinaci s předchozí, výše popsanou izolací Plzně, byly hlavní dva aspekty, které formovaly tento svébytný dialekt.
Roku 1867 došlo k rozvodnění všech čtyř plzeňských toků a tak byla Plzeň na několik měsíců úplně odříznutaod okolního světa.
 
'''Rozšíření'''
 
Geograficky se dá rozšíření plzeňštiny ohraničit na severu krajem dialektu prežského a na jihu hranicí s Bavorama. Zejména zde na Chodsku dochazí k vzájemnému pronikání chodského nářečí ( to je samo o sobě dosti brutální) a ryzí plzeňštiny. Několik příkladů opět v kapitole "Praktické ukázky".
 
O popularizaci a celkovou osvětu se zasloužil především Zdeněk Izer.
 
České jazykové školy tento jazyk bohužel často přehlíží. Vyjímkou je Jazyková školička Tomáše Votavy (JŠTV), která pořádá každoročně letní intenzivní kurzy a malá skupinka nadšenců z města Věry Bílé - Rokycan, kteří se snaží o renesanci a etablování moderní formy plzeňštiny do běžného denního jazyka populace moderního Absurdistánu viz. [[Česko]]
 
'''Další vývoj'''
 
Další vývoj jazyka není znám, obecně se má ale za to, že se plzenštinaplzeňština pomalu ale jistě vyvíjí do své konečné, brilantní podoby. Až čas ukáže, zda snaha nadšenců z Rokycan (sami někdy uvadějí nazev "Romcikany") nevyjde naprázdno a neoplzeňské výrazy se stanou běžnou každodení součastí mluvy potomků Prsomyslovců viz. [[Prsomyslovci]]
 
'''Praktické ukázky'''
 
- pro lepší představu dikce a intonace plzeňštiny jsou některá slova spojena či jsou v nich užity jiné hlásky:
 
<p>'''''V řeznictví:'''''<br> ''Pani, prosimvuás, copa je tůto?<br>No tůto je plecko ze Selce.<br> A kolipaho chcete...z kerýpaho/kerýhopa kousku vám to fiknu?''</p>
 
'''''pozn:'''''<br> Selc - název obce Sedlec plzeňsky, další z fenoménů plzeňštiny - deviace místních názvů<br>
kerýpaho/kerýhopa - užití jednotlivých tvarů zájmena zaleží na osobních preferencích každého plzeňštinou mluvícího člověka<br>
 
<p>'''''Telefonát na ulici:'''''<br> ''No copa deláš?<br>Depa si?...jooo na Škvrňanech?!<br>Haloooo, sita?...tatábu, játadu.''</p>
 
'''''pozn:'''''<br> Škvrňany - městská část Skvrňany<br>sita?...tatábu, játadu - tato svahilsky znějící věta znamená "Jsi tam?... Tak tam bud, ja tam jdu."<br>
 
<p>'''''Na fotbale v Horšovském Týně:'''''<br> ''Dopa sou tůty čutálistíííí?<br>...jo tak ze Stodó, no tam máme příbuzný, ňáký Karasojc.''</p>
 
'''''pozn:'''''<br> Horšovský Týn - často se v plzeňštine uvádí výraz ''Tejno'', což svádí k lidové slovní tvořivosti viz. např. rýmovačka "V prdeli a v Tejně je stejně."<br>
 
Stodó - plzeňskochodsky 2. pád názvu městyse Stod<br>
 
Karasojc - koncovka "ojc" u pojmenování rodiných klanů je dalším typickým prvkem plzeňštiny<br>
 
<p>'''''Na berghütte v Beskydech:'''''<br> ''Pani, prosimvuás, copa to tůtady píííjou ty skládáčíííí?''</p>
 
'''''pozn:'''''<br> Tento dotaz uvede obsluhující, která je sama (poměrně logicky) vyznavačkou dialektu [[Slizko]]-jihopruského, do úzkých. Po několika trapných okamžicích ticha se můžete dozvědět, že kamarádi pana provozního, skládají ubrousky na prostření a odměnou jim bude ''"kofe že šmotano"'' - [[Slizko]]-jihopruský výraz pro "kávu se smetanou" - jasný důkaz výše uváděné nekompatibility některých dialektů a nářecí.
 
'''''Neoplzeňština:'''''<br>
vejno - neoplzeňský výraz pro zkvašenou šťávů z hroznů révy viné
{{Rychle upravit/dne|20111010174928}}
Neregistrovaný uživatel

Navigační menu