Plzeňština: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
výraz "plzenština" upraven na "plzeňština", editace a rozšíření jednotlivých kapitol, přidaní praktických ukázek reálné plzeňštiny
m ({{subst:Rychle upravit}}) |
(výraz "plzenština" upraven na "plzeňština", editace a rozšíření jednotlivých kapitol, přidaní praktických ukázek reálné plzeňštiny) |
||
'''Plzeňština'''
Plzeňština je jazyk úzké skupiny lidí žijících na plzeňsku, tedy v blízkém i vzdálenějším okolí města Plzně. Vyznačuje se zejména velice otevřenou artikulací (pro ilustraci stačí shlédnout několik videí s popularizátorem této jazykové odnože Z. Izerem) změnou koncovek většiny příslovečných otázek (kam = kampa, co = copa, jak = japa atd.), natahováním koncovek plurálů podstatných jmen skupin obyvatel (policajtí/cajtí, blbcí, klucí, vojácí, gumací apod.), deviací ukazovacích zájmen do specifickýych tvarů (toto - tůto, tudy - tůtady, tento - tůten ) a v neposlední řadě i výskytem naprosto originalních slov jako např. "šmé" - výraz pro podvodné nekorektní jednání. Většina Čechů se ale plzeňsky bez větších problémů dorozumí, to je dáno jak vstřícnou českou povahou tak také tím, že mezi plzeňskem a zbytkem České republiky byla během historického vývoje jen krátká odluka. Vyjímku v zájemné kompatibilitě dialektů tvoří např. mluva obyvtel ve vzdálených hraničních oblastech sousedících s jihem Pruska ([[Slizko]]) či Severních Uher - viz. kapitola "Praktické ukázky".
'''Historie'''
Jazyk vznikl za nejasných okolností pravděpodobně ve druhé polovině 19. století.
Roku 1867 došlo k rozvodnění všech čtyř plzeňských toků a tak byla Plzeň na několik měsíců úplně odříznuta od okolního světa. Málo známým faktem je však i to, že dva roky rok od oné strašlivé povodně byl mmj. založen i první akciový pivovar - dnes známý jako [[Gambrihnus]] - do kterého byl naverbován nový sládek, který již neměl zkušenosti náplavy z Bavor, páně Grolla a uvařil pivo tak silné (dnes samozřejmě již neplatí), že většina konzumentů ztrácela po vypití několika (jindy obvyklých) žejdlíku nejen soudnost, stabilitu ale především artikulaci v mluveném slově, což v kombinaci s předchozí, výše popsanou izolací Plzně, byly hlavní dva aspekty, které formovaly tento svébytný dialekt.
'''Rozšíření'''
Geograficky se dá rozšíření plzeňštiny ohraničit na severu krajem dialektu prežského a na jihu hranicí s Bavorama. Zejména zde na Chodsku dochazí k vzájemnému pronikání chodského nářečí ( to je samo o sobě dosti brutální) a ryzí plzeňštiny. Několik příkladů opět v kapitole "Praktické ukázky".
O popularizaci a celkovou osvětu se zasloužil především Zdeněk Izer.
České jazykové školy tento jazyk bohužel často přehlíží. Vyjímkou je Jazyková školička Tomáše Votavy (JŠTV), která pořádá každoročně letní intenzivní kurzy a malá skupinka nadšenců z města Věry Bílé - Rokycan, kteří se snaží o renesanci a etablování moderní formy plzeňštiny do běžného denního jazyka populace moderního Absurdistánu viz. [[Česko]]
'''Další vývoj'''
Další vývoj jazyka není znám, obecně se má ale za to, že se
'''Praktické ukázky'''
- pro lepší představu dikce a intonace plzeňštiny jsou některá slova spojena či jsou v nich užity jiné hlásky:
<p>'''''V řeznictví:'''''<br> ''Pani, prosimvuás, copa je tůto?<br>No tůto je plecko ze Selce.<br> A kolipaho chcete...z kerýpaho/kerýhopa kousku vám to fiknu?''</p>
'''''pozn:'''''<br> Selc - název obce Sedlec plzeňsky, další z fenoménů plzeňštiny - deviace místních názvů<br>
kerýpaho/kerýhopa - užití jednotlivých tvarů zájmena zaleží na osobních preferencích každého plzeňštinou mluvícího člověka<br>
<p>'''''Telefonát na ulici:'''''<br> ''No copa deláš?<br>Depa si?...jooo na Škvrňanech?!<br>Haloooo, sita?...tatábu, játadu.''</p>
'''''pozn:'''''<br> Škvrňany - městská část Skvrňany<br>sita?...tatábu, játadu - tato svahilsky znějící věta znamená "Jsi tam?... Tak tam bud, ja tam jdu."<br>
<p>'''''Na fotbale v Horšovském Týně:'''''<br> ''Dopa sou tůty čutálistíííí?<br>...jo tak ze Stodó, no tam máme příbuzný, ňáký Karasojc.''</p>
'''''pozn:'''''<br> Horšovský Týn - často se v plzeňštine uvádí výraz ''Tejno'', což svádí k lidové slovní tvořivosti viz. např. rýmovačka "V prdeli a v Tejně je stejně."<br>
Stodó - plzeňskochodsky 2. pád názvu městyse Stod<br>
Karasojc - koncovka "ojc" u pojmenování rodiných klanů je dalším typickým prvkem plzeňštiny<br>
<p>'''''Na berghütte v Beskydech:'''''<br> ''Pani, prosimvuás, copa to tůtady píííjou ty skládáčíííí?''</p>
'''''pozn:'''''<br> Tento dotaz uvede obsluhující, která je sama (poměrně logicky) vyznavačkou dialektu [[Slizko]]-jihopruského, do úzkých. Po několika trapných okamžicích ticha se můžete dozvědět, že kamarádi pana provozního, skládají ubrousky na prostření a odměnou jim bude ''"kofe že šmotano"'' - [[Slizko]]-jihopruský výraz pro "kávu se smetanou" - jasný důkaz výše uváděné nekompatibility některých dialektů a nářecí.
'''''Neoplzeňština:'''''<br>
vejno - neoplzeňský výraz pro zkvašenou šťávů z hroznů révy viné
{{Rychle upravit/dne|20111010174928}}
|