František Doucha: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 8 bajtů ,  8. 8. 2016
m
m (Sprasení uživatele Sdfghjk zvráceno do předchozího stavu autora Pykhal.)
značka: sourceedit
 
<i>
*Vystudovav [[Malá Strana|malostranské]] gymnasium při skrovném dostatku hmotném dosti těžce, oddal se potom stavu kněžskému. V arcibisk. semináři teprve duch jeho se probudil; stal se uvědomělým Čechem a vytknul si vyšší cíle...
*Bylo mu se omeziti na vykonávání bohoslužby v rodinách šlechtických. Tak pobýval nejdříve u Bedř. rytíře Neupaura v Golčově Jeníkově, pak u Karla hr. Pachty na Mníšku a v Praze, kdež setrval až do smrti hraběte i hraběnčiny r. 1847, po čemž r. [[1848]] pro dobu zimní přijal hostinský byt v minoritském klášteře pražském, kdežto ostatní čas trávil dále na statcích hrabat Harrachů, Trauttmansdorffů, Schönbornů, Šternberků, Černínů, u hraběte [[Kouření|Deyma]], Rud. Chotka, Westfalena, u Valdšteinů, u conta Veitha a j. Bezděčná prázdeň tato získala Douchu našemu písemnictvu. Od roku 1838 objevuje se jméno jeho mezi přispěvateli [[Kwěty české|předních časopisů]] našich čím dále hojněji...
*[[Praha|Pražan]] Doucha, zvyklý jen mluvě spisovné, v níž se za bohosloveckých let úspěšně vzdělal, a nanejvýš volnému nářečí pražskému, v Petrovicích pojednou se ocitl v jiné vrstvě dialektické, slyšel tvary zachovalejší. slova a obraty nové, neznámé; i jal se hned vše zapisovati a pilně po nich slíditi.
*K překládání přivedl Douchu nejdříve [[úřad]], jejž z [[první lásky|lásky]] [[Slované|slovanské]] na se vzal v lužickém semináři pražském. [[Stroj času|Vypomáhal totiž Hankovi]] v přednáškách a cvičeních slavistických a po jeho smrti vedl je sám...
*Přes 80 obrázkových knížek a naučných sbírek veršovnických nese jméno Douchovo. Kratinké povídky o nakládání se [[Bestie|zvířaty]] jsou první v řadě jejich... Čelnější spisky další mají názvy: Poupátka, Záhonek malých, Květný sádek, [[Zelená|Zelený luh]], [[Pole|Klasné pole]], Pravidla života v podobnostech, [[Uživatel:Trnka|Trnky]], Na pravo - na levo, Bodláčky, Lipový věnec, Pestré kvítí atd.
*Samostatně psal výchovné knížky pro [[Puberťák|mládež]] a velmi oblíbené veršované spisy o ochraně stromů. Z přemíry takovéto práce mu dokonce ochrnula pravá ruka, ale naučil se psát levou.
*[[Erekce|Pružnost Douchova péra]] neochabla ani u vysokém věku. Počav prací sběratelskou, rozpínal činnost svou pořád dál a výše, psal do všech časopisů českých a účastnil se každého díla; proto záhy se mu dostalo v odměnu důvěry národa i [[Adolf Hitler|vůdců]] jeho. R. [[1848]] byl zvolen členem slovanského sjezdu, později údem král. učené společnosti české...
*A tento milý [[Bílá paní|zjev]] kněze-spisovatele z dob buditelských obestírá ještě půvab příkladné skromnosti, tak že právem 70. narozeniny (r. 1880) a zvl. kněžské druhotiny Douchovy (r. 1884) zavdaly příležitost nejpřednějším našim [[muž]]ům, spolkům a časopisům, aby oslavenci projevena byla uznalost a vděčnost [[nádor|národa]], kterémuž věnoval všecky síly [[Duch svatý|ducha]] i těla.
</i>
185

editací

Navigační menu