''No tak, dejte pokoj, dřevo se netočí'' '''Galileo Galilei'''
''Přemýšlení o cepu ukazuje na skryté frustrace v oblasti sexuální.'' '''[[Sigmud Freud]]'''
''Pro pozorovatele hypoteticky se nacházejícího na zácepí, toto zácepí zůstává nehybné, zatímco celý vesmír se okolo tohoto cepu sem tam chaoticky zmítá. '' '''[[Albert Einstein]]'''
Tento spor dokonce veldvedl ke krátké válce mezi Varlatským královstvím a gubernií Dolního [[Prdelsk]]a. Válka však skončila velmi rychle, protože nikomu se nechtělo pokládat život za takovou díru jako je Prdelsk. Pro úmrtí si radši vybrali místa s lepšími jmény.
== Zácepí ==
Na zácepí se každopádně nachází kritický bod celého cepu, bohužel nikdo neví, k čemu tento bod slouží. Bylo to důkladně vysvětleno v jakémsi spise v Alexandrijské knihovně, ale svitek vzal za své při známém požáru způsobeným jedním z předků klempíře [[Hořic Páleník|Hořice Páleníka]], řemeslníka na stavbě [[Národní divadlo|Národního divadla]]. Jak vidno, nejušlechtilejší myšlenky cepologie to mají odjakživa těžké.
Současní fyzikové prohlašují, že kritický bod cepu je bod, ve kterém se zácepí, kymácející se danou silou ''F1'', nachází v optimální rovnováze ''O'' s kontangetemkotangentem sil ''cotg F2'' generovaných reakcí ''R'' předcepí na tření ''Fr'' v mezicepí.
Indiáni naopak věří, že kritický bod zácepí je místem, kterým do cepu vstupují zlí duchové, kteří chtějí cep ovládnout. Používání takto ovládnutého cepu je nebezpečné a proto všechyvšechny cepy v předkolumbovských indiánských osadách v Americe mají kritický bod useknutý.
== Předcepí ==
Předcepí je nejdelší částí cepu. Výjimku tvoří tradiční etiopské rovnocepy, které mají předcepí i zácepí stejně dlouhé. EtipskéEtiopské cepy se však používají pouze pro rituální účely. Předcepí je možno využít i ve vojenství a to jako bidlo, kterým lze jezdce shodit s [[Dvounohý kůň|koně]]. Alternativně s ním lze člověka praštit po hlavě. Taky se jím dá píchnout do břicha. Nebo do oka. Nebo praštit do koulí. Předcepí může mít řadu značně bizarních použití v souvislosti s [[Vagina|lidským tělem]] a proto raději přejdeme k popisu dalších částí.
== Mezicepí ==
Mezicepí je značně pozoruhodná část cepu, která umožňuje jeho typický pohyb. Z toho totohoto pohledu je to klíčová část celého cepu. Protože bez ní by nebylo možno cep používat k účelu, pro který byl vytvořen. Bez mezicepí není možno cepem efektivně mlátit ani obilí, ani souseda. Mezicepí je klíčem tajemství cepu, prvkem dynamickým a flexibilním. Mezicepí se skládá ze dvou částí, které jsou vzájemně volně propojeny. Jedním, pro laiky z nejnepochopitelnějších prvků mezicepí, je fakt, že mezi oběma polovinami mezicepí se nenachází nic než vzduch. Předcepní část mezicepí totiž tvoří oko, které prochází zácepní částí mezicepí, která je rovněž tvořena okem. Tato dvě oka, vzájemně sebou, jedno druhým a druhé prvním procházející, spojují obě části cepu, totiž předcepí a zácepí, v integrovaný, dymanickýdynamický, dialekticky jednotýjednotný celek.
== Podcepí na Nadcepí ==
kde Fc = síla podcepí, n1 = úhel prvního mezicepí, n2 = úhel druhého mezicepí, K = kilojouly vynaložené na práci a dc = je délka cepu. Je to střední část často pobitá cvočky.
Jediná zmínka o '''nadcepí''' pochází z [[Poláci|polské]] legendy o Przemyslowi z Mlyna. Bohužel neninení známo, o co šlo, protože tato legenda byla předávaná pouze ústně a nikdo nepřikládal žádnou váhu tomu, aby v ní vysvětlil co to nadcepí vlastně je. Avšak díky této legendě víme, že existovalo alespoň jedno nadcepí. Problematikou nadcepí se zabýval ruský vědec [[Izrael|zajordánského]] původu dr. Ruben Augustov, avšak zmizel i se všemi dokumenty nadcepí se týkajících.
== Dobré rady ==
|