23 105
editací
Kruhový objezd: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
uspořádání sekcí, úvod
m (→Vývoj: doplněna ještě jedna reálie) |
m (uspořádání sekcí, úvod) |
||
|
'''Kruhový objezd''' je silnice ve tvaru [[kruh]]u či [[kolo|kola]], která je přednostně určená k tomu aby se po ní mohlo jezdit pořád kolem dokola. Proto mají vozidla, která po okruhu již jedou, přednost před těmi, co na něj vjíždějí. Teprve v okamžiku, kdy vozidlu začne docházet palivo, nebo řidiči bude bránit únava v další jízdě, je možné z kruhového objezdu sjet.
==Historie==
[[Soubor:Stonehenge.jpg|thumb|
Před vznikem kruhových objezdů byly jen více méně zakřivené cesty a závody se konaly obvykle na přímých tratích.▼
===Stonehenge===
Nejvytrvalejší běželi podél závodiště zároveň se závodníky, ale ani to nepřinášelo potřebný přehled, když se závodní pole roztáhlo. Až konečně ve Starém Římě objevili první kruhový objezd (hippodrom). Od té doby byl již dokonalý přehled o průběhu závodu a divák se nemusel hnout s místa. Nezanedbatelná výhoda byla ve zkrácení dráhy a úspora materiálu na povrch závodiště.▼
Nejstarší kruhové objezdy jsou známy již z prehistorických dob. Nejslavnějším z nich je kruhový objezd Stonehenge, který se nachází na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní [[Anglie|Anglii]]. ▼
Název „Stonehenge“ jistě pochází ze staré [[Angličtina|angličtiny
▲[[Soubor:Stonehenge.jpg|thumb|Angli je zemí kruhových objezdů již od prehistorických dob. Na leteckém snímku je kruhový objezd Stonehenge.]]
▲[[Soubor:Magic roundabout.jpg|thumb|right|[[Anglie]] je zemí kruhových objezdů dodens.]]
▲Nejstarší kruhové objezdy jsou známy již z prehistorických dob. Nejslavnějším z nich je kruhový objezd Stonehenge, který se nachází na Salisburské pláni asi 13 km severně od městečka Salisbury v Jižní Anglii.
▲Název „Stonehenge“ jistě pochází ze staré [[Angličtina|angličtiny,]] ale není známo, co přesně znamená. Jsou dvě hlavní [[Teorie lichých ponožek|teorie,]] které se liší pouze v druhé polovině názvu. Obě teorie tvrdí, že první polovina názvu „Stone“ (ve staroangličtině „stān“) znamená „kámen“. První z těchto teorií však říká, že druhá polovina názvu, staroanglické slovo „hencg“, znamená „henge“, tedy v překladu „šibenice“. Druhá tvrdí, že toto slovo (tentokrát „hinge“)znamená „zavěšený“. Není tedy jasné, jestli je pravým názvem „Kamenná šibenice“ nebo „Zavěšený kámen“.
Skutečný význam staroanglického slova ''stonehenge'' objasnil teprve [[vědecký tým Necyklopedie]], který nezvratně dokázal, že šlo o označení kruhové dopravní stavby ohraničené drenážním příkopem, které dnes říkáme kruhový objezd. Jedním z vedlejších důkazů tohoto objevu je, že [[Anglie]] je zemí kruhových objezdů od prehistorických dob až po dnešek a že o slunovratu se u Stonehenge každoročně sjíždějí davy anglických motoristů, aby zde uctili pradávný keltský svátek dopravy a cestování ''Beltine''.
=== Starý Řím ===
▲Před vznikem kruhových objezdů byly jen více méně zakřivené cesty a závody se konaly obvykle na přímých tratích. Vznikaly však problémy, diváci shromáždění kolem trati viděli buď jen start nebo cíl a v nejlepším případě část závodu.
▲Nejvytrvalejší běželi podél závodiště zároveň se závodníky, ale ani to nepřinášelo potřebný přehled, když se závodní pole roztáhlo. Až konečně ve Starém Římě
=== Moravská teorie===
Teorie [[Moravský kalendář|moravských historiků,]] publikovaná v časopise [[Moderní Brno]], podle které vděčí [[Člověk|lidstvo]] za kruhové objezdy odkazu [[Velká Morava|Velké Moravy]], je jen naivním pokusem o historický podvrh a dětinskou snahou [[Brno|Brňanů]] zviditelnit se.
=== Počáky automobilismu ===
Při rozvoji automobilismu se došlo k názoru, že kruhový objezd je použitelný i pro [[autoškola|automobilovou dopravu]]. V roce 1904 byl vytvořen v [[USA]] první kruhový objezd silniční. U nás byl [[Kulaťák|první kruhový objezd]] (tehdy okružní křižovatka), vybudován v roce 1930 v [[Praha|Praze]], vzhledem k tehdejšímu provozu to nebylo až tak třeba, ale již v té době jsme se snažili se nevzdálit od vývoje v USA víc než o 30 let.
===Kruhový objezd za socializmu===
1.1.1961 byla tehdejším [[Československo|Československu]] zavedena značka Kruhový objezd (z důvodu mezinárodní úmluvy). Pouze vyvstal problém, jak v praxi prověřit řidiče na skutečném kruhovém objezdu. Proto se začaly stavět další kruhové objezdy. Při příslovečné české horlivosti byly stavěny kruhové objezdy různé velikosti a umně proplétané [[šalina|tramvajovými]] kolejemi a přechody pro chodce a [[Běh|běžce]]. Když na tento objezd vjel řidič, šla mu s toho hlava [[kolo|kolem]].
==Kruhové objezdy dnes==
[[Image:Velkokruhovy_objezd.jpg|left|thumb|160px|Velkokruhový objezd]]
V dnešní době panuje velký rozvoj kruhových objezdů i nejmenší města musí mít kruhový objezd i kdyby tam byla jen jedna odbočka. Na druhé straně se zase budují tzv. velkokruhové objezdy např. v Týnci nad Sázavou je velkokruhový objezd kolem celého sídliště a má i dva vjezdy/výjezdy. Má také další primát. Je používán jako parkoviště, což zřejmě nemá na [[Země|světě]] obdoby.
Zdá se ale, že co do velikosti bude brzy překonán; [[Radovan Šteiner|pražští dopravní odborníci]] vyprojektovali kruhový objezd kolem celé [[Praha|Prahy]], příznačně pojmenovaný ''[[Doprava v Praze|Pražský okruh]]''. Teprve po jeho dokončení bude [[Jak uspokojit muže a ženu|uspokojena]] poptávka všech pražských řidičů, kteří touží po tom, aby mohli jezdit pořád kolem dokola.
V některých městech se budují i tzv malé sériové kruhové objezdy, když takovými kruhovými objezdy projíždí např. kamion s dlouhými kládami, protne i několik takových objezdů najednou, což je úsporné. Někdy také kruhové objezdy přispívají k bezpečnosti dopravy, například kruhový objezd na čtyřproudové silnici v Drahotuších u Hranic na Moravě má jen jeden pruh a tím dojde k patřičnému zpomalení dopravy tak že i babka s roštím dokáže bezpečně přejít silnici mezi dvěma kamiony.
| |||