Vasil Biľak: Porovnání verzí

Vasil Biľak je [[Komunismus|komunistického]] původu. Narodil se v malé obci [[Bašmaci|Krajná Bystrá]] na východním [[Východné Slovensko|východním Slovensku]]. Po základní [[Škola|škole]] se vyučil [[Džínsy|krejčím]]. Ve výučním listu (jenž byl exponátem na výstavě k jeho jubileu v roce 1987) měl napsáno ''''Na saká nepúšťať''''. Krejčovině se přesto věnoval až do roku 1949.

S odstupem času[[čas]]u můžeme jen litovat, že u krejčoviny nezůstal a po sakách že začal kurvit vše na co sáhnul v nesrovnatelně širším kontextu.

V letech 1955–1968 a 1969–1971 byl členem ústředního výboru [[Komunistická strana Slovenska|Komunistické strany Slovenska]] (ÚV KSS), v letech 1954–1989 členem ústředního výboru [[KSČM|Komunistické strany Československa]] (ÚV KSČ), v letech 1962–1968 byl tajemníkem a od ledna do srpna 1968 prvýmprvním tajemníkem ÚV KSS; od dubna 1968 do prosince 1988 členem předsednictva ÚV KSČ.

Od listopadu 1968 do prosince 1988 byl tajemníkem ÚV KSČ s rozhodujícím vlivem v [[Ministerstvo zahraničí|zahraniční politice]], ale hlavně v [[:Kategorie:Úspěchy sovětské filosofie|ideologické sféře]]. V letech 1960–1989 byl poslancem Národního[[Národ]]ního, později Federálního shromáždění.

RSDr. (rodné strany doktor) Vasil Biľak je emeritním čestným členem české marxistické[[marx]]istické dvojstrany [[ČSSD]] & [[KSČM]].

V událostech, které začínaly [[Nejtragičtější události českých dějin|pražským jarem]] a vrcholily 21. srpna 1968. Invazíinvazí do Československa, hrál Vasil Biľak významnou roli. V té době patřil k vedoucím představitelům konzervativních sil v KSČ. Byl jedním ze signatářů tzv. zvacího dopisu vojsk Varšavské smlouvy. Od začátku vystupoval proti reformnímu proudu ve straně a podněcoval [[Sovětský svaz|sovětskou]] intervenci. Později se významně podílel na likvidaci všech výdobytků „pražského jara“.

V prosinci 1989 byl vyloučený z KSČ. Žije v [[Bratislava|Bratislavě]] spolu ze svým zatěmzetěm Jozefom Ševcom ve vile na [[Hedvíčkova třída|Timraviné ulici]]. Za své činy v období před rokem 1989 nebyl nikdy [[Soud|odsouzen]] ani [[Trest smrti|potrestán]].

V rokuroce 1991 byly vydány bez svolení autora subjektivistické memoáry '''„Miľníky môjho života“''' v [[čeština|českém překladu]] pod titulem „Paměti Vasila Biľaka I, II“. Je v nich věnována zvláštní pozornost jeho činnosti v období let 1967-70. Ukázka:

Se soudruhy Kolderem, [[Slivovice|Švestkou]] a Rigem jsme se dohodli, že musíme na zasedání předsednictva ústředního výboru při projednávání [[Druhočíslo|druhého bodu]] ''Současná politická situace v ČSSR a podmínky činnosti KSČ a návrh dalšího postupu'', vyvolat zásadní diskusi a vynutit přijetí rozhodných opatření, vyplývajících ze závěrů v [[Černá díra|Čierné nad Tisou]] a v Bratislavě. Hovořil jsem rovněž s F. Barbíkem a J. Pillerem. Oba slíbili plnou podporu. Z jedenácti členů předsednictva chtělo [[666|šest]] členů řešit situaci. Byla velká [[Škoda 13T|škoda]], že soudruh Lenárt onemocněl a zasedání předsednictva se nemohl zúčastnit. Nebyl sice členem předsednictva, ale jeho slovo mělo váhu. O Dubčekovi a Černíkovi jsem si myslel, že se jen stěží ztotožní s Krieglem a Smrkovským a nakonec se přidají k většině. Na Špačkovi nám příliš nezáleželo. Císař, Mlynář, Slavík a Sádovský neměli hlasovací právo. Soudruh Indra byl jednoznačně na straně [[Český svaz syfilitiků|zdravých sil]].

Byli jsme rozhodnuti jednat třeba celou noc, vynutit si přijetí závazných usnesení. Dubček se tomu chtěl [[Erekce|stůj]] co stůj vyhnout. Po schválení referátu na mimořádný XIV. sjezd KSČ a návrhu rezoluce doporučil ukončit jednání a pokračovat 21. srpna ráno. Domluvená většina návrh přijala, a tak se jednalo o současné situaci v ČSSR. Diskuse byla ostrá a velmi konkrétní. Na faktech se dokazovalo, že když se okamžitě mocensky nezasáhne proti kontrarevolučním silám, že se ani nemůže konat sjezd. V průběhu jednání přicházelo od pracovníků aparátu ústředního výboru i jiným nejrůznějším způsobem množství informací. Přicházely i takové informace, že zprávy o možnosti vstupu spojeneckých vojsk jsou potvrzeny. Černík vycházel každou chvíli ze zasedací místnosti a vracel se bledý, nervózní a tajemným šeptem odevzdával informace Dubčekovi. Asi ve 22,00 hodin po dalším telefonátu, Černík oznámil, že zprávy o soustřeďování spojeneckých vojsk na československých hranicích jsou potvrzeny.

[[Kategorie:Politici|Bilak]]

[[Kategorie:Komunismus|Bilak]]