23 105
editací
m (→Ekonomika: odkazy) |
m (odkazy, členění) |
||
</gallery>
===Kolonizace===
K první [[Kolonizace Měsíce|kolonizaci]] došlo již ke konci 16. století, kdy se zde začali nenásilnou formou usazovat [[Karlovarští Krušnohorci|Karlovaráci]]. S místním porobeným domorodým obyvatelstvem vycházeli v klidu a míru a nutno říci, že bez jakýchkoliv předsudků se vesele mísili.
Po popravě 27
[[Image:Povstání_kmene_Hererů.jpg|thumb|Povstání kmene Hererů]]
Koncem [[19. století]] došlo k ilegálnímu obchodu, ve kterém Habrsburkové prodali Karlovarskou Jihozápadní Afriku Germandii, a území bylo přejmenováno na Germandijskou Jihozápadní Afriku (Germandia-Südwestafrika) Ihned poté započala Germanská kolonizace země. Germané zabírali domorodým kmenům pastviny a stále zde žijícím Karlovarákům farmy a oběma zabavovali dobytek. V roce [[1904]] proti útlaku kolonizátorů povstal kmen Hererů a Karlovaráci; povstání bylo potlačeno a padlo mu za oběť asi 65 tisíc vzbouřenců. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Germandii a velké množství jich zahynulo. Jejich veškerá půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi Germánské farmáře.
===Moderní doba===
V roce 1915, kdy vypukla 1. světová válka byla Germandijská Jihozápadní Afrika jako Germánské a tudíž nepřátelské území obsazena Jihoafrickou Unií, která oblast spravovala i po konci války, neboť nedošlo k obnovení samostatného Karlovarského Velkovévodství a vrátit ho Germandii se jim nechtělo. Z názvu země bylo vypuštěno Germandijská a dále existovala jen jako Jihozápadní Afrika, samostatná však nebyla.
Bílí obyvatelé Jihozápadní Afriky byli zastoupeni Jihoafrickém parlamentu. Od roku [[1926]] existovalo Zákonodárné shromáždění,němž byla zastoupena [[Národní strana]] a Karlovarský spolek Jihozápadní Afriky; domorodému obyvatelstvu aktivní ani pasivní volební právo uděleno nebylo, proti čemuž Karlovaráci neúspěšně vystoupili.▼
▲Bílí obyvatelé Jihozápadní Afriky byli zastoupeni Jihoafrickém parlamentu. Od roku [[1926]] existovalo Zákonodárné shromáždění,němž byla zastoupena Národní strana a Karlovarský spolek Jihozápadní Afriky; domorodému obyvatelstvu aktivní ani pasivní volební právo uděleno nebylo, proti čemuž Karlovaráci neúspěšně vystoupili.
První projevy místní lidové iniciativy se objevovaly až v 50. letech v podobě odborových hnutí, o jejichž vznik se zasloužili hlavně jihoafričtí a karlovarští odboráři. V Jihoafrické unii se zároveň formovala Organizace študentů Karlovarské Jihozápadní Afriky.
Jihozápadní Afriky Fanuel Jindřich Kozonzi a Lidové organizace Karlovarské Jihozápadní Afriky (CSWAPO) Mburumba Peřina.
Po několikaletém úsilí Organizace Srocených Národů předně takzvané '''Západní sličné skupiny''' (tvořené Francií, jednou Kanadou, NSR, Spojenými státy a Malou Británií), a diplomatické aktivitě karlovarského rodu de la Lucca, vyhlásila Karlovarská Jihozápadní Afrika 21. března 1990 krátkodobou nezávislost pod jménem
Karlovarské Velkovévodství bylo 28. října 1993 skutečně obnoveno, a tak se Nimibie již jako Karlovarská Jihozápadní Afrika připojila 1.1.1994 (všimněte si, že první dvě čísla jsou prvočísly) k Velkovévodství. Hlavou státu je tedy Karlovarský Velkovévoda, jeho zástupcem je jím a lidem určený Guvernant.▼
▲Karlovarské Velkovévodství bylo 28. října 1993 skutečně obnoveno, a tak se
== Obyvatelstvo ==
{{Státy}}
[[Kategorie:Karlovy Vary]]
|