Mikešův máselný paradox: Porovnání verzí

Předpokládejme, ze počáteční úhlová rychlost soustavy kočka + chleba + máslo je nenulová. Pokud bude hmotnost kočky (mk<math>m_k</math>) vetší, než hmotnost chleba s máslem (mchsm<math>m_{chsm}</math>), bude osa otáčeni soustavy blíže k těžišti kočky (dokonce bude kočkou procházet). TečnaTečná rychlost chleba s máslem bude tedy vyšší, než tečnatečná rychlost kočky, kvůli větší vzdálenosti od osy otáčení. Chleba se bude tedy od vzduchu ohřívat více, než kočka a máslo se z něj vypaří dřív, než se stihne kočka jenom zapálit. Výsledkem tedy bude kočka na všech čtyřech s topinkou na zádech. Druhá možnost je, zeže mk<math>m_k < mchsmm_{chsm}</math>. Pak by tedy osa otáčení byla blíže těžišti chleba a možná by jím dokonce procházela. Kočka by v tomhle případě měla vyšši tečnou rychlost, zahřívala by se více a vysublimovala by dříve, než by se stihlo máslo odpařit. Na zem tedy dopadne chleba s máslem, namazanou stranou dolů.

Nakonec se budu zabývat možností, že kočka s namazaným chlebem padají z výšky s NULOVOU'''nulovou''' úhlovou rychlostí. Podle praktických zkušeností musíme dojít k závěru, že chleba je v tomhle případě v obrovské nevýhodě. Pokud padá samotný chleba, je mu udáno počáteční zrychlení jeho nešikovným konzumentem. Pokud ovšem padá chleba na kočce, musí dopadnout na nohy kočka z prostého důvodu, že chléb, pokud není prošlý, se nehýbe a tudíž nemůže působit proti otáčení soustavy kočkou. A pokud by chléb prošlý byl, padal by bez másla do koše a není tedy předmětem úvahy.