20 241
editací
m (drobnosti) |
m (→Zálohování: ještě rybníky) |
||
Především u pivních flašek již od [[Rakousko-uherský kosmický program|Rakousko-Uherska]], blahé paměti, dobře funguje systém zálohovaných flašek. Pro ty, kteří se s ním ještě nepotkali, stručný popis: buďto předáte flašky panu Svěrákovi, který se na vás pěkně usměje a třeba i „hodí řeč“, nebo - v [[ČESCO|Tesku]] či [[Debilla|Bille]] - vrazíte flašku, nebo celou bednu, do [[Turingův stroj|stroje]]. V obou případech obdržíte [[Slevový kupón|lístek]], díky němuž dostanete slevu u pokladny.
Flaška stála u zrodu moderní výpočetní techniky. Jen si zkuste představit jakýkoli výpočetní či databázový systém bez zálohování. [[Ekolog]]ický přínos je rovněž nezanedbatelný. Systém zálohování finančně motivuje lidí, aby neházeli flašky do rybníků. Kdyby nebylo zálohování, v [[Jižní Čechy|jihočeských]] rybnících by místo [[kapr|kaprů]] byly jen flašky.
{{Švejk|...Švejk odzátkoval láhev, přiložil k ústům a hlt za hltem se ztrácel v jeho hrdle. Poručík Dub zkameněl. Švejk před jeho očima vypil celou láhev, aniž by hnul brvami, a prázdnou láhev hodil přes silnici do rybníka, odplivl si a řekl, jako by byl vypil skleničku minerální vody: „Poslušně hlásím, pane lajtnant, že ta voda měla vopravdu železitou příchuť. V Kamýku nad Vltavou jeden hostinskej dělal pro svý letní hosty železitou vodu takovým způsobem, že do studny házel starý podkovy.|Josef Švejk|kap. III/3 - Slavný výprask}}
|