Lovosické metro: Porovnání verzí

{{StaráChybí bačkorafotka}}

Dějiny '''[[Lovosice|lovosického]] metra''' začínají roku [[1904]]. Naskytl se problém s dopravou dělníků do nově postavené továrny na umělá[[Hovno| hnojiva]]. Proto bylo 21. ledna 1904 ve [[Vídeň|vídeňském]] parlamentu rozhodnuto o výstavbě podzemní dráhy. Dne 26. března 1904 byla slavnostně zahájena výstavba, která byla ukončena 14. dubna 1905. Jednalo se o spojnici dvou zastávek, mezi kterými jezdil [[Trambus|parní]] vlak. Parní trakce však byla do jisté míry problematická, a tak se uvažovalo o zavedení nějakého jiného druhu pohonu. Mluvilo se o nekonvenčních systémech, jako je například pohon lanem (takový byl zrealizován v Glasgowském metru), nakonec se však uplatnila [[elektřina]], vedená pomocí boční přívodní kolejnice. K tomu také přispěl i zákon, vydaný rakouským parlamentem, který parní provoz v těchto podmínkách zakazoval. Lovosické metro bylo prvním metrem v [[Rakousko-Uhersko|Rakousko-Uhersku]].

První trasou lovosického metra byla spojnice stanic Radniční (Rathausstation) a Secheza. Postupem času byly dostavěny zastávky Hlavní nádraží (Hauptbahnhof) a Beseda, která byla svého času oblíbenou restaurací. V letechroce [[1912]] byla dostavěna druhá trasa metra, která vedla od zastávky Cukrovar přes zastávky Olejna, [[Kostel]] (přestupní stanice) k zastávce Zámek.

Lovosické metro úspěšně fungovalo za doby první republiky, aleza po[[Druhá okupacisvětová 15. března 1939hádka|války]] bylo uzavřeno a stalo se muničním skladem [[Wehrmacht|německé armády]]. Po skončení války již jeho provoz nebyl obnoven.

Dne 5. 6. 1951 bylo lovosické metro určeno jako [[Atomové bomby na velryby|atomový kryt]] v případné atomové válce. Vchody do krytu byly vystavěny v parku před místním [[Republika Tercie A|gymnáziem]].