Řízkofilie: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 3 712 bajtů ,  18. 11. 2012
m
trochu upraveno
m ({{Necyklopedizovat}} {{Sprasit}})
m (trochu upraveno)
{{Necyklopedizovat}}
{{Sprasit}}
Řízkofílie je psychická porucha projevující se jako nezastavitelná lačnost po řízcích. ProjevujeVyskytuje se nejčastěji u lidí [[Česko| českého]] nebo [[Rakousko|rakouského]] původu ve věku mezi 10ti10 a 70ti70 lety.
 
== Symptomy ==
Osoby trpící řízkofilií vylučují velké množství slin už při pouhé zmínce o řízcích. Při vizuálním kontaktu s řízky u nich může dojít až ke stavům amoku, jindy naopak k mdlobě. Řízkofilové mají neustálý hlad, který však lze uspokojivě ukojit pouze řízkem. Dalším projevem poruchy je slabé sociální cítění, řízkofil se o svou pochoutku zásadně nedělí.
<br> Velké množství slin.
<br> Při vizuálním kontaktu s řízky až mozková nepřítomnost.
<br> Neustálý hlad.
<br> Slabé sociální soucítění.
 
== Léčba ==
 
Až do 19. století byla Řízkofílie neléčitelná porucha, a ani dnes nejsme schopní tuto vadu zcela vyléčit. Nejlepší způsob, jak se vypořádat se s Řízkofílií je hormonální léčba. Naočkování kuřecích, kravích nebo prasečích hormonů může pomoci za předpokladu, že léčenému subjekt ještě zůstal odpor ke kanibalismu, pokud ne, léčený subjekt nelze zachránit. Lze pouze zmírnit dopad na jeho tělo pomocí správného dávkování řízků a bramborové kaše.
Až do 19. století byla Řízkofílie neléčitelná porucha, a ani dnes nejsme schopní
absolutně pokořit tuto poruchu.
Jako nejlepší způsob jak se vypořádat se s Řízkofílií je hormonální léčba, naočkování
kuřecích, kravích nebo prasečích hormonů může pomoci za předpokladu
že léčenému subjekt ještě zůstal odpor ke kanibalismu, pokud ne léčený subjekt neleze zachránit,
pouze zmírnit dopad na jeho tělo pomocí správného dávkování řízků a hranolek.
 
== Historie ==
 
Řízkofílie byla poprvé zařazena mezi lidské poruchy ve druhé polovině 18. století, před tím byla považována pouzeza neškodnou chuť k jídlu. Po zařazení mezi poruchy se začal hledat vhodný léčebný postup, bohužel ani ostravská doktorská elita nebyla schopná přijít na vhodnou léčbu přijít.
 
před tím byla pouze považována za neškodnou chuť k jídlu.
Ovšem na začátku 19. století objevil Doktor Karel Wlk konečně již zmíněný léčebný postup. Později byl oceněn Nobelovou cenou a zlatým bludišťákem.
Po zařazení mezi poruchy se začal hledat vhodný léčebný postup, bohužel ani
 
ostravská doktorská elita nebyla schopná přijít na vhodný léčebný postup.
 
Ovšem na začátku 19. století objevil Doktor Karel Wlk konečně již zmíněný léčebný postup.
== Test na řízkofilii ==
Později byl oceněn nobelovou cenou a zlatým bludišťákem.
 
Protože řízkofílie je společností posuzována poměrně přísně, postižení se k této poruše neradi přiznávají. Proto byl vyvinut specielní pychologický test, kterým lze řizkofilii diagnostikovat.
 
'''Příprava testovacího prostoru'''
K testu potřebujeme dostatečně velkou místnost se nejméně třemi stěnami, standardním stropem, neklouzavou podlahou, vytápěním, stropním osvětlením, zapínačem osvětlení, vypínačem osvětlení (tyto je vhodné sdružit do jednoho montážního celku) a dveřmi. Okna jsou zbytečná. Do místnosti umístíme stůl, ideálně jídelní, a několik židlí. Počet židlí musí splňovat podmínky následujícího komplexního vzorce:
 
*N(ž) = T(o) + P(t)
 
kde
*N(ž) - je potřebný počet židlí;
*T(o) - je počet testovaných osob;
*P(t) - počet psychoterapeutů provádějících test.
 
K místnosti musí přiléhat přípravna ze strany jedné, a zadržovací místnost ze strany druhé.
 
'''Další potřeby:'''
 
Hrnec bramborové kaše nebo bramborového salátu, pixla okurek, mísa řízků.
Počet řízků musí splňovat následující vzorec:
 
*P(ř) = T(o) + P(t) + T
 
kde:
*P(ř) - je potřebný počet řízků;
*T(o) - je počet testovaných osob;
*P(t) - počet psychoterapeutů provádějících test;
*T - je parameter vždy rovný jedné.
 
 
'''Postup testu'''
Prostřeme stůl talíři, noži a ostrými vidličkami . Testované osoby usadíme na židle. Z přípravny přineseme nádoby obsahující řízky, bramborovou kaši nebo bramborový salát, kyselé okurky. Testovaným osobám sdělíme, že nastala doba večeře. Každá testovaná osoba i každý psychoterapeut (jejichž totožnost je testovaným zatajena) dostanou na talíř tzv. porci, skládající se z jednoho řízku, žufanu kaše nebo salátu, a pár kusů okurek. Počet řízků je však vypočítán tak, že jeden řízek zbyde a zůstane ležet v míse uprostřed stolu.
 
'''Důležitá poznámka:''' ''Počet okurek nebo jejich řezů by měl být prvočíslo, ale pokud tomu tak nebude, není problém výsledky testu přepočítat na evropský standard.''
 
Vedoucí projektu všem popřeje Dobrou chuť (v Rakousku: Zum Banhof), a všichni se pustí do jídla. Ve chvíli, kdy se účastníci pokusu blíží ke konci likvidace této jedovaté pochoutky, zřízenec - k tomu speciálně jmenovaný - v místnosti na zhruba 10 vteřin zhasne světlo. Když opět rozsvítí (moravistánsky rožne) psychoterapeuti vyhodnotí výsledek testu:
 
Každý, kdo má probodnutou ruku, trpí řízkofilií. Ten testovaný, který má na vidličce řízek je postižený nejvíce.
 
'''Závěr testu'''
Zřízenci psychiatrického oddělení neprodleně odvlečou osoby, které v testu selhaly, do zadržovací místnosti. Na zbylém řízku si pochutná vedoucí projektu.
 
 
== Řekli o řízku ==
 
{{Quote|Der Snitzel ist die größte deutsche Erfolgsgeschichte!!!|Adolf Hitler}}
 
{{Quote|Řízek, řízek, já opravdu nevím, kam svou otázkou míříte.|Václav Klaus}}
 
{{Quote|Oscar Wilde jednou řekl: Řízek je to nejlepší, s čím se v Česku setkal.|Halina Pawlowská}}
 
{{Quote|Řízek, samozřejmě, ale jen poctivý a nezatížený politickou minulostí.|Vladimír Franz}}
 
{{Quote|U nás na Floridě, řízky nejíme.|Standa Lokotka}}
 
 
 
[[Soubor:rizek.jpg]]

Navigační menu