Dýmějový humor: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Přidáno 681 bajtů ,  10. 8. 2018
Pokračování editace
(Protože základ článku byl pouze tupým zkopírováním článku Ebola z jakési ...pedie, pokračuji v jeho postupné necyklopedické transformaci)
(Pokračování editace)
}}
 
[[Soubor:Sestra.jpg|thumb|right|Sestřička z nemocnice Na kraji města stojící před pacientkou nakaženou '''dýmějovým humorem''' se musí. [[Veš|všíVší silou]] chránitse předmusí infikovánímbránit sepřed akutní chechtavkou, protože svým úsměvemuod postižené může vyvolatdocela dobře chytit]]
 
'''Dýmějový humor''' nebo jen '''humor''' je infekční onemocnění způsobené RNA [[jehovirus|viry]] z čeledi Humoroviridae, které napadá [[člověk|lidi]], [[opice]] (chechtavka) a [[prase|prasata]] (chrochtavka). Některé z jeho kmenů představují jednu z nejnebezpečnějších nákaz, s jakou se kdy lidstvo setkalo. Dosud největší epidemie této nemoci s největším počtem úmrtí propukla náhle a bez varování na přelomu let 1918 až 2018 v západní [[Afrika|Africe]]. Symptomy se projevují na základě memetických spouštěčů, které se dosud nepodařilo spolehlivě identifikovat, a projevují se navenek mírnými, středními až prudkými záchvaty nezvladatelné chechtavky, podobnými záchvatu hýkání a škytání, v těžších případech spojených i akutní dušností. Následuje progradující záněthyperexcitace humorální soustavy, kterýkterá se projeví spasmatickou expresí výrazných boulí („dýmějí“) v oblasti abdominální (tzv "''[[pekáč buchet]]''"), což se u postiženého pojí se stavy ''zabřichasepopadání''. Choroba je dále typická svými neurologickými následky, kdy se zvyšuje hladina dopaminu a těžce rozchechtaný pacient postupně [[Halucinace|přestává vnímat realitu]] ve její pravdivé, existenciální podobě, posléze se prochechtá až do úplného bezvědomí. [[Smrt|Úmrtnost]] se pohybuje mezi 60 až 99 procenty (v závislosti na kmenu viru), kdy k smrti dochází v období pouhých několika desetiletí, někdy až i jednoho století od prvotní nákazy.
 
==Historie dýmějového humoru==
 
Virus humoru se poprvé objevil na Silvestra v roce 19761999 - až do té doby nebyl zaznamenán jediný případ tohoto prudce virulentního humoru. Je ovšem možno, že se objevoval už i dříve, podle některých theorií stojí za již dříve popsanými případy takzvané '''''chechtavé horečky'''''. Tyto případy všan nelze spolehlivě zpětně virologicky doložit.
 
Jeden z kmenů, humor-BundibundaBulibunda, se však již během 80. let 20. století skrytě rozšířil celosvětově a zůstává bohužel v populaci stále přítomen - naštěstí při nákazou tímto typem viru je úmrtnost celkem zanedbatelná. Jedná se však o retrovirus, takže po nákaze již zůstává v těle humorem postiženého trvale, jako persistentní. Po většinu doby sice zůstává v latentní formě, čas od času se však manifestuje záchvaty akutní chechtavky, a to i v těch nejméně vhodných situacích. Jak již řečeno, mortalita zde bývá nízká, a pokud nedojde při propuknutí těžké akutní chechtavky k [[zkr.|tzv.]] popukání, jsou to vesměs případy mortality indukované, totiž že okolí akutním záchvatem humoroidní chechtavky postiženého jej na místě docela prostě umlátí, pokud se ovšem již dříve všichni neumlátili smíchy.
 
Ostatní kmeny viru zůstaly omezené na africký kontinent, kde způsobují těžké epidemie akutního humoru s mírou chechtality dosahující až 50-90 %. Místem těchto epidemií byly především země jako Lidově Demokratická republika Kongo (Zaïr) a Nelidsky Nedemokratická Republika Kongo (Brazzaville). V roce 2013 vypukla rozsáhlá epidemie v Evropě. V srpnu 2018 počet humorem prokazatelně nakažených přesáhl 7 000 000 lidí a počet potenciálně humorem infikovaných 3 500 000 000 lidí.
[[Soubor:Pozdrav MOA.jpg|thumb|200px|'''Ironickým''' typem humoru postižený nabývá forem '''''ironmana''''', projevující se těžkou '''''muskulární hypertrofií'''''.]]
V současnosti je známo 5 kmenů humorového viru, klasifikovaných podle kapsidových proteinů.
*Tři z kmenů (humor-Bezbunda, humor-Hailabunda a humor-BundibundaBulibunda) napadají člověka. Činí tak přímo, bez jakýchkoliv okolků a výmluv, tak, jak se na zdatný virový kmen sluší a patří.
*Čtvrtý kmen (humor-Temnolesskýtemnolesský, anglicky Dark Forrest humorovirus) dosud způsobil jen jedno zaznamenané lidské onemocnění, když došlo k obskurnímu přenosu choroby nepřímým způsobem, prostřednictvím endemického '''''šimpanze chechtavého''''', a. přesPřes opakované relapsy divokých, jen obtížně potlačitelných záchvatů paroxysmatické chechtavky, nebylo toto onemocnění pro nakaženého dosud smrtelné.
*Pátým kmenem (Humor-Chrochton) napadení pak v akutní humorné manifestaci (zde je pro tento virový kmen typický záchvat '''''chrochtavky''''') vyluzují zvuky, vlastní obvykle spíš opicím či prasatům.
 
Nejběžnější kmen, humor-BundibundaBulibunda, virologové dále člení na podkmeny:
* '''laskavý humor''' - smrdí nefalšovanou člověčinou (tzv. ''humáč přítulný'').
* '''černý humor''' - nejvážnější forma, fatální zejména při napadení osoby černé pleti, postižené současně tzv. '''''černými myšlenkami'''''. Tato kombinace může v terminálních stavech přejít až v '''''humor šibeniční'''''.
==Přenos, diagnóza a prevence==
 
K přenosu viru může dojít při kontaktu s [[Chlast|provozními tekutinami]] nakaženého. Šíření vzduchem nebylo v přirozeném prostředí zaznamenáno. Má se za to, že virus skrytě přenášejí a šíří i '''[[Blb|moroni]]''', aniž by je samotné postihoval. Jakmile dojde k nákaze člověka, může se onemocnění šířit i mezi lidmi. Muži, kteří akutní fázi chechtavky přežijí, mohou onemocnění šířit prostřednictvím [[soulož|předávání semene]] téměř dva měsíce. Za účelem stanovení diagnózy se obvykle nejdříve vyloučí ostatní onemocnění s podobnými symptomy, krevní vzorky jsou pak testovány na virové protilátky, virovou RNA nebo virus samotný.
 
Jakmile dojde k nákaze člověka, může se onemocnění šířit i mezi lidmi. Muži, kteří akutní fázi chechtavky přežijí, mohou onemocnění šířit během [[soulož|předávání semene]] téměř dva měsíce. Za účelem stanovení diagnózy se obvykle nejdříve vyloučí ostatní onemocnění s podobnými symptomy, odebrané vzorky jsou pak toastovány na virové protilátky, virovou RNA, virus samotný, nebo topinky s česnekem.
Prevence zahrnuje omezení šíření onemocnění z humorem nakažených lidí na dosud intaktního člověka. Toho lze dosáhnout kontrolováním těchto potenciálních vektorů z hlediska nákazy a jejich zabitím a [[Výkladový slovník#L|řádnou likvidací]] těl v případě potvrzení onemocnění jakoukoliv formou humoru. Nápomocné může být i správné vaření takto získaného [[maso|masa]] a nošení ochranného oděvu při manipulaci s masem, a to zejména v případech kanibalisace humorných fatalit. Nošení ochranného oděvu a mytí rukou při pohybu v okolí nakažené osoby je rovněž samozřejmostí. Se vzorky tělesných tekutin a tkání nakažených osob by se mělo zacházet se zvláštní opatrností, zejména v případě jejich dalšího kuchyňského zpracování.
 
Prevence humoru zahrnuje omezení šíření onemocnění z humorem nakažených lidí na dosud intaktního člověka. Toho lze dosáhnout kontrolováním těchto potenciálních vektorů z hlediska nákazy a jejich zabitímnásledným autracením, spolu s řádnou [[Výkladový slovník#L|řádnou likvidací]] těljejich mršin v případě potvrzení onemocnění jakoukoliv formou humoru. NápomocnéNápomocná může být i správnésprávná vařeníkuchyňská taktoúprava získanéhotěchto [[maso|masa]]humorných amršin. Je třeba připomínat nutnost nošení ochranného oděvu (řeznické zástěry) při manipulaci s takto získaným [[maso|masem]], a to zejména v případech kanibalisace veškerých humorných fatalit. Nošení ochranného oděvu a mytí rukou při pohybu v okolí (nikoliv v klidu před umyvadlem!) humorem nakažené osoby je rovněž samozřejmostí. Se vzorky tělesných tekutin a tkání nakažených osob, kterýmkoliv typem humoru nakažených, by se mělo zacházet se zvláštní opatrností, zejména v případě jejich dalšího kuchyňského zpracování.
 
==Léčba==
Pracovat s virem humoru se smí (mimo samotné místo epidemievýskytu) pouze v laboratořích [[Necyklopedie]] se 4. úrovní bezpečnosti. Pacienti musí být důkladně izolováni, a to s krytím nejméně na stupeň IP 55 (ochrana i proti účinkům pod tlakem tryskajícího humoru), personál používá špunty do uší.
 
Ve vztahu k tomuto onemocnění neexistuje žádná specifická léčba; mezi snahy pomoci nakaženým osobám patří buď orální rehydratační léčba (podává se nízkostupňové světlé pivo spolu se spolehlivě oslabenými, již neškodnými vtípky a anekdotami) nebo nitrožilně podávané [[pervitin|tekutiny]]. S onemocněním je spojena vysoká úmrtnost: často ještě po dlouhýchpouhých desetiletích zabíjí 50 % až 90 % osob nakažených virem. Virus prakticky nereaguje na léčbu feferonem ani vysokoprocentní [[Slivovice|slivovicí]]. Účinnost všech známých virostatik je prakticky nulová, nebo velice slabá. [[Rum|Sérum]] získané frakční destilací barových zásob přeživších nemocných má jen velmi omezený účinek, a jeho výroba a uchovávání jsou v místních poměrech díky nadměrnému odparu a ztrátám odchlastem neúnosně drahénáročné. Výsledkem toho všeho je poznání, že dalšímu šíření těchto prudce virulentních forem humoru lze zabránit jen velmi obtížně. Prognosa do budoucnosti je též velice chmurná; jednou již existující humor už v místech výskytu prakticky nelze eradikovat.
 
Ve vývoji jsou tři [[placebo|léčiva]]. Vzhledem k rozsáhlé epidemii v roce 2014 [[USA|americký]] Úřad pro kontrolu potravin a léčiv povolil použití dvou z těchto léků u nemocných, konkrétně pak léčiv '''''[[Becherovka|H-Ubolepp]]''''' (nedosáhlo ani první fáze klinických testů) a '''''[[Marihuana|THC-Humour]]''''' (staženo z první fáze klinických testů kvůli výrazným vedlejším psychotropním účinkům). Několik vakcín se zatím vyskytuje jen ve stádiu pokusů. První testy jedné z nich na lidech se uskutečnily 18. listopadu 2003. Vědci z Výzkumného vakcinačního Centra (VRC) při Národním institutu Alergií a Infekčních onemocnění (NIAID) a z Národního zdravotního institutu (NIH) vytvořili vakcínu, která byla podávána [[Vůl#Vůl alternativní:|dobrovolníkovi]] na Klinickém centru při NIH v Hasičské Besedě v Marihulandu. Vakcína neobsahuje žádný infekční materiál z viru humoru, takže vůbec není jasné, co vlastně, a jestli vůbec něco obsahuje. Zdá se, že testy na opilcích vykazují pozitivní výsledky. Testy na střízlivém člověku stále pokračují, údajně ho dosud ani náznakem nerozchechtaly, oficiální stanovisko však dosud nebylo vydáno. V roce 2010 byla jedna z těchto vakcín akcidentálně aplikována v [[Německo|Německu]], když se jedna z vědkyň píchla do prstu injekční jehlou, kterou předtím oslabeným virem humoru infikovala laboratorní myši. Nemoc u ní v akutní fázi nepropukla, zda však byla nakažena, není známo, dosud se u ní projevilo pouze sporadické uchechtávání se. U infikovaných myší pak ani to ne, ty už se před smrtí ani neusmály.
Ve vztahu k tomuto onemocnění neexistuje žádná specifická léčba; mezi snahy pomoci nakaženým osobám patří buď orální rehydratační léčba (podává se nízkostupňové světlé pivo spolu se spolehlivě oslabenými, již neškodnými vtípky a anekdotami) nebo nitrožilně podávané [[pervitin|tekutiny]]. S onemocněním je spojena vysoká úmrtnost: často ještě po dlouhých desetiletích zabíjí 50 % až 90 % osob nakažených virem. Virus prakticky nereaguje na léčbu feferonem ani vysokoprocentní [[Slivovice|slivovicí]]. Účinnost všech známých virostatik je prakticky nulová, nebo velice slabá. [[Rum|Sérum]] získané frakční destilací barových zásob přeživších nemocných má jen velmi omezený účinek, a jeho výroba a uchovávání jsou v místních poměrech díky nadměrnému odparu a ztrátám odchlastem neúnosně drahé. Výsledkem toho všeho je poznání, že dalšímu šíření těchto prudce virulentních forem humoru lze zabránit jen velmi obtížně. Prognosa do budoucnosti je též velice chmurná; jednou již existující humor už v místech výskytu prakticky nelze eradikovat.
 
Ve vývoji jsou tři [[placebo|léčiva]]. Vzhledem k rozsáhlé epidemii v roce 2014 [[USA|americký]] Úřad pro kontrolu potravin a léčiv povolil použití dvou z těchto léků u nemocných, konkrétně pak léčiv [[Becherovka|H-Ubolepp]] (nedosáhlo ani první fáze klinických testů) a [[Marihuana|THC-Humour]] (staženo z první fáze klinických testů kvůli vedlejším psychotropním účinkům). Několik vakcín se zatím vyskytuje jen ve stádiu pokusů. První testy jedné z nich na lidech se uskutečnily 18. listopadu 2003. Vědci z Výzkumného vakcinačního Centra (VRC) při Národním institutu Alergií a Infekčních onemocnění (NIAID) a z Národního zdravotního institutu (NIH) vytvořili vakcínu, která byla podávána [[Vůl#Vůl alternativní:|dobrovolníkovi]] na Klinickém centru při NIH v Bethesdě v Marylandu. Vakcína neobsahuje žádný infekční materiál z viru humoru. Zdá se, že testy na opilcích vykazují pozitivní výsledky. Testy na střízlivém člověku stále pokračují, údajně ho dosud ani náznakem nerozchechtaly, oficiální stanovisko však dosud nebylo vydáno. V roce 2009 byla jedna z vakcín preventivně použita v [[Německo|Německu]], když se jedna z vědkyň píchla do prstu injekční jehlou, kterou předtím virem humoru infikovala laboratorní myši. Nemoc u ní nepropukla, zda však byla nakažena, není známo, dosud se u ní projevilo pouze sporadické uchechtávání se, u infikovaných myší pak ani to ne. Podle objevitele jedné z vakcín, Petera Pana, brání rychlému vývoji antihumoristických vakcín standardní nedostatek peněz,. kterýTen souvisí s tím, že nemochumor postihuje zejména chudé vrstvy obyvatelstva, které nejsou pro farmaceutické společnosti atraktivními zákazníky. a takTak se tito [[obyčejní lidé]] klidně mohou uchechtat až k smrti, aniž by se v oněch společnostech, byť i jen nepatrně, hnulo jejich farmaceutické svědomí.
 
==Bioterorismus==
 
Existují velké obavy z využití dýmějového humoru [[OSA|teroristy]] nebo některými [[Čtvrtá říše|nebezpečnými režimy]] jakožto biologické zbraně. Někteří vědci tvrdí, že využití humoru jako biologické [[Topol M|zbraně]] je možné, avšak nepravděpodobné. Přeměna viru humoru do biologické zbraně by podle nich byla náročná anáměsíčná nádeničina, která má i své omezení; humor by musel být přenášen vzduchem, aby nákaza byla efektivní. Ačkoliv se má za to, že se prudce třaskavý humor může šířit vzduchem i úplnou prázdnotou v rozhlasovém či televisním vysílání (případ ''Einkesselbuntes''), u nejnebezpečnějších kmenů ani haluzí na nich narostlých tato vlastnost známa není. Mnozí další vědci ale optimismus svých kolegů nesdílí a jejich obavy ještě vzrostly v roce 1992, když se na Západ dostaly podrobnosti o ruských biologických zbrojních programech. Podle doktora Panajana Polibekova vynaložil [[Sovětský svaz|SSSR]] (a následně [[Rusko]]) obrovské prostředky na výzkum humoru a na pokusy „zkřížitzkřížit ho“ho s virem bradavic a virem parabolyhyperboly, avšak do roku 19922002 neúspěšně. Jediným výsledkem celého toho humorného snažení byl jakýsi "''staryčok''", se kterým ale vůbec žádná sranda nebyla. Je však možné, že na tomto neúspěchu má podíl i masivní promoření tamnějšího pokusného obyvatelstva specifickou formou tzv. '''''ruského humoru''''', který jeho nositele proti jiným formám humorů dokonale imunisuje.
 
== Konspirační teorie ==
 
Podle některých [[konspirační teorie|konspiračních teorií]] jsou naopak obavy ze zneužití humoru [[Teorie lichých ponožek|liché]] a [[Emil Hácha|naivní]], protože humor vlastně nic jiného než zbraň nikdy nebyl - virus dýmějového humoru stvořili [[ONI]], aby nás zotročilizvotročili. Podle jiných zdrojů vynalezli humor už za dávných dob [[Židé]] a od té doby je '''''židovský humor''''' metlou lidstva z pekla jej vyhánějící. Genomické analýzy RNA, které takové konspirace vyvracejí, jsou podle těchto konspiračních teorií zfalšované (a naopak). Další konspirace tvrdí, že slovo "'''''dýměj'''''" je jen krycím názvem pro parafernalie<ref>http://www.adiktologie.cz/cz/articles/detail/113/4760/Vzorce-uzivani-konopnych-drog-a-parafernalie</ref>, používané při illegálním abusu [[Marihuana|konopných drog]], tedy šlukovky, skleněnky, případně i více či méně sofistikovaná bonga.
[[Soubor:Pipe.jpg|thumb|right|400px|Parafernalie typu minibong - krásná mosazná '''''dýměj''''']]
 
5 946

editací

Navigační menu