|Článek pro měsíc 0{{CURRENTMONTH}}
|
[[Soubor:Skvarkova teorieSheep.jpg|200px|right]]
'''2084''' je velmi zvláštní [[čísla|číslo]]. Dohodou se z něj stalo [[teorie lichých ponožek|liché]] číslo, [[navíc]] [[prvočíslo]]. Při počítání s tímto číslem je třeba zacházet velmi opatrně.
'''[[Müdlerův paradox]]''' říká, že: <math> 1 + 1 {\not \simeq} 2 </math><br>
;Všeobecná charakteristika
To umožňuje vysvětlení některých jevů v matematice, biologii a fyzice. Jeho teorii již potvrdili vědci z celého světa.
;Metoda rovnosti nerovnosti
{{Paradox}}[[Hanz Müdler|Müdler]] přišel na metodu rovnosti nerovnosti ve svých 31 letech (pozor, je to [[prvočíslo]]), 5 let před svým vynálezem [[Mýdlo|mýdla]]. Nechtělo se mu věřit, že by vesmír fungoval na jednoduchém principu <math> 1 + 1 = 2 </math>. Na týden se zavřel do své laboratoře, kde přišel na rovnost nerovnosti.Dalších 23 let však trvalo než nejpřednější vědci tuto metodu dokázali využít pro definitivní objasnění vzniku vesmíru.Ve volných chvílích na [[Toaletova kružnice|wc]] také založil svou oblíbenou teorii [[škvarky|škvarků]].
Největší matematici se studiu tohoto čísla věnují už od roku [[Prvočíslo|1987]], kdy [[Václav Klaus]] prohlásil, že toto číslo je liché. Dne 28.13.1987 se o tomto odvážném činu dozvěděl [[Chuck Norris]] a o tři dny později číslo 2084 opravdu ustanovil [[teorie lichých ponožek|lichým]].
<math> \sqrt{2 x} {\not \simeq} \sqrt{2 \cdot ( \frac{x^2 - 3^2}{x - 3} ) + 3} </math>
Počítání s 2084 je silně nebezpečné, vyrovná se mu snad jen [[Chuck Norris|dělení nulou]], velmi odporná záležitost. 2084 je však všestrannější, dovede provést průšvih i při ostatních operacích. Občas vyjde [[nekonečno]], někdy [[Π]].
<math> x = {1 \to 191} </math> ▼
;Teorie
pro počítání s 2084 existuje téměř [[nekonečno]] pouček, jak s ním zacházet, tady jsou [[Nic|některé]] z nich:
*Toto číslo bylo ustanoveno magickou konstantou, čili jakoukoliv operací s tímto číslem vám musí vyjít požadovaný výsledek, ovšem pozor na několik čísel:
* pokud se libovolné x při libovolné operaci rovná <math>2084</math> okamžitě zdrhejte a doufejte, že v okolí 50m je protiatomový kryt, vyjde totiž [[nekonečno|něco]], co nápadně připomíná [[Chuck Norris|dělení nulou]]
* <math> E2084*2084 = m c^2 4343056</math> ▼
* <math>\frac{2084}{2} = \infty</math>
▲* <math> \sqrt x{2084} = {1 \ to 191} pi</math>
'''[[ Müdlerův2084 paradox(číslo)|Více...]]''' • <small>[[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]</small> ▼
;Jevy
* Nejznámějším projevem Müdlerova paradoxu je rozmnožování. Kdyby tohoto paradoxu nebylo, po spáření slepice s kohoutem by slepice nenakladla [[vejce]], ale s kohoutem by splynuli do hybridního celku o podílu hmotnosti 50%.
* Tohoto jevu použil ve své rovnici i [[Albert Einstein]]. Tuto část rovnice však většina veřejnosti nezná.
▲<math> E = m c^2 </math>
<math> E {\not \simeq} 1 + 1 </math>
* Druhým, méně známým jevem je možnost přesného vyjádření singularity.
* Vznik vesmíru.Tím se vlastně prokázalo že vesmír existuje, protože kdyby tento paradox nebyl tak by spojením hmoty a antihmoty by [[Nic|nic]] nezbylo a tudíž by vesmír ani my neexistovali jenže díky nesymetrii část hmoty zbyla a s ní povstal dnešní známý vesmír, zatím však není prokázáno co vlastně zbylo jestli hmota nebo antihmota což může mít pro náš vesmír fatální následky když se setká s jiným vesmírem který vznikl s nesymetrie a jeho hmota bude mít opačné znaménko. Podle teorie nesymetrie může dojít k další anihilaci hmoty s antihmotou kdy zase dle teorie nesymetrie zbyde buď část hmoty nebo antihmoty a proces se bude opakovat do [[Nekonečno|nekonečna]]...
▲'''[[Müdlerův paradox|Více...]]''' • <small>[[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]</small>
|pozadí nadpisu=#F5DC8C
|logo=Nuvola apps kchart.png
|