Guláš: Porovnání verzí

Historie tohoto pokrmu sahá do 9. století, kdy z krajů za [[Ural 2|Uralem]] přicházely do dnešního [[Maďarsko|Maďarska]] kočovné kmeny, mezi nimi i kmen Maďarů, vedený Arpádem. Maďaři nebyli žádné máčky a na dobytých územích po sobě zanechávali hromady [[Svíčková na smetaně|prošpikovaných]] mrtvol. Tak jako v případě Hunů a jiných divokých nájezdníků, putovali v jejich stopách ghúlové, nechutní pojídači mrtvol, a pořádali na bojištích, jakož i ve vyvražděných vesnicích, své lidožravé hodokvasy. Maďaři o tom samozřejmě věděli a když se nedařilo a hlad byl příliš velký, odehnali od mrtvol ghúly a pustili se do zahnívajících mrtvol sami. Záhy se pro tuto činnost ustavilo slovní spojení „jít na ghúláš“, přičemž slovo „ghúláš“ původně znamenalo „pokrm ghúlů“. Ve skutečnosti však Maďaři, na rozdíl od ghúlů, maso tepelně upravovali. Poté, co se usadili v Maďarsku, protože se jim nepodařilo proniknout dál na západ, a začali se věnovat [[zemědělství]], vrátili se ghúlové zpět na východ a slovo „ghúláš“, později „guláš“, se postupně stalo výrazem pro (nyní již hovězí) maso připravované pastevci.