Uživatel:Sdfghjk/Pískoviště 2

Výslovnost

Písmeno	Výslovnost (IPA)
a	[a]
b	[b]
c	[t͡s],[k],[s]
d	[d]
đ	[dʒ]
e	[e]
f	[f]
g	[g]
h	[ɦ], [h], [ʜ], [ħ], [x], [[χ] -	i	[i]
j	[j], [ʝ]
k	[k]
l	[l]
m	[m]
n	[n]
o	[o]
p	[p]
q	[kv], [q]
r	[r], [ʁ], [ʀ], [ɾ]
s	[s]
t	[t]
u	[u], [ʊ]
v	[v]
w	[ɸ]
x	[ks]
y	[i], [ɵ]
z	[z]

Ostatní písmena stejně jako modifikace výslovnosti nemají vliv na abecední řazení.

Písmeno	Výslovnost (IPA)
€	[e], [ɘ]
ł	[ʟ]
ľ	[ʎ]
ů	[ɜ]	ï	[j]	ħ	[ʢ]

Modifikace výslovnosti

Délka hlásek

Velmi krátká hláska se značí kulatým háčkem nad, krátká se neoznačuje, polodlouhá se značí čárkou nad vlevo, dlouhá čárkou nad vpravo, velmi dlohá tečkou nad.

Jiné modifikace

labializace se značí vokaněm nad. palatalizace se značí háčkem nad. velarizace se značí rovnou čárkou nad. faryngalizace se značí tildou nad, vyskytuje se však z těchto modifikací nejvzácnějc. nazalizace se značí ocáskem pod. as pirace se značí přehláfkou a čárkou nad.

vokán nad bilabiálou a labiodentálou, háček nad palatálou, rovná čára nad velárou, tilda nad faryngálou a ocásek pod nazálou posouvají modifikaci výslovnosti o stupeň níže (labializace-palatalizace, faryngalizace-nazalizace apod.). Přehláska nad znamená současnou labializaci a nazalizaci a vyskytuje se jen u samohlásek.

Výslovnost spřežek je složitá, závisí na tom, zda je spřežka na začátku, uvnitř, nebo na konci slova, také mohou mít některé i ve stejné pozici více výslovností.

Gramatika cajzlovštiny

Slovosled

Základní slovosled cajzlovštiny je typu SOV. Při vyjadřování vlastnictví či přítomnosti se však používá VSO.

Jedu tudy - přítomnost, VSO

Jedu tam - není přítomnost, SOV

Mám - vlastnictví, VSO (doslova to je přítomnost)

Slovesa

Slovesa se v cajzlovštině dělí do tří druhů podle způsobu časování - na nepravidelná, postupně časovaná a hromadně časovaná.

Rozlišují devět časů - předminulý, minulý, pominulý, předpřítomný, přítomný, popřítomný, předbudoucí, budoucí a pobudoucí.

Nepravidelná slovesa

Nepravidelná slovesa jsou jen 2 - wěr (být) a ager (mít). Jako jediná nevyjadřují jmenný rod.

wěr (být)

• jednotné číslo - první osoba - wěert, druhá osoba - wěršt, třetí osoba wěur
• dvojné číslo - wěuat/wěuatč/wěsrt
• trojné číslo - wět/wěĝa/wéga
• čtverné číslo - wůt/wút/wǒt
• množné číslo neurčité - wól/wǒl/wǒšt
• množné číslo určité - wášt/wéšt/wót€
• neurčité číslo určitě 5 nebo víc - wášě, w , w 
• neurčité číslo, možná pod 5 - wášrat, wásrat, wásrč

ager (mít)

Toto sloveso se používá pro vyjadřování vlastnictví takto: ágferčěů = moje (ágfer = mám, č' = u, ěů - přípona fungující jako zvratné zájmeno, význam jako sebe v češtině a moravštině).

• jednotné číslo - ágfer/áfertš/áfert
• dvojné číslo - ágereľ/ágeresl/ágereł
• trojné číslo - ágral/ágram/ágaw
• čtverné číslo - águr/ágort/ágetč
• množné číslo neurčité - ágoar, ágoter, ágahert
• množné číslo určité - áger/ágešt/ágrešt

časová přípona pro hromadně časovaná a nepravidelná: časová přípona pro postupně časovaná: