Anel Tebabab řečená Otevřená tlama

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání


Anle Tebabab řečená Otevřená tlama je první potvrzenou vynálezkyní lidské historie. Byla též umělkyní a inovátorkou na poli výtvarném, hudebním i dramatickém, položila základy pravěké etikety tzv "Držhubí" úspěšně reformovala 1. globální prajazyk, vynalezla základy grafické komunikace a předznamenala vznik symbolů a písma, byla svého druhu náboženskou reformátorkou a dokonalou kuchařkou. Byla též význačnou matematičkou, socioložkou, politoložkou a menegment-expertkou, experimentální pedagožkou, botaničkou, teoretičkou lovu a autorkou mnoha zlidovělých a s objevem jejího autorství opět "znelidovělých" rčení, básniček a písní a to vše na počátku raného paleolitu. Anle byla také osobou, která nedopatřením způsobila změnu z matriarchátu na patriarchát a nástup neolitické revoluce.

Objev zapomuneté velikánky[editovat | editovat zdroj]

Objev této zapomuneté velikánky lidské historie byl umožněn díky stále postupujícímu vývoji paleontologie a dokonale přesnému datování. Současní archeologové, historici a vědci zabývající se pravěkem obecně vypilovali svou metodologii do takového perfekcionismu, že již popsali téměř celou historii lidstva a pokračují dále v zaplňování stále vzácnějších bílých míst na její mapě a tak se jim již nemůže stát, že si spletou toaletní papír s prastarým svitkem nebo evidentní obrázek kosmické lodi za hrnek či kartáč, jak tomu bylo doposud, a jak upozorňoval již známý historik Döniken. Díky současnému datování je tak známo narození i úmrtí slavné vynálezkyně na minutu a zcela jistě brzy i na sekundu přesně. Jednou z mála osob, která dokázala odhadnout tento objev ještě před vynálezem moderních nástrojů a postupů nebyl nikdo jiný než Jára Cimrman, jediný velikán, jež se jí může svým významem rovnat. Další takovou osobou byl jistý nejmenovaný, do historie zapálený, kronikář starověkého Egypta, který i se svými spisy o Anel Tebabab bohužel uhořel přímo v Alexandrijské knihovně. Jeho potomek, též kronikář, část objevů pro lidstvo znovuzískal. Zastihl jej ovšem stejný osud jako prvně jmenovaného, když uhořel při dalším požáru této knihovny právě nesouc svitky dovnitř. Civilizace tak o Anel znovu přišla.

Vynálezy připisované Anle[editovat | editovat zdroj]

Kolo

Pazourek

Hřeben

Domestikace psa

30 způsobů rozdělání ohně, většina z nich dodnes zapomenutých

Nástěná malba

Ilegální nástěnná malba "tzv vandalismus"

Pravěká latrína

Halucinogení houbový vývar

Trepanace lebky

Nádobí z lebek

Hrnčířství

Píšťala, buben, hrudní valcha, tropozoucht a jiné zapomenuté hudební nástroje

Líbání

Sex a objev že ze sexu se plodí děti

Sexuální poloha Třesoucí se flákoty (třesoucí se hromada)

Domestikace koček

Citoslovce

Slovesa

Rituální scénky a skeče a gagy

Bobřík mlčení

Pec (původně určená na spaní)

Demokracie

Totalita

Anarchie

Tanec

Stínové divadlo

Oblečení z kůže

Tkané oblečení a tkalcovský stav

Oblečení z lidské kůže

Sluneční kalendář

Rým

Rýma

Teplé boty do jeskyně proti riziku nachlazení

Pití teplé vody

Chování psů na mléko

Pravěké zubařské křeslo a vrták

Hnojení

Kánoe

Dveře a okna

Bronz

Astrologie a astronomie

Matematické objevy[editovat | editovat zdroj]

Význačné jsou též její objevy na poli matematickém. Po dlouhém rozvažování nad problém, jak zjednodušeně vyjádřit různá čísla vynalezla jedničkovou soustavu. Jako první vytvořila pro základy matematiky sadu teorémů, které bohužel nezvládla za svůj život ověřit. První theorémem byl odhad, že 1+1 se rovná 2, druhým, že každé číslo větší než jiné číslo, je rovněž větší než jakékoli číslo ještě menší. V rámci svých pokusů k sestrojení kola Anle spočítala π. Dle jejích odhadů se hodnota π pohybovala někde mezi 3 a 4. podle toho, jak moc kulatý oblázek či lebku měl člověk k dispozici.

Většina z jejích matematických objevů vycházela z nutnosti nalézt metodu, kterak bezpečně rozdělit její vyhlášenou mamutí houbovou polévku, mezi hladové lovce a bezpečně odhalit všechny podvodníky, kteří se do fronty vetřeli několikrát. Zpočátku sice Anle všechny strávníky všemožně značkovala, bohužel však všechny barvy té doby byly organické a tak lehko slízatelné. Později Anle vynalezla přídělový systém na základě předložení fasovaných mušlí, to však bohužel vedlo k četným bitkám o tyto mušle a snaze vyrábět padělky z šutrů a hlíny a tak se Anle nakonec musela uchýlit k objevu matematiky. Nutno dodat, že právě fakt této její motivace vedl k tomu, že nejvyší Anle popsané číslo bylo 32, což byl právě nejvyšší počet členů, který kdy její tlupa měla a také nejvyšší číslo, jaké se ještě dalo v jedničkové soustavě opakovaně zapsat, aniž by člověku upadla ruka. Vyšší čísla byla dle ní pravděpodobně zbytečná a dokonce neexistovala či přesněji vyslovila domněnku, že vyšší čísla snad existovat mohou ale jsou tak nepředstavitelně vysoká a vykazují tudíž tak velkou míru nestability až se mohou zhroutit do sebe samých. Tuto teorii založila Anle na pozorování že čím početnější skupina pralidí byla, tím dělala větší nepořádek a vyvolávala větší šarvátky.

Anle také ustavila první jednotky délky a objemu. Jednotkou délky byly jeden mamutí chobot a jeden průměrný pračlověčí chlup, vytržený nejlépe z hrudi, zad nebo hýždí. Jednotkami objemu byla jedna dětská lebka, jedna dospělá lebka, jedna dřevěná lžíce a jeden pračlověčí žaludek.

Jiné články, které budete číst s otevřenou pusou[editovat | editovat zdroj]