Antiglobalizacionismus

From Necyklopedie
Jump to navigation Jump to search

Antiglobalizationismus je literární směr rozšířený na začátku 21. století. Vymezuje se proti globalizaci, a to především proti amerikanizaci kultury, snaží se naopak zachycovat rysy co největší škály kultur a co nejvíce jazyků. Důležitými znaky jsou pestrost a rozmanitost literárního díla, jak z významového, tak z jazykového hlediska. Typicky nejsou antiglobalizacionistická díla psána v jednom jazyce, ale střídá se jich hned několik; proto se tento směr někdy označuje také jako polyglotismus.

Původ[edit]

Antiglobalizacionismus je reakcí na expandující vliv především americké kultury a na postupné mizení tradic a nářečí. Zárodky lze hledat již na přelomu 19. a 20. století, například v surrealismu, který se snažil najít neobvyklá a poněkud potřeštěná témata. Plně se antiglobalizacionismus rozšířil až s rozvojem internetu. Jelikož se angličtina stala dominantním jazykem a mnohé původní jazyky byly potlačeny, sílily tendence k jejich zachování. Zároveň došlo vlivem globalizace k ústupu od tradičního způsobu života a původních zvyků, také nářečí postupně mizela, čímž se postupně ztrácela jazyková a kulturní rozmanitost. Antiglobalizacionismus se snaží tuto rozmanitost zachovat, ba dokonce ji rozšířit.

Původně vznikl v severských zemích, pravděpodobně ve Švédsku, okolo roku 1995. Postupně se přesunul do celé Evropy a odtud se šíří do celého světa. Silnou pozici zastupuje především v pobaltských zemích, kde je globalizace velice výrazná.

Antiglobalizacionistická próza[edit]

Antiglobalizacionistická prozaická díla nejsou zpravidla moc úspěšná, jelikož málokdo umí hovořit tolika jazyky, aby dílu porozuměl. Opravdu nemilé je, když se střídá latinka s azbukou a alfabetou, do toho se přimíchá tzv. rozsypaný čaj, kterým píší lidé v Číně nebo Koreji, a naprosté zmatení pak přinese arabština, která se píše zleva doprava. Co se žánrů týče, neomezují se autoři na žádný konkrétní, ale mnohdy se okoušejí vzkřísit již málo používaná žánry, jako jsou například traktát, bylina, sága nebo kronika.

Nejznámějším dílem je povídka maďarského spisovatele Hulárvátha Szebedigala Γαιοσκώληκες jön ki after dešti всегда 幹 gibi Wasser, do češtiny lze název přeložit jako Žížaly vylézají po dešti vždy suché jako voda. Postupně jsou použity tyto jazyky: řečtina, maďarština, angličtina, čeština, ruština, čínština, turečtina a němčina. Název, stejně jako díla, se ovšem nepřekládá a zůstává stejný jako originál. Povídka má celkem 3 083 slov a vyskytuje se v ní 2 089 jazyků.

Antiglobalizacionistická poezie[edit]

Stejně jako próza jsou díla psána více jazyky. Na rozdíl od ní však zpravidla je jeden celý verš psán jedním jazykem (i když vyskytují se i díla, kde je každé slovo psáno jiným), a proto se antiglobalizacionistická poezie stala úspěšnou. Typičtější jsou spíše lyrická témata, ale ani epika není nečastá. Básníci s oblibou používají strofické formy (sestina, rispet, gazel, sonet a mnoho dalších) a také vytvářejí své vlastní. Nejznámější antiglobalizacionistickou strofickou formou je tzv. antiglobalota, kde mají verše strukturu ABAC DADC BDEE. Jinou je tzv. Fibonacciho báseň, kde je veršová struktura A B AB BAB ABBAB BABABBAB ABBABBABABBAB…

Příkladem antiglobalizacionistické básně jsou například 들소 (v korejštině Bizon) od Etmonda Kofderta:

Originální verš Jazyk Volný překlad
On vast prairies, I saw a buffalo americká angličtina Na rozlehlých prériích jsem viděl bizona
mit den langen, schwarzen, spitzen Hörnern, němčina s dlouhými, černými, špičatými rohy,
díval se na mou duši zhýralou, čeština díval se na mou duši zhýralou
ai donte më sulmonte menjëhern. albánština chtěl na mě okamžitě zaútočit.
Sinubukan kong tumakas kanya, filipínština Snažil jsem se před ním utéci,
ama dalin üzerinden açtım turečtina ale zakopl jsem o větev,
aligonga soni mwangu panya, svahilština po obličeji mi přeběhla myš
i żubr zatrzymał się przed tym. polština a bizon se před ní zastavil.

Ačkoliv je v básni použit americký rys, tj. bizon, chápe se zde jako cosi, co je silně potlačeno právě kvůli USA. Bizoni zde symbolizují utlačovanou kulturu, která je ovšem také mocná (má rohy). Lyrický subjekt chápe jako zhýralce, který zradil svoje tradice a oddává se cizí, leč zdomácnělé (americké, globální) kultuře. Proto ho chce původní kultura zničit. Lyrický subjekt se však zalekne, že by musel změnit svůj životní styl, a proto utíká. Kvůli větvi (která se nepochopitelně vyskytuje na prérii) ale zakopne. V poslední okamžik ho zachrání myš (zde není úplně jasné, co symbolizuje, ale zřejmě se jedná o počítačovou myš jakožto americký vynález a zprostředkovatel globalizace), před níž se původní kultura zastaví a vzdává to.

Antiglobalizacionistické drama[edit]

Drama tohoto směru prakticky neexistuje, a to ze dvou důvodů: Za prvé, kvůli střídání jazyků bu mu divák neporozuměl. Za druhé, kvůli střídání jazyků se herci odmítají hry učit. Navíc děj dramat je obvykle složitý, takže by pro diváka bylo složité se v ději orientovat, i kdyby bylo drama pouze v jednom jazyce.