Francouzská věda a technika
Francie se pyšní tím, že je rozvinutou průmyslovou zemí. Stojí tedy za to si jejich nejvýznamnější úspěchy připomenout.
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Vojenská historie Francie.
To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.
„Nikdy si nekupuj auto, které začíná na F. Ford, Fiat a francouzské“
- Anglický automechanik
Jaderný průmysl[editovat | editovat zdroj]
Francie je významným hráčem jak na poli jaderného štěpení, tak i na poli jaderné fúze. Probíhá zde i špičkový výzkum na poli jaderné fyziky.
Nejvíce vědeckých objevů pochází aktuálně z LHC. Jde o mezinárodní projekt, do kterého Francie významně přispívá tím, že jeho část nechala postavit na svém území, zásobuje jej elektřinou a nevrtá se v něm. Na oplátku mají dovoleno napsat do propagačních papírů, že stojí u nich.
Štěpné technologie[editovat | editovat zdroj]
Většina jejich elektráren jsou jaderné, vlastní konstrukce, kterou okopírovali od Westinghouse. Zrovna v době, kdy byla energetická krize, polovinu elektráren museli odstavit kvůli horku a zbytek kvůli prasklým svárům.
Aktuálně staví reaktory EPR. Blok Flamanville 3 na domácím území se začal stavět v roce 2007 a měl být v provozu v roce 2013. V roce 2014 instalovali reaktor a v roce 2024 jej spustili. V lednu 2025 se dostali na 25% výkonu, v prosinci 2025 lehce šimrají 80% [1]. Podobně si stojí i bloky EPRR jinde ve světě.
Čechistán jejich nabídku na stavbu těchto reaktorů odmítl poté, co oznámili, že sice musí přeprojektovat a přelicencovat celou elektrárnu a že si tam vyzkouší nějaké nové technologie pro EPR2, ale bude to včas a vejdou se do přestřeleného rozpočtu. Když se kvůli tomu obrátili na soud, soudce údivem zapomněl, že má kladívko a klepal si prstem na čelo. Subdodávky pařížského salátu a baget do kantýny na staveništi jsou zatím stále ve hře.
Fůzní technologie[editovat | editovat zdroj]
Ve Francii se staví největší tokamak na světě, ITER. Francie jej dostala po zralé úvaze ostatních států, že když jim dají ITER, přestanou na chvíli kňourat. Podle předchozího, několikrát měněného plánu, mělo být v zařízení první plazma v roce 2025. Aktuálně se posunulo na rok 2035[2], ale dle kurzů v sázkové kanceláři to bookmakeři odhadují tak na 0.5% pravděpodobnost.
Vesmírný průmysl[editovat | editovat zdroj]
Francie má kosmodrom v Guayaně. Dokáže vystřelit rakety Arianne a Vega. Vše díky tomu, že většinu materiálu dodávají ostatní členské státy ESA. Daří se 2-3 starty ročně, protože po každém pokusu se slaví a musí se několik měsíců čekat, než personál vystřízliví. Pak teprve může začít kompletovat další raketu. Díky nízké frekvenci startů a vysokým nákladům na alkohol nejsou jejich rakety cenově konkurenceschopné.
Pilotovaná kosmonautika[editovat | editovat zdroj]
Francie se vrhla s nadšením i do vývoje vlastního raketoplánu. Po zjištění, že to nedají, čestně kapitulovali. Projekt ale doprasili tak, že ani po předání agentuře ESA se nepodařilo jej realizovat a byl v roce 1992 ukončen[3]. V tomto je předběhl i SSSR s tím, že jejich raketoplán Buran se jednou podíval do vesmíru.
Po projektu zbyla pouze píseň I will survive od skupiny Hermes House Band, kterou chtěli verbovat posádky raketoplánu. I ta se ale minula účinkem, protože se nejednalo o styl house a nějak se minuli s posluchači.
Letecký průmysl[editovat | editovat zdroj]
Francouzi spolupracovali s Anglií na výrobě letadla Concorde. Díky anglickému know-how to sice fungovalo, ale žralo jako polský zájezd. Proto tento stroj provozovaly jen dvě aerolinky - Air France a British Airways. A to jen díky tomu, že to dostaly nařízeno od jejich vlád a byli rádi za každý den, kdy bylo letadlo v dílnách na opravách a neprodělávalo peníze. Stalo se tak, hned po TU-154, druhým nejhorším nadzvukovým dopravním letadlem na světě.
V současnosti kompletují letadla Airbus. Montáž probíhá tak, že se se dovezou do Toulouse díly, vyrobené po celé Evropě a poskládají je dohromady. Mají zakázáno na nich cokoliv seřizovat nebo měnit a na některé části dokonce i sahat. Místo pro kompletaci letadel bylo vybráno proto, že když se jim montáž nepovede a letadlo při prvním letu spadne, posílí se tím genofond Evropy.
Na leteckém dnu ve Francii v roce 1988 piloti Air France při předvádění nového modelu letadla z Francouzské továrny úspěšně přistáli s Airbusem v lese[4]
Železniční průmysl[editovat | editovat zdroj]
Vlajkovou lodí je TGV. To je supermoderní koncept z roku 1972, který se pomalu a nenápadně daří, s vypětím všech sil, udržovat a vylepšovat.
Francouzská firma Bombardier dodala celkem 2000 nových souprav pro regionální dopravu. Po uvedení do provozu v roce 2014 zjistili, že zapomněli změřit nástupiště a vlaky jsou moc široké. Museli kvůli tomu přestavět 1000 nádraží[5]
Automobilový průmysl[editovat | editovat zdroj]
Nejznámější francouzská automobilka je Pičolt. Co dodat?
Chemický průmysl[editovat | editovat zdroj]
Francouzi měli chemičku AZF na testovacím polygonu Airbusu v Toulouse, která se specializovala na výrobu hnojiv pro místní zemědělce. Jednoho dne se ozvala velká rána[6]. Od té doby berou hnojiva od Agročertu výměnou za nepovedený sýr, který by jinde neudali.
Souhrn[editovat | editovat zdroj]
Zatím největší přínos pro lidstvo ohledně jádra, který přišel z Francie, byl od Marie Currie a to jen díky tomu, že šlo o polskou imigrantku. Jinak řečeno, s vědci je to u nich asi jako - ehm - s generály.
Ve vesmíru se drží, díky podpoře zbytku Evropy, jako zdatní přicmrndávači, ale bez šance dostat člověka do vesmíru. Stejně tak i letectví stojí na podpoře zbytku EU, bez které by jim nezbylo, než od američanů okopírovat rogalo.
Pokud jde o šotouše, ti si přijdou na svoje, ale v tomto státě je otázkou hrdosti při každém vylepšení na železnici něco zbabrat.
Francouzský průmysl je stejně dobrý, jako jiné aspekty tohoto státu, především armáda, nebo správa kolonií. Ale i zde je pár drobností, na kterých se dá zapracovat a vylepšit je.