Gunsík

Gunsík je chemický prvek vyskytující se na Zemi velmi řídce, kde se ovšem vyskytne, tam zahubí vše živé v okruhu 100 metrů.

Za pokojové teploty je gunsík lehce načervenalý plyn, nikdo neví, jak voní či zapáchá, protože při styku s jakoukoliv živou bytostí ji okamžitě usmrtí velmi rychlou paralýzou všech nervů i svalů. Při -28°C kapalní na temně žlutou kapalinu a až při -235°C tuhne na pevný gunsík, žlutou velmi tvrdou látku, která převyšuje tvrdost diamantu. Při rýpání pevným gunsíkem do diamantu vzniká ječivý pronikavý zvuk shodný s ječákem Axla Rose, ovšem o síle až 180 dB, což vyvolává u slabších jedinců smrt a u silnějších akustické trauma.

Gunsík vzniká konzumací kekelu tvorem, který se jmenuje Kentus of Gunsage, mezi jeho nejbližšími je znám též pod jménem Gunsy či Guníšek, na světě je znám pouze jediný exemplář. Lze jej laboratorně připravit pyrolýzou nerostu gunsitu, který se vyskytuje všude tam, kde se Kentus of Gunsage kdy vymočil. Chemicky je gunsit směs gunsičnanů, amoniakátu gunsíku, gunsidu železitého a oxidu gunsičitého.

Praktické využití gunsíku je prozatím v začátcích, armáda USA ale plánuje vytvořit z DNA Kentuse of Gunsage několik identických klonů, které bude odmala krmit kekelem pro produkci čistého gunsíku ve větším měřítku. Kentus of Gunsage ovšem obsahuje speciální druh DNA s vmezeřeným genem právě pro produkci gunsíku, prozatímní název je GNA. Na její dešifrizaci genetikové usilovně pracují, je to velmi náročná práce, protože GNA je nejjedovatější známá látka ve vesmíru, na okamžitou smrt v ukrutných bolestech v řádu několika bžilionů stačí pouhá jedna molekula GNA.

Sloučeniny gunsíku:

Gunsík je velmi reaktivní prvek, ochotně se slučuje s většinou prvků, vyskytuje se v oxidačních číslech -III až +IX. Pro oxidační číslo devět je speciální vytvořená koncovka - ňanový.

-III gunsidy Tyto látky jsou velmi toxické a explosivně se rozkládající působením silných kyselin. Gunsid sodný lze připravit reakcí gunsíku s hydroxidem sodným, teplota nesmí překročit 32°C, jinak vzniká gunsičnan sodný.

-I gunsoidy Jediný známý gunsoid s tímto oxidačním číslem je znám pod triviálním názvem evoit. Má podobu hustých kudrnatých vlasovitých agregátů černé barvy, jediné známé naleziště leží 8 km severovýchodně od města Šternberk. Vysoce toxický i výbušný, dlouhá expozice s touto látkou způsobuje těžkou demenci.

+I sloučeniny gunsné Velmi nestálé, nemají praktické využití, snadno se oxidují na sloučeniny gunsité.

+III sloučeniny gunsité Významná redukční činidla, jsou schopny zredukovat kyselinu chloristou na chlorid a samy se oxidují na sloučeniny gunsisté a gunsičelé. Oxid gunsitý je hnědý prášek, chlorid gunsitý červenohnědá kapalina.

+IV sloučeniny gunsičité Oxid gunsičitý za pokojové teploty velmi jedovatá tmavočerná kapalina, vzniká spalováním gunsíku za normálního přístupu vzduchu. S kyselinami prudce vybuchuje, s hydroxidy tvoří gunsičitany, které jsou významnou složkou špekáčků a buřtů pro zvýraznění chuti a vůně.

+V sloučeniny gunsičné Nejstálejší sloučeniny gunsíku s obrovským významem v průmyslu. Gunsičnan sodný je bílý prášek rozpustný ve vodě, ethanolu, etheru a sirouhlíku, vyrábí se zaváděním plynného gunsíku do roztoku hydroxidu sodného při teplotách nad 32°C. Teplota nesmí ovšem překročit 74°C, jinak vzniká gunsiňan trisodný. Gunsičnan sodný se používá jako prekurzor pro výrobu čokolády, cukrovinek, špekáčků, limonád, sýrů i těstovin. Má silné desinfekční i konzervační účinky, v koncentracích nad 2 molekuly ppb (2 molekuly NaGuO3 na miliardu molekul vody) je vysoce toxický. Gunsičnan draselný nelze připravit, při sebemenším podnětu prudce vybuchuje.

+VII sloučeniny gunsisté Velmi silná oxidační činidla, jsou schopny prudce oxidovat a tudíž zapalovat i sklo, kámen, porcelán i platinu, takže je nelze připravovat v nádobkách a zkumavkách z těchto materiálů, jediný materiál připadající v úvahu je wolfram, s nímž nereagují. Oxid gunsistý se vyrábí buď spalováním gunsíku s přebytkem kyslíku (vzniklý plamen má až 40 000 °C a je schopen zažehnout i termonukleární fúzi) anebo reakcí oxidu gunsičitého s gunsičnanem sodným ve wolframové aparatuře, tato reakce je ovšem velmi riskantní a vyžaduje silnou regulaci a stálost teploty, jinak hrozí kataklyzmatická exploze.

+VIII sloučeniny gunsičelé Jedinou známou sloučeninou je chlorid gunsičelý GuCl8, zlatohnědá žíravá jedovatá kapalina, lze připravit zapálením hořčíkové pásky ve směsi gunsíku a chloru, nemá zatím žádný praktický význam, uvažuje se ale o použití v medicíně, u této sloučeniny byly zjištěny antimykotické, antiparazitální a anticanceroidní účinky.

+IX sloučeniny gunsiňanové Gunsík je jediný prvek tvořit sloučeniny i přes elektronový oktet tím, že si vycucá z s-orbitalu jeden elektron a násilím ho narve do valenční vrstvy. Gunsiňan trisodný Na3GuO6, triviálně známý pod názvem Guňox se vyrábí zaváděním velmi čistého gunsíku do roztoku hydroxidu sodného při teplotě nad 72°C či přímo taveniny hydroxidu sodného, zde ovšem vzrůstá riziko exploze, protože gunsiňan trisodný se při teplotě 402°C rozkládá explosívně na oxid gunsičitý a oxid sodný. Guňox se používá jako náhrada přípravku zvaného Masox anebo jako velmi brizantní trhavina. Gunsiňan trisodný po přiblížení plamene se začne napřed tavit za silného prskání a syčení, při překročení teploty 402°C exploduje za vývinu jedovatých plynných zplodin. Daleko nebezpečnější je při nárazu, silný úder kladivem na pouhý 1 gram Guňoxu vyvolá explozi ekvivalentu 109 kg TNT.

Další sloučeniny gunsíku

amoniakát jodogunsíku (NH3)7.GuI7 je sloučenina podobná amoniakátu jododusíku, což je třaskavina velmi citlivá na dotyk, jododusík lze použít k různým žertům, jodogunsík určitě ne, výbuch 1 gramu srovná se zemí rodinný dům.

guňanonanitrát Gu(ONO2)9 je po gunsiňanu trisodném druhá známá sloučenina v oxidačním stupni +IX. Jedná se o atom gunsíku s devíti navázanými nitrátovými skupinami. Jedná se o nejbrizantnější trhavinu vůbec, detonace 1 gramu se množstvím uvolněné energie rovná asi 2 tunám TNT. O triviálním názvu se dosud hlasuje, s největší pravděpodobností se uvažuje o názvu Guňamit či Guňopal. Vyrábí se postupnou devítistupňovou nitrací kapalného gunsíku, vybuchuje při prudkém nárazu a teplotách vyšších než 325°C. Také vybuchuje při reakci s bromem a koncentrovanou kyselinou sírovou. V čistém stavu se jedná o étericky vonící voskovitou látku, jejíž výpary způsobují při dlouhodobější expozici vdechováním či kůží onemocnění zvané guňóza. Ta se projevuje spontánním hýkáním a vydáváním různých zvířecích zvuků, dále zvýšeným obdivem k upalování žen zaživa, divnými chutěmi na jídlo (např. smažený šváb s hranolkami a marmeládou), obdivem k dámským nohám a jejich očichávání a jiné bizarní symptomy.

GNA - kyselina deoxyguňonukleová je obdobou klasické DNA, jen s tím rozdílem, že sloučeninu guanin, která je jednou ze 4 dusíkatých bází, nahrazuje sloučenina guňozin, a to pouze v místech genu, který je odpovědný za tvorbu gunsíku v těle tvora Kentus of Gunsage, u žádného jiného tvora nebyla GNA dosud detekována.

Organické sloučeniny gunsíku

Gunsík podobně jako uhlík je čtyřvazný a může se řetězit, ovšem jen do počtu 11 gunsíků v řetězci, delší řetězce se díky reaktivitě a výbušnosti gunsíku okamžitě rozpadají na kratší řetězce (samokrakování), které hrozí katastrofálním výbuchem. Sloučeniny s jednoduchými vazbami jsou guňany (obdoba alkanů), s dvojnou vazbou guňofiny (obdoba olefinů - alkenů) a s trojnou vazbou se nazývají guňyny (alkyny), jediné slovo na světě, kde se píše po ň tvrdé y. Další sloučeniny zatím nejsou známy.

Guňany

Názvosloví se vytváří od klasických alkanů (metan, etan, propan, butan), akorát, že se vymění první písmeno za G. Je - li první písmeno samohláska, G se přidává před ni. Gethan (GuH4) a Getan (Gu2H6) jsou prudce jedovaté a výbušné kapaliny, které se vyskytují v moči a hovnech tvora Kentus of Gunsage. Při spalování vzniká oxid gunsičitý a voda. Gropan (Gu3H8) a Gutan (Gu4H10) jsou voskovité látky příjemné vůně, velmi hořlavé, uvažuje se o podobném použití jako napalm, čistý Gutan lze použít jako lepidlo Kanagom, akorát s tím rozdílem, že čeho se Gutan dotkne, to slepí navždy. Ideální pro tišení uřvaných dětí. Pokud Gutan jako lepidlo selže, lze s jeho pomocí dítě zapálit a tím jej utišit navždy. Při spalování gropanu a gutanu vzniká oxid gunsistý a voda. Gentan (Gu5H12) Gexan (Gu6H14) a Geptan (Gu7H16) jsou pevné látky prudce vybuchující při nárazu a přiblížení plamene, použitelné jako velmi brizantní trhavina srovnatelná s Guňoxem. Goktan (Gu8H18) Gonan (Gu9H20) Gekan (Gu10H22) a Gundekan (Gu11H24) se již musí uchovávat z důvodu vysoké explozivity při sebemenším podnětu v kapalném dusíku.

Guňofiny

Jsou stabilní pouze do 5 gunsíků v řetězci a pouze s jednou dvojnou vazbou, všechny jsou to kapaliny nepříjemného ostrého zápachu připomínající namoklý cirkus ve směsi s pachem pářícího se zebroida. Geten (Gu2H4), Gropen (neplést s Gripenem!) (Gu3H6), Guten (neplést s glutenem!) (Gu4H8) a Genten (Gu5H10).

Guňyny

Je znám pouze jediný guňyn, a to Guňocylen (Gu2H2). Nebyl dosud připraven v dostatečnĕ velkém množství, aby byly jeho vlastnosti prozkoumány. Pokus o jeho syntézu byl uskutečnĕn jen jednou, a to ve Vrbĕticích, do dalších pokusů se zatím nikomu nechce.