Onanotechnologie
I při onanii, onnii a masturbaci je možné používat pomůcky. Vývojem a výrobou těchto pomůcek se zabývá vědní obor zvaný onanotechnologie.
Historie[editovat | editovat zdroj]
Pravěcí lidé používali jako masturbační pomůcky mamutí pohlavní žlázy (k navození erekce) a kamenné vibrátory zahřívané ohněm; při každém pocitu pálení bylo třeba ucuknout, což při dostatečně rychlém opakování urychlovalo cestu k orgasmu. Nevýhodou bylo riziko popálení a doživotní impotence.
Ve starověku se začly používat vibrátory napojené na mlýnská kola a jiná podobná zařízení. Zde hrozilo praštění se do pyje, čímž docházelo k otoku a podobným následkům jako výše. V této době byly vyrobeny první masturbační gely (ze zvířecího spermatu) a kondomy, kam bylo možné produkt onanie schovávat.
V období středověku byla onanie oficiálně zakázaná, prodej pomucek k ní byl přísně trestán a proto k rozvoji onanotechnologií prakticky i teoreticky nedocházelo.
Během renesance docházelo k obnovování antických znalostí i v tomto oboru. Navíc probíhal další vývoj, kdy byly původní kondomy ze střev nahrazeny látkovými, které tolik nesmrděly.
Novověk přinesl elektrické vibrátory a latexové kondomy, také spoustu dalších pomůcek; bylo tak možné například ejakulovat do nafukovacích panen nebo k povzbuzení erekce použít viagru. Od roku 2004 je dostupný též modrý pramen z Kameňákova, jenž je mimo jiné třebíčskou sodovkárnou ZON přidáván do jednoho z nápojů, jemuž dodává typickou modrou barvu.
Největší rozvoj onanotechnologií dnes proíhá ve Spojených státech onanoamerických a v Onánu.
Jakékoliv heslo na téma Onanotechnologie byste na české Wikipedii hledali marně. |