Ovečkinova konstanta

Rozdíl Pišvejcovy konstanty a Ovečkinovy konstanty

je konstantní.

Ovečkinova konstanta (nebo patrně správněji řečeno Ovečkinovo číslo či parametr, někdy s nadsázkou zvaná latinsky Numerus Ovis, rusky pak OBЧЬE ЧИCЛO) je používána k dosažení správného číselného výsledku v případě, že očekáváme, že námi spočtený výsledek je pravděpodobně mylný.

Ovečkinova konstanta, jak přiznává sám Ovečkin, se mnohem snáze uplatňuje při počítání mrtvých oveček.

Číslo bývá uvedeno ve formě aditivní konstanty. Je tedy k výsledku přičteno. V rovnicích obsaženo nebývá, připisuje se opravdu až k samotnému výsledku podobně jako přičítáme integrační konstantu.

Zatím pro toto číslo nebyla pevně stanovena žádná značka, ale v matematicky zaměřených anarchistických kroužcích pomalu dochází ke sjednocení názoru, že by tou vhodnou mohlo být OK. Snahou badatelů bylo tuto značku vzhledově celosvětově sjednotit nehledě na používané písmo, řeč či zvyky. Proto byla pro arabský svět zvolena značka KO. Při psaní vět pozpátku tak bude pro každého čtenáře konstanta jasně rozpoznatelná. Konstanta se vždy píše latinkou. Stejně jako řecké symboly, ani tento se nikterak nepřepisuje v jiných jazycích.

Příklad použití Ovečkinovy konstanty

$\mathbf {Vysledek} ={\frac {9}{8}}+\mathbf {OK}$

Použitelnost OK

Výše uvedený zápis je obsahově správný, nicméně učiteli není kvitován s povděkem. Při jeho použití je tak výsledek většinou označen za špatný vzhledem k neurčitosti hodnoty OK, což je na ní dvojsečné.

Výhodou je, že pomocí OK můžeme jakýkoli výsledek uvést do takového tvaru, aby byl zcela správný a to nehledě na počet použitých rozměrů prostoru a času, na oboru jakého se výpočet týká ba dokonce lze jako výsledek použít i samotnou OK.

Nevýhodou její neurčitosti je nevyčíslitelnost. Vyčíslit ji dokáže jen odborník, který zadanému příkladu rozumí a ví jak jej vyřešit. Což nebývá případ studenta na VŠ, který v jejím použití hledá útěchu pro sebe sama.

Rozšíření použití konstanty

OK lze v odbornější praxi použít nejen jako aditivní konstantu, ale i ve spolupráci s násobením, mocněním a podobně. Záleží zkrátka na aktuálním stavu. Nicméně ve většině případů je přehlednější a jednodušší ji jen přičíst

Ovečkinova funkce

Při řešení diferenciálních rovnic (takových, kde je neznámou funkce) lze výsledek doupravit tzv. Ovečkinovo funkci OF(x), která je analogicky definována tak, že v libovolném bodě platí rovnost

$\mathbf {f(x)} +\mathbf {OF(x)} =\mathbf {vysledek}$

Závěrem

Je nutné poznamenat, že OK není předmětem zájmu seriozní matematiky, nepatří do ní a ani se o to nesnaží. Jde spíše o možnost parametrizovat neurčitý výsledek neurčitou hodnotou tak, aby stoupla neurčitost celku. Účel tohoto nám zatím dotázaní anarchističtí matematici, většinou ze zauralských oblastí, neobjasnili. Prý se ale máme na co těšit, tak jim věřme. Tak už je to tady. Poslední výpočty a výzkumy v roce 2012 za pomocí rozkladu spinových čísel na součty (ne)prvočísel, prolomení eulerovy konstanty a umožnění eliminační derivaci e^x (tato derivace se povedla bombardováním exponentu "x" extrémně rychle letícími antiprotony trihydrogenurania paroubkovičitého) a konečně dvoudenním telefonickým rozhovorem s Chuckem Norrisem, byla odhalena podstata Ovečkinovy konstanty. Po psychicky náročném telefonátu byla současně objevena a přiznána NORRISOVA KONSTANTA [NK]. Pro vztah mezi OK a NK platí: (OK*NK/0)=1. Nenechte se zmást, jako jediné číslo, lze NK dělit nulou!!! (Chuck sice říkal, že bez jeho sekyry to nepůjde, ale to jsou jen amatérské, nepodložené plky). Z tohoto vztahu (OK*NK/0)=1 plyne, že OK je ze skupiny imaginárních a naddimenzionálních čísel a tedy vztah f(x)+ OF(x)= vysledek je VŽDY pravdivý !!!!! Když za jedničku dosadíme jakoukoliv funkci a vše vydělíme NK, pak je zřejmý důkaz, že opravdu: Výsledek = 9/8 + OK. A šmytec! Pro úplnost: rozměr a absolutní hodnota NK je, zatím objektem Chuckova autorského práva a tedy se nezveřejňuje.

Přečtěte si také

• Altermeierova konstanta

Podobné konstanty

• Bulharská konštanta
• Cimrmanova Akustická konstanta