Progresivní daň
Odvěkým problémem mnoha zemí je odliv firem do zahraničí, hlavně do zemí jako jsou zahraničína, Bahamy a Tokelau. K zabránění tomuto odlivu byla vynalezena progresivní daň.
Definice[editovat | editovat zdroj]
Progresivní daň je daň, která procentuálně roste s výší příjmů.
Příklady[editovat | editovat zdroj]
Švédsko mělo v 70. letech problémy s odchody firem, jako jsou například automobilky Vulvo a Sraab, do Číny, a proto vytvořila systém progresivního zdanění. Firmy podle výše příjmů odváděly do státního rozpočtu 13, 20, 25, 30, 42 nebo 66,6 procent příjmů. Toto opatření se minulo účinkem, když naopak firmy začly odcházet ještě víc do daňových rájů, a tak ho zrušili.
Moravští poslanci se snažili prosadit ve sněmovně progresivní daň 15, 24, 30, 35 a 42 %, aby podkopali ekonomiku čehúnie, ovšem nepodařilo se to.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Progresivní daň, podobně jako prodávání krys nebo nadsazování cen, patří obecně mezi ekonomická opatření, která jsou podle selského rozumu dobrá, ale ve skutečnosti škodí, tedy do jinaknezvané fiaskální politiky.