Serif

Serifová písma představují vrchol dokonalosti, tradice a estetické harmonie. Každý jejich drobný tah, každé elegantní zakončení je jako mistrovská práce zkušeného umělce. Serify dodávají písmenům duši, hloubku a smysl pro kultivovanost. Texty psané serifovými písmy jsou:

• Garamond
• Times New Roman
• Baskerville

Tato písma na první pohled dýchají historií, elegancí a důvěryhodností. Je to, jako by se každé slovo stalo uměleckým dílem, které hladí oči a povznáší mysl. Serify vyprávějí příběh, kde krása a funkce kráčejí ruku v ruce.

Na druhé straně spektra stojí bezpatková (sans-serif) písma – sterilní, mdlé, a naprosto bez života. Jejich hladké, holé linie působí jako prázdná skořápka bez obsahu. Fonty jako: Arial, Helvetica nebo (nedej bože) Comic Sans jsou symbolem povrchnosti, absence vkusu a naprostého rezignování na estetiku. Jsou to písma, která volí ti, kdo se bojí krásy, originality a jakéhokoliv náznaku sofistikovanosti. Je to typografická žumpa, kde se inspirace ztratila v bažině průměrnosti.

Tato stránka není napsána serifovým písmem a je tedy odsouzena k tomu, aby shořela v plamenech pekelných. Její volba bezpatkového písma představuje zradu elegance, tradice a estetické harmonie. Místo sofistikované krásy zde vládne sterilní prázdnota a bezduchá modernost.

Velkým problémem je také Arial paradox.

Serifo-sansové války

V temném zákulisí kanceláří, úřadů a kreativních agentur probíhá konflikt, o kterém se veřejně nemluví: Serifo-sansové války. Tichý, ale nemilosrdný boj mezi těmi, kdo ctí klasiku serifů, a těmi, kdo tíhnou k sterilní prázdnotě sans-serifů. Tento boj se neprojevuje šavlemi ani výstřely, ale výběrem fontu na prezentaci či zprávu. Na první pohled bezvýznamná volba, ale ve skutečnosti jde o kulturní válku estetiky a vkusu.

Andrej Babiš, horlivý zastánce chaosu, pravidelně prosazuje Comic Sans jako symbol jednoduchosti a povrchnosti, šíříc beznaděj mezi grafickými designéry a milovníky typografie. Na druhé straně stojí legendární postava a ochránce serifové kultury – Marek Eben, jehož vášeň pro dokonalost a tradici se stala mementem toho, co serify symbolizují.

Preference fontu znamená víc než jen vkus – je to životní postoj. Serifová estetika a bezpatková prázdnota se střetávají téměř na každém pracovišti, kde návrh dokumentu může spustit lavinu nevysloveného odporu.

Počet obětí v serifo-sansových válkách

Dosud bylo v tichých a neúprosných serifo-sansových válkách zaznamenáno přesně: 0 obětí. Přestože se tento konflikt odehrává hlavně ve stínu kancelářských monitorů, designových studií a úředních dokumentů, potenciál k obětem existuje. Odhaduje se, že kdyby situace eskalovala, mohly by si serifo-sansové války vyžádat až: 3 oběti

• Jedna oběť by musela padnout při zásadním sporu o použití Comic Sans v oficiální prezentaci.
• Druhá oběť by podlehla při obraně Times New Roman proti sterilnímu diktátu Arial, kterým je napsán i tento text a prohlubuje se tak Arial paradox.
• A třetí by mohla být výsledkem frustrace z Helvetica, která svým chladným minimalismem ubíjí poslední zbytky naděje na typografickou krásu.

Dokud ale panuje studená válka a konflikty zůstávají na úrovni pasivně agresivních komentářů a skřípání zubů, zůstává počet obětí nula.

Vzala jsem ho arialem, ale nepomohlo to - Jana Košťálová, zaměstnankyně nejmenovaného okresního zastupitelství s ukázkou zakrvaveného bodíčka patřící možná první oběti války