Sans-serif

Sans-serifová písma (doslova „bezserifová“) jsou typografické styly, které postrádají dekorativní zakončení tahů známé jako serify. Vznikla jako pokus o modernizaci písma a přizpůsobení se jednodušší estetice průmyslové doby. Bez jemných a propracovaných detailů působí chladně, sterilně a bezduše.

Historie

Sans-serify se objevily v 19. století, ale jejich popularita začala prudce růst ve 20. století s nástupem modernismu. Průkopníky byly fonty jako Helvetica a Futura, které se vyznačovaly minimalistickým vzhledem. Bohužel, tento trend se rychle zvrhl do masové produkce nevýrazných a bezduchých fontů, z nichž nejhorší je Comic Sans

Charakteristika

• Jednoduché linie - žádné serify, žádná elegance, žádná duše.
• Sterilní vzhled - bez dekorativních prvků připomínají sterilní nemocniční pokoje.
• Moderní minimalismus - často se vydává za „funkční“, ale spíše je to zjednodušení na úkor estetiky.

Problémy Sans-serifů

1. Nuda a uniformita - Sans-serify postrádají rozmanitost a hloubku, kterou serify nabízejí. Výsledkem je vizuální monotónnost.
2. Omezená čitelnost - v dlouhých textech mohou být sans-serify únavné pro oči, protože chybí serify, které přirozeně vedou oko po řádku.
3. Absence elegance - bez serifů ztrácí písmo noblesu a působí nedokončeně.

Serifo-sansové války

V temném zákulisí kanceláří, úřadů a kreativních agentur probíhá konflikt, o kterém se veřejně nemluví: Serifo-sansové války. Tichý, ale nemilosrdný boj mezi těmi, kdo ctí klasiku serifů, a těmi, kdo tíhnou k sterilní prázdnotě sans-serifů. Tento boj se neprojevuje šavlemi ani výstřely, ale výběrem fontu na prezentaci či zprávu. Na první pohled bezvýznamná volba, ale ve skutečnosti jde o kulturní válku estetiky a vkusu.

Andrej Babiš, horlivý zastánce chaosu, pravidelně prosazuje Comic Sans jako symbol jednoduchosti a povrchnosti, šíříc beznaděj mezi grafickými designéry a milovníky typografie. Na druhé straně stojí legendární postava a ochránce serifové kultury – Marek Eben, jehož vášeň pro dokonalost a tradici se stala mementem toho, co serify symbolizují.

Preference fontu znamená víc než jen vkus – je to životní postoj. Serifová estetika a bezpatková prázdnota se střetávají téměř na každém pracovišti, kde návrh dokumentu může spustit lavinu nevysloveného odporu.