4 792
editací
Sedm divů světa: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
Dokončeno
m (to se nedalo vydržet) |
m (Dokončeno) |
||
|
{| cellpadding="4" cellspacing="0" style="background-color: #deb887; float: right; border: 3px black solid; margin-left:15px; font-size: 95%"
|- style="white-space: nowrap; background: #ff8c00;"
==Egyptské pyramidy==
[[Soubor:Pyramidy.jpg|220px|thumb|Pyramidoidní pyramidy]]
Kdysi dávno před potopou světa si Atlanťané všimli, že se jim potápí kontinent, tak nemeškali, vydali se do [[Egypt]]a a tam postavili tři veliké pyramidy. Dodnes lidi udivuje, proč vynaložili tolik práce jen proto, aby si
''Více informací naleznete v článku'' '''[[Pyramida]]'''.
[[Soubor:Visute zahrady schody.JPG|200px|thumb|left|Schodiště do zahrad]]
==Semiradiny zahrady==
Babylonská královna [[Se]] Miramis si jednoho dne usmyslela, že chce mít za domem krásné zahrady, kde by mohla pěstovat nejrůznější bylinky, [[Marihuana|rostlinky]] a houbičky. Drobným problémem ale bylo, že za domem měla poušť. Ve školách se sice učí, že Babylon ležel v úrodné oblasti Meziřící (mezi řekami Eufrat a [[Tygr|Tigris]]), ale vězte, že na naše poměry je to jedna [[Aralská poušť|velká suchá poušť]]. Geniální architekty napadlo, že by se dala postavit zeď na půdorysu čtverce a poušť by se nechala venku. To se podařilo, ale uvnitř byl takový stín, že tam téměř nic nerostlo. Tedy, předpokládalo se to. Při stavbě zdi se totiž zapomnělo na dveře a ohrazená zahrada tak byla bez jakéhokoli vstupu. Noví architekti (ti původní byli tak nějak [[Trest smrti|potrestáni]]) proto [[Bagr|nasypali]] za zeď tolik hlíny, kolik to šlo, prostor mezi zdmi se zasypal a zahrada se udělala ža nahoře. Pohodlný přístup k zahradě byl ale umožněn až o stošestnáct let později po vynálezu schodiště. Jak to přesně vše vypadalo už dnes nevíme, víme ale naprosto přesně že to bylo vysoké 78 m.
==Feidiúv Zeus==
[[Soubor:Statue_of_Zeus.jpg|200px|thumb|Takhle Feidiův Zeus určitě nevypadal, i když si to v 16.století mysleli.]]
Po několika prvních ročnících [[Olympiáda|olympijských her]] se nesportovně založení občané Olympie rozhodli, že by jejich město mělo lákat návštěvníky také něčím jiným než hloupým [[Běh|honěním se]] po stadionu a házením buhvíčím. Usnesli se tedy, že nechají postavit nějakou hodně velkou a drahou sochu. v anketě zvítězil [[Prezident|vládce]] bohů
Zeus. byla uspořádána všelidová sbírka a objednán sochař až z Athén. Jak už to ale obvykle bývá, záhy došly [[Peníze|finance]]. Je ironií osudu, že nakonec byla socha doplacena výrobci sportovních nástrojů, kteří si ovšem vymohli, že kolos (vysochaný ze [[Zlato|zlata]] a [[slon]]oviny) bude umístěn poblíž olympijského stadionu. Věci došly tak daleko, že aktivní sportovci umístili pod sochu cedulku s nápisem ''Náš bůh'', čímž ze sochy udělali patrona olympijských her a zcela tak zamřili úsilí nebohých sportonenávistců<ref>To je hezké slovo, co?</ref>
==Artemidin chrám==
[[Soubor:Artemidin chram.jpg|200px|thumb|left|Z Artemidina chrámu toho moc nezůstalo, mezi divy světa jde ale o pozůstatky nadprůměrné.]]
Starověké Řecko se rozkládalo nejen na současném Řeckém území, ale také na pobřeží dnešního [[Turecko|Turecka]], v takzvané Malé [[Asie|Asii]]. Jenže tamní města byla malá, ničím důležitá a prakticky neznámá. Vlastenci z Efesu se ale rozhodli roku 598 před narozením [[Ježíš|Krista]] vše změnit. Usmysleli si, že postaví největší [[Kostel|chrám]] na [[svět]]ě. Rozhodli se ho zasvětit bohyni Artemis, která původně byla bohyní lovu, Měsíce, krajkových polštářů a rekordů. Jelikož ale mezi sebou nenašli žádného architekta, vypravili se [[Tajemství|tajně]] do Athén, ukradli tam jeden z menších chrámů na akropoli, rozebrali ho a každý kámen poté vyrobili desetkrát větší. Chrám byl dokončen roku 550 před naším letopočtem<ref>Hezké kulaté datum, ale bohužel ne [[prvočíslo]].</ref> a následkem mizerné konstrukce spadl o tři roky později (tj. roku 547...jak vidíte, dříve se [[čas]] počítal úplně jinak).
==Mauzoleum v Halikarnaassu==
[[Soubor:Mausoleum of Halicarnassus.jpg|200px|thumb|Mauzólův hrobeček.]]
Žil byl jednou jeden král, který se jmenoval Mausól. Ačkoli [[Írán|Peršan]], cítil se být Řekem. Vládl dobře a spravedlivě a když nadešel jeho čas a měl se již odebrat do věčných lovišť, usmyslel si, že si nechá postavit moc hezkou [[Dušičky|hrobku]]. Byla to tak moc hezká hrobka, plná bílého mramoru, sloupů, soch a buhvíčeho ještě, že se v ní vzhlédly celé generace, byla prohlášena jedním ze sedmi divů světa a mnozí pozdější vládci [[Rusko|východních zemí]] se nechali pohřbít do nějaké pěkné nápodoby ''Mausólova eia'', tj. stavby.
==Rhodský kolos==
[[Soubor:Colossus of Rhodes.jpg|200px|thumb|Rhodský kolos rozkročený nad přístavem, Takto bohužel vypadal jen tři měsíce.]]
Vládce ostrova Rhodos, pan Zorbas Zochostavos se rozhodl, že udělá pro svou zemi něco, co ještě neudělal nidky nikdo před ním. Jeho [[Petr Messany|věštci]] použili své jasnozření a kdesi v budoucnosti vzdálené dva a půl tisíce let spatřili velice zajímavou sochu.<ref>Pravděpodobně to byla Socha svobody v [[New York|Ňů Jorku]].</ref> Zorbas nakázal nějakou takovou sochu postavit ve vjezdu do přístavu. Všichni dva rhodští sochaři zapojili veškerý svůj um a vytvořili bronzovou sochu nahého [[muž]]e, rozkročeného nad kanálem do přístavu. Bohužel, kvůli vlně nevolí a protestů z řad puritánů byl Rhodský kolos po třech měsících odstraněn a znovu postaven (snožmo) vedle přístavu, navíc cudně zahalen do bederní roušky, což je důvod toho, proč se dnešní badatelé nemohou shodnout, byl-li kolos rozkročen či ne.
==Maják na Faru==
[[Soubor:Majak na Faru.gif|200px|thumb|left|Stavba majáku na ostrově Faros v sobě nese hlubokou mystickou symboliku.]]
Stavba majáku na ostrově Faros je velice zajímavá. Ačkoli šlo o maják navádějícíc k alexandrijskému přístavu, existují i názory, že šlo o obří mikroskop, model [[Vesmírná loď Necyklopedie|vesmírné lodi]], zpodobnění indiánských představ o stromu života, první pokus o stavbu mineralogického [[počítač]]e či pomník mimozemských návštěvníků. Upřímně řečeno, netušíme, kde je [[pravda]] a ani se nám příliš nechce ji hledat. Nu co...
{{-}}
----
<references />▼
[[Kategorie:Kultura]]
[[Kategorie:Historie]]
▲<references />
| |||