Sedm divů světa: Porovnání verzí

'''Sedm divů starověkého světa'''<ref>Neplést se [[Vzpomínky na socialismus#Paradoxy socialismu|sedmi divy socialistického světa]].</ref> je jakýsi první [[Turistika|turistický]] průvodce na [[svět]]ě. První dochovaný exemplář seznamu sedmi divů světa byl nalezen vyryt na třech mramorových deskách spojených dvěmi bronzovými kroužky. Tnto jedinečný nnález pochází z okraje bitevního pole u řeckého města Maraton. I přes mnoho zajímavých teorií nebylo dosud zjištěno, kde se tam artefakt vzal.

Kdysi dávno před potopou světa si [[Atlantida|Atlanťané]] všimli, že se jim potápí kontinent, tak nemeškali, vydali se do [[Egypt]]a a tam postavili tři veliké pyramidy. Dodnes lidi udivuje, proč vynaložili tolik práce jen proto, aby si budoucí civilizace měly kde brousit žiletky.

Po několika prvních ročnících [[Olympiáda|olympijských her]] se nesportovně založení občané Olympie rozhodli, že by jejich město mělo lákat návštěvníky také něčím jiným než hloupým [[Běh|honěním se]] po stadionu a házením buhvíčím. Usnesli se tedy, že nechají postavit nějakou hodně velkou a drahou sochu. v anketě zvítězil [[Prezident|vládce]] bohů Zeus. Byla uspořádána všelidová sbírka a objednán sochař až z Athén. Jak už to ale obvykle bývá, záhy došly [[Peníze|finance]]. Je ironií osudu, že nakonec byla socha doplacena výrobci sportovních nástrojů, kteří si ovšem vymohli, že kolos (vysochaný ze [[Zlato|zlata]] a [[slon]]oviny) bude umístěn poblíž olympijského stadionu. Věci došly tak daleko, že aktivní sportovci umístili pod sochu cedulku s nápisem ''Náš bůh'', čímž ze sochy udělali patrona olympijských her a zcela tak zamřili úsilí nebohých sportonenávistců.<ref>To je hezké slovo, co?</ref>

Vládce ostrova Rhodos, pan Zorbas Zochostavos se rozhodl, že udělá pro svou zemi něco, co ještě neudělal nidky nikdo před ním. Jeho [[Petr Messany|věštci]] použili své jasnozření a kdesi v budoucnosti vzdálené dva a půl tisíce let spatřili velice zajímavou sochu.<ref>Pravděpodobně to byla Socha svobody v [[New York|Ňů Jorku]].</ref> Zorbas nakázal nějakou takovou sochu postavit ve vjezdu do přístavu. Všichni dva rhodští sochaři zapojili veškerý svůj um a vytvořili bronzovou sochu nahého [[muž]]e, rozkročeného nad kanálem do přístavu. Bohužel, kvůli vlně nevolí a protestů z řad puritánů, poté co několik lodí zavadilo stěžněm o jeho [[penis]], byl Rhodský kolos po třech měsících odstraněn a znovu postaven (snožmo) vedle přístavu, navíc cudně zahalen do bederní roušky, což je důvod toho, proč se dnešní badatelé nemohou shodnout, byl-li kolos rozkročen či ne.