Teorie důlního psa: Porovnání verzí

Hmotnost důlního psa závisí na hmotnosti psa, použitého pro jeho výrobu. Používají se psi všech [[rasismus|ras]] od [[Německo|německého]] ovčáka (asi 35 kg), přes [[pudlování|pudly]] (7-15 kg) až k rozklepanému [[David Rath|ratlíkovi]] (do 2,5 kg). Zejména poslední dvě jmenované plemena však nejsou příliš vhodné pro [[Tvrdík|tvrdší]] práci. Vzhledem k zanedbatelné hmotnosti elektronu by při zanedbatelném úbytku množství DHMO v těle psa, byl úbytek na hmotnosti psa minimální až zanedbatelný.

Za předpokladu, že původní pes by vážil ''35 kg'', úbytek DHMO v jeho těle při deelektronizaci byl zanedbatelný, tudíž ubytekúbytek na jeho hmotnosti byl minimální až zanedbatelný, a jeho objem by byl maximálně ''8 cm³'' (krychle o straně 2 cm kolem psa opsaná), jeho objemová hmotnost by byla minimálně ''4 375 tun/m³'', což je přibližně 558x více (všimněte si, že se jedná o [[čtvrtočíslo]]), než objemová hmotnost [[Lidé z ocele|oceli]]. Pokud však vezmeme v úvahu psa o hmotnosti pudla či ratlíka, jeho objemová hmotnost by dosahovala pouhých ''250-1875 tun/m³'', což je jen 32x až 235x více (všimněte si, že se jedná o [[Druhočíslo|druhočísla]]), než objemová hmotnost [[Lidé z ocele|oceli]]. Zejména poslední dvě jmenovaná plemena však nejsou příliš vhodná pro fyzicky náročnější práci. Vzhledem k jejich objemové hmotnosti po deelektronizaci a následném zmenšení, která je mírně nadprůměrná, jsou nevhodní také jako domácí mazličcimazlíčci, ba dokonce i jako psi hlídací. Jsou zkrátka úplně na [[hovno]].