Regál:Matematika/Článek: Porovnání verzí

Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Regál:Matematika/Článek (editovat)

Verze z 28. 7. 2008, 13:35

Přidáno 631 bajtů ,  28. 7. 2008
m
pravidelná výměna
m (výměna - Kurt)
m (pravidelná výměna)
{{Regálbox
|Článek na červenecsrpen
|
'''Papežská neomylnost''' je [[1|jedním]] z největších duchovních, [[úvaha o logice|logických]] a [[filosofie|filosofických]] výkonů lidstva, který poskytuje [[42|odpověď na život, vesmír a vůbec]]. Na její interpretaci si vylámali [[zuby]] největší učenci a ani nejvýkonnější [[Šablona:sovětské počítací stroje|sovětské počítací stroje]] neumí vyřešit úlohy, ve kterých figuruje papežská neomylnost.
[[Soubor:Godel.jpg|left|120px]]
;Trocha historie
'''[[Kurt Gödel]]''' byl slavný [[Rakousko|rakouský]] pseudomatematik, pseudologik a pseudopseudo. Narodil se v [[moravistán]]ském hlavním městě [[Brno|Brně]].
[[Papež]] Pyjus IX. svolal na rok 1870 tzv. První vatikánský koncil, aby se vyjádřil k některým aktuálním otázkám doby, jako byla [[Velká francouzská revoluce]] (1789) a [[Napoleon]] (1769-1821). Tento koncil schválil bulu ''Pastor Aeternus'', ve které se píše že ''papež je neomylný ve věcech víry a mravů, když vyhlašude dogma ex cathedra''. Načež do Říma vtrhla [[Francie|francouzská armáda]], koncil byl rozpuštěn a nikdy už nestihl vysvětlit co tím vlastně zamýšlel. Dochoval se pouze papežův výrok ''Tradice jsem já''...
;Mládí:
;Matematické vyjádření
Od narození trpěl na SNVIQ (syndrom nepoužitelně vysokého [[IQ]], prostě [[idiot]]), který byl pravděpodobně způsoben velkým [[nádor]]em na hlavě. O jeho inteligenci svědčí už jen to, že ač žil v [[Moravistán]]u, nikdy se [[moravský jazyk|moravsky]] nenaučil; komunikoval pouze pomocí němčiny a primitivních matematických symbolů. Malý Kurt se s tímto trpkým osudem nikdy nesmířil a pilně luštil křížovky a snil o kariéře slavného křížovkáře. Po deseti sekundách a deseti vyluštěných křížovkách svou snahu najít [[sudoku|neřešitlenou křížovku]] vzdal a vydal se na mnohem perspektivnější dráhu pseudopseudomatematika.
Položme <math>f</math> jako funkci papežské neomylnosti. Potom:
;Nekompletní teorém nekompletnosti:
:<math>f(A) = \neg \neg A</math>
Po dvou letech tvrdé práce, roku 1931, dokončil své stěžejní dílo - tzv. ''Nekompletní teorém nekompletnosti'' zabývající se spolehlivostí informací na [[Necyklopedie|Necyklopedii]]. Sestává se ze tří bodů:
*'''A)''' Nezávisle na tom, jak kompletní je sada vstupů (například hesel v [[Necyklopedie|Necyklopedii]]), vždy existuje alespoň jeden další potenciální vstup, který obsažen není.
*'''B)''' Nezávisle na tom, jak jsou vstupy přesné, vždy existují alespoň dva vstupy, které si protiřečí.
 
Z toho vyplývá:
'''[[Kurt Gödel|Více...]]'''&nbsp;&nbsp;•&nbsp;[[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]▼
:<math>f(\neg f(A)) = (A=\neg A)</math>
 
Je zřejmé, že stávající pojetí pravdivostní hodnoty nemůže vystačit ani na popis základních skutečností. Je nezbytně nutné, aby logické proměnné měly více dimenzí. Nejlépe se osvědčila čtyřdimenzionální pravdivostní hodnota, v souladu s výše uvedeným [[Bible|biblickým]] citátem:
:<math>A = (true, true, false, false)</math>
 
První hodnota z uspořádané čtveřice označuje pravdivostní hodnotu výroku z hlediska [[Bůh|Otce]], druhá z hlediska [[Ježíš|Syna]], třetí z pohledu Ducha Svatého a na čtvrtém místě je pravdivostní hodnota z pohledu papeže. Díky této úpravě logiky můžeme vytvořit funkční logické systémy jak s neomylným, tak i s omylným papežem.
 
Po dosazení <math>A</math> do zmíněné funkce <math>f</math> vychází:
:<math>f(true, true, false, false) = (false, true, false, true)</math>
 
▲'''[[KurtPapežská Gödelneomylnost|Více...]]'''&nbsp;&nbsp;•&nbsp;[[Regál:Matematika/Článek/Archiv|archiv]]
|pozadí nadpisu=#F5DC8C
|logo=Nuvola apps kchart.png
Citováno z „https://necyklopedie.org/wiki/Speciální:Mobilní_rozdíl/44410“

Navigační menu