Papájština: Porovnání verzí

Viktorie Goliášová, Jana Bučková, [[Orel brodský|Veronika Orlická]] a Jana Malenovská objeví kdesi na internetu[[internet]]u [[DěngetskangáTangajnángá tangajnangáděngetskángá řengeč|"tajnou"]] řeč - '''papájštinu''' a okamžitě jí začnou mluvit. [[Uživatel:Janek Plkoš|Janek Plkoš]] je [[Nasraná|naštvaný]], protože - už si zase mohou bez obav vykládat o tom, kde se sejdou, a [[A podobný ptákoviny...|o podobných blbostech]], včetně toho, které z jich [[Jihočeské matky|matka]] koupí nejdražší [[časopis]] - a hádají se, jestli je lepší Witch, nebo Super Girl - v hodinách pozemků. [[Uživatel:Janek Plkoš|Janek Plkoš]] si ale záhy přečte na [[Necyklopedie|Necyklopedii]] článek [[Děngetskangá tangajnangá řengeč]] a zjistí, že papájština funguje na stejném principu. [[skákal pes|Poskočí si]] a odposlouchávánaslouchá jejich rozhovorům, ale nadále simuluje, že tápe.

Ale [[nic]] netrvá věčně. Když [[Orel Brodský|Véja]] naplánovala schůzku u fontány na Náměstí Svobody, ještě před schůzkou se dostavil právě [[Uživatel:Janek Plkoš]] a čeká. Ve chvíli, kdy se dostaví [[Orel brodský|V. Orlická]], jakožto organizátorka této schůzky, on vyskočí zpoza stromu a prohlásí: "Vrapaztepe sipi ipi s topou papájštipinoupou dopo kapandepelapábrupu. Upuž jsepem jipi ropozlupuštipil apa zapasepe vapás mupůžupu cepelopou dopobupu špepehopovapat. Mrchypi! Tapakžepe opodpapaltepe, vypi krypisypi!!!" [[Orel brodský|Orlická]] na něj hledí jako na [[Karel Gott|ufona]], pak se však otočí na podpatku a jde domů, slzy jí lítají od obličeje až na okresní silnici. Jo, brečí, jenom kvůli tomu [[Uživatel:Janek Plkoš|mizernému Honzovi]].

[[Uživatel:Janek Plkoš]] také za pár minut nebyl na náměstí: odjel na kole až k hornímu ochozu další okresní silnice do Medlovic, kterému se říká odnepaměti Sokolka. Však je tam nyčko i [[Pavouk|restaurace]] Sokolovna. Od Medlovic ale vtom zahrčel autobus, kterým měly ty [[Prvočíslo|3]] přijet. Skočí do Nového Sadu jako po hlavě a kolo nechá před Sokolkou. Poté co autobus přejede se však hned vrátí. Jede přes Žerotínovu ulici na nám. Svobody a schová se za tím samým stromem jako minule. Holky dorazí, on na ně hned [[Pes|štěkne]] : "Vrapaztepe sipi ipi s topou papájštipinoupou dopo kapandepelapábrupu. Upuž jsepem jipi ropozlupuštipil apa zapasepe vapás mupůžupu cepelopou dopobupu špepehopovapat. Mrchypi! Tapakžepe opodpapaltepe, vypi krypisypi!!!" Ony hlední jako [[banány]] na nůž, ale vzápětí se vzpamatují a jsou až na Nový Sad pěšky, teprve tam nastoupí na [[Vrakosa Zrzavé Mýto|autobus]] zpět do jejich rodné dědiny, buďto je to Těmice, nebo Žádovice, nebo Syrovín. Po kraji okresky.

[[Orel brodský|Véja]] se ale vrátí, tváře mokré, ale pohled bojovně naladěný. [[Uživatel:Janek Plkoš]] je na odchodu a tak jej musí ona- rovněž na kole - pronásledovat, až do poloviny ulice Fráni Šrámka. A prohlásí (v papájštině, ale sem to dáme přeložené): "Tak, [[Smrad]]islave, si to chceš s náma rozdat, co? Ale počkej, ty jeden! Zůstaň tady trčet, cajzlíku"!! No, [[Uživatel:Janek Plkoš]] si myslel, bůhvíjakou volovinu ona vymyslí, avšak uslyšel pištění, štěkot a chrápání. Sílilo to, až se za rohem vynořil [[Orel brodský|její]] [[prasopes|krysoprasopsodlak]]. [[Uživatel:Janek Plkoš]] sebou cukne a vythrnevytrhrne se proti němu, aby jej vylekal. [[Prasopes]] se mu ale pověsí na nohavici tepláků a visí. Teprve u [[škola|školy]] se Janošovi podaří uniknout a [[prasopes]] se vzdá, ale o chlup. Z tepláků je jakési rozpárané [[nic]]. [[Uživatel:Janek Plkoš]] nekapituluje, ale pro dnešek toho nechává a jede domů.

Ve škole se o velké přestávce se strhne divoká cizojazyčná hádka [[Uživatel:Janek Plkoš]] vs. [[Orel brodský|V. Orlická]] vs. Ty tři holky. První chce, aby ostatní dva kapitulovali, druhý chce, aby se spikl s třetím proti prvnímu a třetí chce, aby chcípl druhý a první se přidal k nim. Nakonec vyhraje učitelka Březíková, každý dostane poznámku a je to.

Po 80 dnech dojde nová XARŠTINA. Tu si originálně vymyslí Jana Bučková, oficiálním distributorem je Eliška Kostrůnková, ale praxacuxujexe naxa stexejnexém prixincixipuxu jaxakoxo [[papájština]], takže hračka. Začne však znovu boj. [[Uživatel:Janek Plkoš]] tvrdí, že celá papájština byla kravina a xarština je kravinou ještě větší, holky a zejména [[Orel brodský|Véja]] tvrdí, že je to dobrý nápad, protože já sice vím, co říkají, ale ti ostatní ne. Tak [[Uživatel:Janek Plkoš]] začal i ty nejjemnější, a zejména nejintimnější detaily říkat po celé škole. Teprve až se jim začali všichni chechtat, uvědomili si to, a to byl už poslední den filmu. Ten den byla neděle: [[Tomáš Jedno|to máš jedno]], ale byla i Malá Velká Bitva.

Začalo to ráno. [[Uživatel:Janek Plkoš]] vyjel ven a mířil do [[Moravstán]]ského [[Písek|Písku]]. Ale nedaleko před obydlím [[Orel brodský|Orlice]] začala Přehrada přes cestu tvořená Janou Bučkovou a Janou Malenovskou. Když [[Uživatel:Janek Plkoš]] zabrzdil, Bučková řekla " Ruce vzhůru" a Goliášová jej okamžitě začala... tedy chtěla začít... ehém... stehm... éém... Protože [[Uživatel:Janek Plkoš]] náhle ruce sklopil, sáhl do nosiče na pití, vytáhl láhev s pitím a vylil jí polovinu všem třem na hlavu. Zatímco se otřepávali, viděli, jak se zdvihá prach a [[Orel brodský|Orlice]] jenom hleděla s hubou otevřenou, jak ztrácí se v dálce, hlava skloněná.

A ten den po obědě uznaly ty [[Čtyřkolkáři|4]], že to byl výkon. Takže vše nakonec dopadlo dobře ve prospěch [[Necyklopedie]]. Dnes vlédne ve třídě mír, i bez zatracené Papájštiny a ohavné Xarštiny. Přesto však zvítězili všichni kluci vůbec, neboť mají právo sednout si jako první v autobuse na ta nejlepší místa. [[Mrcha|Holky]] si sedají na to, co zbyde. A vzhledem k tomu, že nikdy nezbyde nic, tak mají smůlu. A tak to je u každého, kdo si začíná s [[Necyklopedie|necyklopedisty]]. Kdyby byl [[Uživatel:Janek Plkoš|Janek Plkoš]] [[Českopedie|českopedista]], dnes Jankovi kámoši musejí stát ve vřavě přeplněné bryčky, jedoucí až do Ořechova.