1 483
editací
Řád templářů: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
změna textu
m (odk) |
(změna textu) |
||
|
{{Schváleno Ježíšem}}
{{Schváleno papežem}}
{{Křesťanství|poloha=right}}
[[Image:HugozPaynsu.PNG|thumb|left|První velmistr Hugues de Payns na středověkém obraze od anonymního malíře. Nejvyšší představitel řádu je na plátně zobrazen údajně se svou obvyklou grimasou v obličeji. V pozadí jej šibalsky pozorují příslušníci konkurenčních rytířských řádů.]][[Image:TemplarFemale.PNG|thumb|left|Templářka v řádovém oděvu s mečem a štítem.]]
[[Image:TemplarBafomet.PNG|thumb|left|Templářská modla zvaná [[Bafomet]].]]
{{Quote|Sude náš, jenž jsi naražený, roztoč se pípo tvá, buď vůle tvá po všech restauracích a hospodách...|Řád templářů|modlitba templářského řádu}}
'''Řád templářů''' byl katolickým řádem účastnící se křížových výprav proti [[Jak Žanek Žižkové šeredně vybóchal křížatý|husitům]], dokud samotný papež Klement V. pod nátlakem francouzského krále Filipa IV. Slizníka a jeho poskoka Viléma z Nogaretu templáře nezradil a neprohlásil je všechny za kacíře. Od té doby templáři uctívají modlu jménem [[Bafomet]], boha plodnosti s velkým mužstvím. Papež ovšem prohlásil Bafometa za zpodobnění [[Satan]]a a jeho kult následně označil za herezi. Řád se oficiálně jmenoval ''Řád chudých rytířů Krista a Šalamounova chrámu'', ovšem po papežově zrušení přešel řád do hluboké ilegality a přejmenoval se na ''Tajný řád rytířů Bafometa Klátiče''. Každý templář je povinován u sebe nosit meč, mít červený kříž na viditelném místě, bojovat proti zlu a uctívat [[Bafomet|Bafometa]] prostřednictvím opakovaného strkání jeho modly ve tvaru pyje do úst, zadku či jiného tělesného otvoru...
=== Řád v Česku a Moravě ===
Templářský řád se usadil na našem území v roce 1323. V roce 1348 se tehdejší český prezident [[Karel IV.]] stává členem řádu, což pobouřilo zejména dosud nejednotné kmeny [[Moravané|Moravistánců]]. V následujících letech byl řád vypuzen z [[Morava|Moravistánu]] organizovaným povstáním, které vedli moravanští náčelníci a stařešinové. Nakonec řád byl do Moravistánu pozván samotnými Moravistánci, neboť si chtěli přivlastnit tajemství výroby [[víno|vína]] (do té doby Moravistánci pili převážně močůvku). Jako sídlo řádu byly zvoleny Čejkovice. V roce 1350 se prezident pokusil kandidovat na velmistra řádu a následně vyhnal všechny bídné [[Němci|německé přivandrovalce]] z území [[Česko|Česka]] a [[Morava|Moravistánu]]. Roku 1352 ustanovuje povinnou školní docházku pro všechny [[Češi|Čechy]] a v roce 1359 prohlašuje kult Bafometa za oficiální náboženství templářského řádu. Nejcennější modla Bafometova údu věnovaná velmistrem českému prezidentovi je uložena v chrámu sv. Víta v [[Praha|Praze]]. Za vlády Karlova syna Václava IV. je Bafometův kult potlačen a během [[Jak Žanek Žižkové šeredně vybóchal křížatý|husitských válek]] postupně mizí. V Česku se podařilo řádu přežít [[Adolf Hitler|nacistický]] i [[KSČM|komunistický]] režim a dnes se převážně živí distribucí a prodejem templářských vín z Čejkovic.
===Odkazy===
| |||