Winston Churchill: Porovnání verzí

:'''Koho byste zvolili?'''

'''Sir Winston Leonard Spencer-Churchill''' je pravděpodobně nejslavnější [[alkoholismus|alkoholik]] všech dob. narodil se jako vnuk sedmého vévody z [[Papirosa|Marlboroogh]] a syn jakési [[Žigulík|lady]]. Jeho kariéra začala silným zápalem [[plíce|plic]], ze kterého se dle rad své [[Moravistán|hanácké]] chůvy vyléčil popíjením kvalitní moravské [[slivovice]]. Bohužel, jeho chůva krátce na to [[Smrt|zemřela]] a celý [[život]] nebohého Winstona se nesl v hledání onoho blahodárného moku, který ho přenesl z horečnatého skomírání zpět do [[svět]]a živých. Bohužel, Moravskýmoravský nektar již Winston nikdy neochutnal a byl tak navždy odsouzen k utápění se ve Whisky a jí podobném nekvalitním průmyslově vyráběném [[alkohol]]u.

Po takřka oživení alkoholem se v do té doby špatném studentovi probudily dávné rytířské a válečnické pudy a zapsal se na vojenskou akademii. Na třetí pokus ho tam vzali. Školu ukončil jako osmý nejlepší ze všech přeživších v ročníku a brzy se dostal do akce. Bojoval proti divokým kočovným kmenům v [[Indie|Indii]], proti zlému kálifovi v [[Egypt]]ě, proti všem na [[Kuba|Kubě]] a proti Búrúm v búrské válce. Objevil v sobě také talent pro krátké humorné[[humor]]né reportáže, které zasílal do několika naturalisticky laděných [[londýn]]ských týdeníků.

Všemi bitvami prošel bez zranění, pravděpodobně díky takzvané alkoholické nezranitelnosti. Tento jev spočívá ve faktu, že [[opilec|opilí]] či jinak [[Marihuana|omámení]] lidé jsou tak [[matrix|vytrženi z reálného světa]], že bez obtíží překonají i sebevětší nebezpečí. Pro tento fakt nahrávají svědectví ChurchilloviChurchillových nadřízených důstojníků, že mladý Winston se choval jako [[blázen]], například projížděníprojížděl se nakna oni[[kůň|koni]] před střílející rojnicí či konal vyjížďky [[ČD|vlakem]] napříč nepřátelským územím ([[Homeless Rallye|projížďka]] po 500 [[Metr|km]] dlouhé trase mezi búrskou věznicí a britskou Pretorii z něj udělalo takřka národního hrdinu, díky čemuž se stal [[Poslanecké metro|poslancem]] dolní sněmovny parlamentu).

Většina velkých vojevůdců neměla příliš jasno v [[Řečnická otázka|otázkách]] taktiky. Tu použili přímý útok, tu obléhali, zkrátka ppokaždépokaždé jinak, jako by stále hledali nějakou správnou taktiku. Nutno říct, že všichni tito rádobytaktici nakonec prohráli. To ovšem neplatí pro Winstona. Už v mládí, během studií na škole v Brightonu na pobřeží [[Anglie]], vymyslel svou přelomovou taktiku ''Připlaveme a natlučeme jim'', v učebnicích nazývanou ''taktika vylodění''.

Taktika to byla prostá. Vojáci přijedou na [[loď|lodích]], vystoupí a porazí nepřátelskou zemi. Poprvé byla vyzkoušena během [[První světová válka|první světové války]] při útoku na [[Cařihrad|Istanbul]]. Bohužel, pobřežní obrana byla zdolána až během pozdního odpoledne a než skončil [[čaj]] o páté a britovéBritové se mohli začít vyloďovat, [[Turecko|turecké]] armádě dorazily posily a Istanbul se ubránil. Nadějný Churchill upadl v nemilost a byl na dlouhé roky zdiskreditován.

Podruhé se Winston dostal ke slovu až během další války, konkrétně [[Druhá světová hádka|druhé světové]]. Dosavadní britský premiér Nevile Chamberlain už zkazil všeechno, co šlo, takže se Churchill rozhodl jít do voleb s heslem ''Horší to nebude. Volte Winstona.'' V originále to bylo ''It can't be worse. Vote Winston.'' Z důvodu nedokonalosti [[Angličtina|angličtiny]] si ovšem lidé mysleli, že heslo ''Horší to nebude'' je heslo nějakého Votea Winstona a když proto došlo k volbám, chtěli zvolit raději někoho jiného. Nejvíc hlasů pak dostal právě Churchill, který měl to štěstí být v [[Nová abeceda|abecedním]] pořádí před oběma protikandidáty, Fredem Lawjoyem a Lordem Oxheadem.

Bohužel, po vylodění v Normandii [[Druhá světová hádka|druhá světová válka]] brzy skončila a Churchill ztratulztratil motivaci k vládnutí. Nějakou dobu se ještě snažil přesvědčit Američany k rozpoutání války s Ruskem, ale když zjistil, že k ničemu nedojde, stáhl se do ústraní a věnoval se rozvíjení svého literárního talentu. Za spis ''Druhá světová válka: Jak jsme připlavali a natloukli jim'' získal roku 1953 [[Nobelova cena za válku|Nobelovu cenu]] za [[Literatura|literaturu]].