Stykač
Stykač je element elektrického obvodu, jež je pro nabité částice účastnících se přenosu elektrického náboje v rámci el. proudu ekvivalentem lidského "nevěstince" resp.bordelu, tedy se jedná o místo,kde elektrony mohou mít elektrický styk. Existují různé velikosti stykačů od malých, téměř komorních, jež zvládají obsloužit pouze řádově jednotky culoumbů za sekundu, ovšem existují taktéž enormně obrovské , které zvládají obsloužit i tisíce či desetitisíce culoumbů každou sekundu na každé fázi. Na počet elektronů ať už si to přepočítá každý sám, nemám u sebe kalkulačku. Je pravidlem, že velké stykače bývají osazeny hlavně v místech, kde jsou elektrony vystaveny tvrdé fyzické práci, například v trakčních měnírnách, kde jsou elektrony často odesílány kilometry daleko na služební cesty, kde velmi tvrdě pracují v trakčních motorech a tak po návratu hledají rozptýlení v elektrickém styku, jež je jim umožněn právě ve stykačích. Naopak menší obvody s malým odběrem si vystačí s malými komorními stykači, jelikož velmi málo pracující elektrony se zde raději věnují raději kultivovaným koníčkům. Navíc v těchto malých obvodech se stykačů příliš nevyužívá i proto, že tam každý zná každého a když nějaké všímavé jádro vidí elektron, jak jde do stykače, za chvíli o tom mluví celá krystalová mřížka vodiče.