Vědomí
Vědomí je obtížně uchopitelný fenomen už jen proto, že jediné, čím tento fenomen může být uchopen, je jiné vědomí. To je snad to jediné, na čem se badatelé v tomto oboru shodují.
U tohoto praprapodivného fenomenu by bylo vhodné napřed provést důkaz jeho existence a výskytu; následně je pak možno jej všemožně rozvrtávat a rozpatlávat, neboli analysovat.
Možný důkaz existence vědomí[editovat | editovat zdroj]
Důkaz existence vědomí u „nižších“ tvorů vidím zde:
Představte si horskou paseku na samém konci léta, plnou nádherných velikých bodláků a jejich modrofialových květů. Téměř na každém z těchto omamně vonících květů je možno nalézt malé čmeláky se sosáčky zabořenými do jejich opojné hojnosti. Tihle čmeláci tu takto tráví své poslední dny – ani na noc neodlétají. Dotknu li se zlehka některého z nich,nenechá se vyrušovat; jen zvedne některou ze svých nožek a odstrkuje mě, jako by chtěl říci „jdi pryč a nech mě mé blaženosti“.
Je úžasné, jak se umí zlískat obyčejné vosy na zkvašeném ovoci. Taková vosa se vypotácí ze své rozhlodané meruňky a místo vzletu prostě padne na záda. Když po několika pokusech nakonec jakž takž vzlétne, vzápětí nabourá do zdi.
Savci na tom s alkoholismem nejsou o nic lépe než člověci. Viděl jsem starou ježčici z naší zahrady uválenou jak bezdomovec z kontejneru a opilou tak, že nebyla schopna se ani svinout. Jen se blbě tlemila a blaženě mi ožužlávala prst. Na kompostu totiž tato ježčí dáma nezřízeně požila zkvašená jablka (o nezkvašené jablko jinak ježek nezavadí ani náhodou) a pár těch shnilotin měla nabodnutých i na bodlinách, jak se v tom kompostu válela. Zlískat se kvasícím ovocem ovšem velmi dobře umí i sloni, medvědi a opice.
A není to jen "obyčejný" alkoholismus. I další živočišstvo naprosto cíleně vyhledává rostliny či houby s psychotropními účinky. Takováto toxikomanie byla pozorována u koní, skotu i ovcí na rozsáhlých severoamerických prériích, všude tam, kde roste rostlina zvaná loto neboli crazy-weed. Je to kozinec nejměkčí (Astragalus mollissimus). Tuto kytku zvířata s velikou oblibou vyhledávají a konsumují. Po jejím požití zjevně mají iluse a halucinace. Ty se nejnápadněji projevují tím, že intoxikovaní jedinci přeskakují velikými skoky i zcela nepatrné předměty. Sjetá zvířata se chovají zmateně, válí se i divoce jančí, jsou lekavá a jejich reakce jsou nevyzpytatelné. Stavy neustále přiživované intoxikace trvají celé měsíce a těžce závislí jedinci končí zpravidla vyčerpáním a smrtí. Je typické, že i jediné toxikomanické zvíře může svést k abusu celé stádo, zejména zvířata adolescentní.
Keř Tabernanthe iboga, jehož účinná látka, ibogain, působící v nízkých dávkách stimulačně a ve vyšších halucinogenně, se mezi živočišstvem těší hodně veliké oblibě. Jeho kořeny jsou vyhledávány gorilami, divokými kanci i dikobrazy. Jejich chování se po požití těchto kořenů vskutku dramaticky mění. To pak rozhodně není radno zkřížit jim cestu. Totéž platí pro soby sjeté muchomůrkami červenými z opačné strany zeměkoule. To takový kočičák, co se sjede šantou kočičí (Nepeta cataria), v té hojnosti květinové zcela mírumilovně usne jak špalek a ještě si k tomu krásně vrnivě pochrupuje.
Důkaz existence individuálního vědomí skrz sjíždědla[editovat | editovat zdroj]
Co je všem těmto případům společné: je to aktivní vyhledávání opojení, a to i v situacích, kdy to znamená přímé existenční ohrožení; slast opojení tu převáží všechna rizika. Dalším společným prvkem je schopnost učení se tomuto návyku. Obzvlášť výrazné je to právě u hmyzu, kde je jinak naprostá většina jeho aktivity a „dovedností“ vrozená (neboli součástí hmyzího „firmware“).
Právě ono aktivní vyhledávání látek schopných měnit vědomí by mohlo implikovat přítomnost vědomí, které je takto měněno; kdyby nebylo co měnit, bylo by neúčelné snažit se opít. Právě onen aktivní abusus by mohl být důkazem přítomnosti nějaké formy vědomí.
Vzhledem k tomu, že snaha změnit si (příjemným způsobem) vnímání zjevně není omezena na příslušníky rodu Homo, tak i heterogenní směska živočišstva jiného bude touto vymožeností zvanou vědomí vybavena též. Je otázka, do jakých hloubek evolučních se dá touto cestou zajít. Co když se třeba takové vlčí mléko červené (Lycogala epidendrum) zlíská natolik, že namísto aby řešilo problém obchodního cestujícího se pustí do nemravného veršování, jakého jsou snad jen hlenky čili slizovky (Mycetozoa) schopné?
Takže až jednou zjistím, že můj počítač zanedbává svou práci čistě proto, že se (pod záminkou takzvaného "spořiče") nemůže nabažit vykreslování fraktálových obrázků, budu na rozpacích, zdali ho mohu vyrušit či dokonce vypnout; co když se v něm právě probudilo jeho vědomí a on se tím jen zpíjí až k neskonalým výšinám své kompjůtrické blaženosti...
Co to teda vlastně to zatracené vědomí je?[editovat | editovat zdroj]
Snad svrchu naznačený důkaz reálné existence vědomí skrz látky vědomí měnící by pro rozvíjení dalších úvah mohl být postačující. A přes sjíždědla (jak také jinak) by bylo možno alespoň přiblížit se k definici vědomí jako takového.