Zku*vený vedro

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Vedro)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Obyvatel města během vedra marně čeká na autobus i Smilování boží.
Jablka ve vedru hrozí samovznícením. Proto je dobré i v létě oprášit vánoční zvyky a rozkrajovat je.

Zku*vený vedro[1] (angl. fu*king weatherjediná nadávka v japonštině, něm. Scheisskeiserwarmewetter) je meteorologický jev, který nastává při přehnané aktivitě Slunce. Meteorologové tento termín označují decentně jako "varování před vysokými teplotami", protože v televizi může sprostě mluvit jen Chuck Norris a to ještě jen někdy. Jedná se o biozátěž plus deset milionů.

Studená fronta, která měla přijít zítra ze severu, cestou chcípla vedrem.

Vznik[editovat | editovat zdroj]

Pokud svit slunce není dostatečně regulovaný pomocí mraků, smogu nebo Mezinárodní vesmírné stanice, dojde zejména ve městech k řetězové reakci, kdy slunce ohřeje beton a asfalt, ty teplo nakumulují a dále jej produkují jako vafky i v noci, kdy ta zatracená žlutá koule dá na chvíli pokoj. Pokud neutuchající svit slunce trvá více jak 3 dny, dojde k přetopení měst a mluvíme v nich o vzniku tzv. zku*veného vedra.

Stupně vedra[editovat | editovat zdroj]

Podobně jako u povodní, kde jsou 4 stupně povodňové výstrahy podobně jako je jezdců Apokalypsy, i vedro má svoje 4 stupně intenzity:

stupeň slovní značení hlavní znaky projevy
1 horko 30°C po dobu 1 dne lidi si užívají na koupalištích, veverky už něco tuší
2 vedro 30°C po dobu 2 dnů lidi jsou z donucení na koupalištích, veverky začínají být nervózní
3 pořádný vedro 30°C po dobu 3 dnů lidem začíná šibat a koupaliště neopouštějí, veverky doutnají
4 zku*vený vedro 30°C a více po dobu více než 3 dnů lidem se rozpouští mozek, veverkám hoří ocásky

Individuální ochrana[editovat | editovat zdroj]

Před vedrem se dá chránit jen klimatickou změnou - odjezdem do chladných krajů, zakopáním se někam do jeskyně, do márnice nebo jeho popíráním, jako to dělá Václav Klaus.

Dočasné způsoby, jak si ulevit, je:

  • jít se tlačit na koupaliště a nechat se pokousat od svinic
  • led (zde mají velkou kliku hlavně osoby se zlomeným srdcem a nově zesnulí)
  • cestování Elefanty[2]
  • invertovaná lednice
  • zmrzlina, je prakticky jedno jaká
  • návštěva Moravy[3]
  • návštěva Balatonu
  • koupit si větrnou elektrárnu[4]
  • dojít si na vecko
  • a to je tak všecko...

Může se vám to nelíbit, ale to je tak jediné, co s tím můžete dělat, jak praví klasik.

Spousta lidí se mylně domnívá, že si pomohou klimatizací, ale ta hrozí jen další komplikací vedra, kterou je rýmička, jedna z vůbec nejobávanějších nemocí světa a blízkého vesmíru (za orbitou Delta je obávanější zarůstání nehtů do mozkových blan).

Boj proti vedru[editovat | editovat zdroj]

Vysychající vodní toky vlivem vedra. Vidíte, že voda se snaží, ale nemá šanci.

Zejména v chudých zaostalých regionech jako je například Praha, které nemají na boj s vedrem prostředky, náladu ani odvahu, vypomáhají proti nadměrnému vymírání obyvatelstva dobrovolní hasiči[5]. Některá města vydávají v době veder svým obyvatelům na boj s vedrem nunčaky.

V mnoha větších městech zastupitelé bojují proti vysychání zeleně a praskání země vedrem tím, že se snaží všechno zalít betonem, vyasfaltovat nebo pokácet[6]. Další možností je vysazování bobrů evropských, ty se ale mohou sázet jen na jaře a nesmí se zakopat příliš hluboko do země.

Další možností je stavba přehrad, kterými se lidé snaží zadržet více vody v odlesněné krajině, aby ji bylo možné použít pro chlazení těžké techniky při odlesňování.

Dopady na živé organismy[editovat | editovat zdroj]

Veverka doutnající v důsledku vedra.

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Pokud vedro trvá více jak pět dní, obvykle se obyvatelům měst začne rozpouštět mozek a v podobě ušního mazu vytékat zvukovodem ven z těla. Naštěstí mnoha lidem nemá co z uší vytékat.

Většina lidí nemůže v noci spát. Převalují se na posteli či se postel převaluje na nich. Zvyšuje se riziko obezity a kardiovaskulárních onemocnění vlivem nadměrné konzumace zmrzliny a podobných chladicích suplementů.

Průvodními znaky vedra u lidí je:

  • nadměrné slintání (asi jako buldok)
  • pocení nosu, nehtů a ušního lalůčku
  • zvýšená produkce potu
  • zvýšená konzumace alkoholu
  • více se chovají jako padlí na hlavu (tento znak lze ale snadno zaměnit s normálním stavem)
  • smrdí jako oposum a nedá se s nimi jet v jedné tramvaji, šalině ani štrásnbánu

Zvířata[editovat | editovat zdroj]

Hasičský záchranný sbor je připraven uhasit hořící veverky.

Během vedra se zvyšuje aktivita komárů, kteří se snaží ochladit pitím chladné člověčí krve, protože jim nedochází, že když je pod 36°C, zadělávají si jen na další problémy.

Nejhůře na tom jsou ale městské veverky, které vlivem dlouhého ocasu mají nízkou teplotu vznícení. Stačí tedy málo a neštěstí je hotovo. Pokud uvidíte ve svém okolí doutnající veverku, okamžitě volejte hasiče, protože tito malí démoni když jim hoři koudel dovedou zapálit ve volné přírodě až 1600 hektarů plochy najednou[7]. Naštěstí ve městech kromě veverek máloco chytne.

Ptáci většinou raději nelétají, dobře si vědomi Ikara.

Příroda[editovat | editovat zdroj]

V přírodě se vedro projevuje zejména vysycháním vodních toků a schnutím i toho mála zeleně, které se v městech nalézá. Technické služby se mohou snažit bojovat proti suchu častější zálivkou, zejména s příměsi majonézy nebo na okurkovém základě s citrónem, ale většinou jsou na to krátké a zavlažují jen césar salátem.

O poznání hůř je na tom tráva, ta se dá na mnohých místech hulit i bez sirek.

Naopak radost mají z veder sinice, ty potvory vám vlezou všude a budou se vás snažit pokousat svými toxiny.

Zdroje[editovat | editovat zdroj]