Bajka
Bajka je literární útvar, který nejspíše vymyslel křovácký kmen Č'ScHŘčinG. Jejich bajka Tři lvi se stala slavnou po celém starověkém světě. Níže je uveden její překlad do češtiny.
V bajce vystupují zvířata přebírající lidské vlastnosti (lenost, obžerství ap.), a na konci často vyplyne nějaké ponaučení. Některým zvířatům bývá přiřčena nějaká vlastnost (dachau bývá hubený,...).
Tři lvi[editovat | editovat zdroj]
Tři lvi si kráčí o hladu džunglí. Vtom narazí na kozu. Řeknou si, že by ji měli sežrat.
První lev sebevědomě povídá:,,Kozo, my tě sežerem!’’
Koza si jich nevšímá, a tak si druhý lev řekne, že by měl také něco říct.
A tak řekne:,,Kozo, my tě fakt sežerem!’’
Koza na ně kouká, neutíká, a lvi jsou zmatení.
Třetí lev už je nervózní, a tak už ne tak sebevědomě řekne:,,Kozo, my tě vážně chceme sežrat.’’
Koza se usměje a odpoví:,,Ne, já vás sežeru!’’
A sežrala je.
Ponaučení: Když jdeš v džungli a chtějí te sežrat lvi, nereaguj na jejich upomínky, usměj se, řekni že je sežereš a sežer je. Přežiješ a navíc se zasytíš.
O kočičce[editovat | editovat zdroj]
Hladová mšice si našla krásnej-sťavnatej-zelenej lísteček a už se těší, jak si na něm pochutná.
V tu ránu přilítne hladová beruška a říká: "Mšice, mšice, já mám hlad a tak tě sním".
A mšice na to:"Ale beruško, já jsem tak hubená, počkej až okousám ten list, pak se najíš i ty víc".
No a tak tam beruška čeká na to, až se mšice napapá, přilítne hladovej ptáček a povídá: "Beruško, beruško, já mám takovej hlad, že tě musím sezobnout".
A beruška na to: "Počkej ptáčku, počkej, já jsem taky hladová a čekám tady na mšici, která ukusuje list".
Tak už tam čeká i ptáček a nejednou se z ničeho nic objeví hladová kočička a povídá: "Ptáčku, ptáčku, já ti mám hlad, že tě hned sežeru".
A ptáček na to: "Ale kočičko, podívej jak jsem hubenej. Počkej až mšice okouše list, beruška slupne mšici, já sezobnu berušku, no a pak se najíš i ty".
No a jak tam všichni čekají, tak se z křoví náhle ozve prapodivný zvuk. Všichni se leknou a ptáček vylétne do vzduchu. Ale hladová kočička nechce přijít o svého ptáčka a tak utíká za ním.
Ptáček letí nad poli a kočička furt za ním. Najednou ptáček vlétne nad řeku a kočička po něm chňapne, mine se a spadne do vody
Ponaučení: Čím delší předehra, tím mokřejší kočička.
O vlku a zajíčkovi[editovat | editovat zdroj]
Zajíček si koupil nové ferari a ujíždí s ním po lese. A tu náhle uslyší volání o pomoc.
Vystoupí, koukne do hluboké díry a vidí v ní vlka.
A vlk povída: zajíčku, zajíčku, když mě vytáhneš ven, tak budeme nadosmrti kamarádi a nesežeru tě.
Zajíček uvěří, zapřáhne lano za ferari, natůruje motor a vytáhne vlka ven z díry.
Druhý den si to vlk peláší po lese a najednou zaslechne "Pomóóóc, pomóóóc", tak se koukne do díry a v ní je zajíc.
Poklepe si na čelo a říka: "No dobře zajíci, včeras pomohl ty mně, dneska já tobě".
Vlk se tedy otočí zadkem k díře, spustí dolů svůj ocas, zajíček se ho chytne a pak už vlk jen škubne a zajíček je zachráněn.
Ponaučení: Když máš pořádnej ocas, nepotřebuješ žádný ferari.
O nekonečnu a nulách[editovat | editovat zdroj]
Jdou dvě nuly po poušti. Pohlédnou k obzoru a uvidí v té dálce nekonečno.
A ta první nula řekne té druhé nule:
"Se divim, že se jim to v tom horku chce vůbec dělat."
 |
Tato stránka je sbírka bajek. Rozdělí program a někdy i Váš počítač na množství kousků uctívajících různé bajky. |
Autoři[editovat | editovat zdroj]
Bajky bývají lidovým dědictvím, a dnes známe pouze několik vášnivých pisatelů bajek.
Jsou to:
- Lenin - 19. století
- Stalin - 19. století
- Pičurin - 19. století
- Lysenko - 19. století
- George Lucas - 19.-20. století