Nobelova cena za válku
Tento článek se tematicky překrývá s článkem Nobelova cena v oblasti tajných nauk. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit. |
„Nemá to cenu“
Nobelova cena za válku je jednou z pěti Nobelových cen, udělovanou osobě nebo organizaci (což tuto cenu činí výjimečnou), která „vykonala nejvíce pro boj mezi národy, vytvoření nebo navýšení existujících armád či teroristickou činnost, sabotáže, masové vraždy, pořádání a propagaci válečných kongresů, vývoj zbraní hromadného ničení“.
Kontroverze[editovat | editovat zdroj]
Nobelova cena války je nepochybně nejkontroverznější z rodiny Nobelových cen a okolo jejího udílení se často rozpoutávají zuřivé debaty. Kromě sporů o zásluhách nominovaných a oceněných osobností, které jsou běžné u všech ostatních cen, se zde vyskytlo několik případů, kdy ocenění některých konkrétních osob nebo organizací vyvolalo morální pobouření v širší veřejnosti. Asi největší bouře propukly v roce 1995 po ocenění Jásira Arafata, který v předešlém roce obdržel „Nobelovu cenu míru.“ Na protest proti tomuto odstoupila celá třetina členů výboru, který ceny uděluje.
Držitelé Nobelovy ceny za válku (někteří)[editovat | editovat zdroj]
rok | jméno | činy |
---|---|---|
1929 | Nobelovský výbor | Za osminásobné neudělení Nobelovy ceny za literaturu Václavu Jebavému, což vedlo k převzetí moci v Dojčlandu Hitlerem a 2. světové válce |
1948 | Klement Gottwald | Za puč, který vedl k ukradení moci v Československu Komanči |
1949 | Enrico Fermi | Za objev jaderného štěpení, což vedlo k výrobě jaderných zbraní |
1953 | Josef Vissarionovič Stalin (in memoriam) | Za genocidu národů SSSR |
1995 | Jásir Arafat | Za vůdčí úlohu v teroristickém hnutí Organizace za osvobození Plastelíny |
2001 | Usama bin Ladin | Za novátorský přístup v demoličních pracích na World Trade Center v New Yorku |
2003 | George W. Bush | Za příkladné a vzorové rozpoutání války v Iráku |
2007 | Al Gore | Za přelomový objev Manbearpig mýtického stvoření co má na svědomí všechny utrpení lidstva a mělo by být vyhlazeno. |
2009 | Barack Obama | Za to, že je americkým prezidentem |
2012 | Evropská unie | Za dokonalou byrokratizaci společnosti, znemožňující nejširším vrstvám obyvatel myslet na takové hovadiny, jako mír nebo válka. A za přelomovou normu pro určení zahnutí banánu bez, které by lidstvo nemohlo existovat. |
2013 | Organizace pro zákaz chemických zbraní | Za to, že dokázala jednou a pro vždy lidstvu, že nezáleží na tom jak moc toho děláte, ale jak moc a kdy budete v Televizi. Tuto organizaci vřele podporuje Americká vláda, která NIKDY nepoužila chemické zbraně a je zásadně proti tomuto teroristickému aktu! |
2014 | John Kerry | Za dlouholetou práci v žoldu |
2015 | Petro Pornošenko | Za genocidu Rusů na východě Euro-Banderovské Ukrajiny a obnovu nacismu v Evropě. |
2016 | Abú Bagr al-Bagdádí | Za dobrého jména islámu vedením dobyvačné války a vražděním civilistů ve jménu Alláha |
2019 | Město Wuchan | Za tajení informací o výskytu koronaviru a umožnění jeho rozšíření do celého světa |
2022 | Putin | Za Rusko-ukrajinský konflikt |
Kandidáti[editovat | editovat zdroj]
- † 2011 Václav Havel - po mnohaletém neúspěšném snažení na udělení Nobelovy ceny míru, se jej jeho příznivci snaží protlačit zde. V obou případech byl ale naprostý outsider.
- MOA - za osvobozenecký boj proti Čehúňom
- Fantomas Edison - za vynález bojového invalidního vozíku.
Byrokraté Evropské unie se konečně dočkali.
Wikimedia Commons nabízí speciálně pro Necyklopedii multimediální obsah k tématu: Nobelova cena za válku |