20 241
editací
Jan Berwid-Buquoy: Porovnání verzí
Skočit na navigaci
Skočit na vyhledávání
m
ilustrační hist. foto. Bylo by dovré, kdyby autor uvolnil a načetl pár fotek
(Jan Berwid-Buquoy / konec) |
m (ilustrační hist. foto. Bylo by dovré, kdyby autor uvolnil a načetl pár fotek) |
||
|
[[Soubor:Charles de Buquoy Seite 1 Bild 0001.jpg|thumb]]
{{Wikipedie|Jan_Berwid-Buquoy}}▼
'''Jan Berwid-Buquoy''' se podle matriky narodil 26.03. 1946. Jestli se tomu dá ovšem věřit, se neví. Jde o [[Úřad|úřední]] zápis. Ty jsou většinou mylné.
== Dětství==
▲{{Wikipedie|Jan_Berwid-Buquoy}}
Jan Berwid-Buquoy chodil do mateřské školky v Praze-Krči. Lépe řečeno, tlačili ho před sebou - on tam nechtěl. Později ve škole, ho nejvíce bavila cesta domů.
Jinak prožíval dětství většinou jako dítě. Podle vlastního tvrzení nikdy nepropadl. Rodiče se k této záležitosti nikdy nevyjádřili a když na to přišla řeč, mlčeli nebo pokašlávali. Přesto lze vycházet spíš z toho, že měl výborný prospěch, neboť obě třídní učitelky, Marie Ječná a Alena Zapletalová, ho pohlavně zneužívaly. V zájmu historické pravdy je třeba dodat, že nikoli '''obě''' najednou, jak by se podle citátu mohlo omylem zdát.
== V emigraci ==
Díky přepadení ČSSR, dne 21.08. 1968, se [[Československo]] Jana Berwida-Buquoye konečně zbavilo. Emigroval do sousedního [[Rakousko|Rakouska]]. Svou přítomností zde rozšířil pouze počet obyvatel. O nějaké jiné záslužné činnosti se zatím neví. Tehdá se ještě netušilo, že 1989 dojde k "sametové revoluci" a neúspěšný bývalý kuchař, se vrátí ze Západního Berlína nazpátek do vlasti, obtěžkán dvěma doktoráty, aby nudil zdejší lid svými pseudovědeckými výklady.
Již ve svých 14. letech se stal spolupracovníkem "Dikobrazu", což je na úrovni jeho literárních děl velice znát. Je na tom patrno, že se již v první třídě obecné školy v Miletíně (okr. Kutná Hora), naučil dobře číst i '''psát'''. Ve Vídní začal studovat sociologii a ekonomii, ačkoli sám neví proč. Stal se dopisovatelem vysílače "Svobodná Evropa" (RFE). Pořady této rozhlasové stanice byly silně rušeny a to nejen ty, které napsal Berwid-Buquoy. I když, v jeho případě by se to dalo ještě jakž takž pochopit. Vedoucí čs. vysílání ve Vídni, Tibor Zlocha, ho vydával za zkušeného publicistu, neboť od něho nikdy nic nečetl. Rušení rozhlasové stanice nazýval Berwid-Buquoy "'''[[Moskva|moskevské]] boogie'''", což se dokonce stalo oficiálním žargónem americké CIA. Patentovat si pojem nenechal a tak žil ze skromných honorářů [[vídeň]]ského studia RFE. 1970 odchází ke svým příbuzným do Západního Berlína (Grimmové). Jeho němečtí předkové psali '''zábavné''' pohádky. Jejich potomek '''nudil''' [[Německo]] literaturou faktu. V SRN napsal devět knih (včetně doktorské práce) v němčině - asi nechtěl, aby to Češi četli.
== Barokní zámek v Táboře-Měšicích ==
V roce 1997 získal Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy barokní zámek v Táboře-Měšicích. Lépe řečeno to, co z něho padesátiletou devastací zbylo. Jeho blízcí i vzdálení příbuzní (baronky Ringhofrovi, baroni Nádherní z Borutína a jeho [[Jihočeské matky|matka]] Vera M.F. Berwidová-Buquoyová) jakékoliv restituční nároky odmítli poté, co se dozvěděli, že za rekonstrukci ruiny musí zaplatit 60 miliónů korun. Jeho matka prohlásila na táborské radnici: "Jediný pomatenec, kdo přichází v úvahu je můj syn. Jedná se o chorobného idealistu a nenapravitelného optimistu!" Hned na to svěřila svého potomka do rukou tajemníka Městského úřadu Tábor, Ing. Lubomíra Šrámka a odjela kvapem do svého rodinného domku v Západním Berlíně. Tajemník zneužil příhodné chvíle a pod záminkou, že se "pojedou projet" vtlačil vhodného kandidáta do svého osobního vozu. Odvezl ho na nádvoří rozpadavájícího se zámku. Tam ho vystrčil, dal mu do ruky klíče a řka: "Prapředkové vaší paní matky zde zazdili v roce 1555 nevinnou služku. Prý tu straší! Tady máte klíče a vyřiďte si to sám!" nasedl do auta a z místa činu ujel. Proto na dotazy novinářů, turistů a badatelů (...ale i prostitutek) , jakou právní cestou zámek získal, neví Dr.Dr. Jan Berwid-Buquoy jak by z hlediska
===Milenky a přítelkyně jeho hraběcí jasnosti===
Jan Berwid-Buquoy se od svých patnácti let řídil podle hesla svých anglicko-irských předků (Berwickové) - "'''Oskákej všechno, co dýchá'''"! Zde je alespoň přibližný seznam, který si nedělá nárok na historicko-sociologickou přesnost (národnosti jsou uvedené v závorce):
| |||