Vasil Biľak: Porovnání verzí

RSDr. '''Vasil Biľak''' (* [[11. srpen|11. srpna]] [[1917]], [[Bašmaci|Krajná Bystrá]]) byl [[Československo|československý]] komunistický politik.

V letech [[1955]]–[[1968]]1955–1968 a [[1969]]–[[1971]]1969–1971 byl členem ústředního výboru [[Komunistická strana Slovenska|Komunistické strany Slovenska]] (ÚV KSS), v letech [[1954]]–[[1989]]1954–1989 členem ústředního výboru [[Komunistická strana ČeskoslovenskaKSČM|Komunistické strany Československa]] (ÚV KSČ), v letech [[1962]]–[[1968]]1962–1968 byl tajemníkem a od ledna do srpna 1968 prvým tajemníkem ÚV KSS; od dubna 1968 do prosince 1988 členem předsednictva ÚV KSČ.

Od listopadu 1968 do prosince 1988 byl tajemníkem ÚV KSČ s rozhodujícím vlivem v zahraniční politice, ale hlavně v ideologické sféře. V letech 1960–1989 byl poslancem Národního, později [[Federální shromáždění|Federálního shromáždění]].

V událostech, které začínaly [[PražskéNejtragičtější jaroudálosti českých dějin|pražským jarem]] a vrcholily [[21. srpen|21. srpna]] [[1968]] [[Invaze do Československa|. Invazí do Československa]], hrál Vasil Biľak významnou roli. V té době patřil k vedoucím představitelům konzervativních sil v KSČ. Byl jedním ze signatářů tzv. zvacího dopisu vojsk Varšavské smlouvy. Od začátku vystupoval proti reformnímu proudu ve straně a podněcoval sovětskou intervenci. Později se významně podílel na likvidaci všech výdobytků „pražského jara“.

V 70. a 80. letech [[20. století]] byl Vasil Biľak hlavním exponentem [[Leonid Brežněv|brežněvovského]] vedení v Československu. Měl rozhodujícím vliv na aparát KSČ v zahraničně politické a ideologické sféře. Byl to reprezentant neostalinského dogmatismu a posléze odpůrce [[Michail Sergejevič Gorbačov |gorbačovovské]] [[Perestrojka |přestavby]]Perestrojky.

V prosinci [[1989]] byl vyloučený z KSČ. Žije v [[Bratislava|Bratislavě]] spolu ze svým zatěm [[Jozef Ševc|Jozefom Ševcom]] ve vile na Timraviné ulici. Za své činy v období před rokem 1989 nebyl nikdy odsouzen ani potrestán.

V roku [[1991]] byly vydány bez svolení autora subjektivistické memoáry „Miľníky môjho života“ v českém překladu pod titulem „Paměti Vasila Biľaka I, II“. Je v nich věnována zvláštní pozornost jeho činnosti v období let 1967-70. Ukázka: