Člověčí nátura
„Lidé só rózné, některé i blbé“
Lidé jsou opravdu různých povah, což je užitečné. Kdyby byli všichni stejní, svět by se stal nudným a šedivým. Učení vědátoři se jako vždy a všechno snaží zaškatulkovat, systematizovat, ovšem jejich jazyk je pro většinu lidí poněkud nesrozumitelný. Pokusme se to ve stručnosti napravit.
Pesimista[editovat | editovat zdroj]
Česky výstižně škarohlíd. Je snadno k poznání podle loudavého kroku (nebude spěchat do neštěstí) a sklopené hlavy. Takový člověk vidí všechno černě, podle něho všechno stojí za hovno, všechno dopadne špatně a vlastně z tohoto důvodu nic nemá smysl. Pustí-li se pesimista do jakéhokoliv počínání, ví zcela jistě, že to dobře nedopadne, a že vlastně jeho úsilí je marné a zbytečné. Tímto postojem se pak dá výtečně omluvit lenost. Mýlil by se ovšem ten, kdo by si myslel, že pesimista nemá v životě žádnou radost. Má, ale takovou zvláštní, přímo pochmurnou. Příklad: pesimista je donucen okolnostmi jít něco nakoupit:
- je mu jasné, že to stejně nebudou mít,
- možná snad něco podobného, co se mu nebude líbit,
- nebude to kvalitní,
- bude to předražené,
- stejně ho nakonec okradou u pokladny.
Když pak po příchodu domů zjistí, že alespoň dva jeho chmurné předpoklady se vyplnily, pocítí blaženost, shrnutou do věty: "Já jsem to věděl". Takový člověk je pohromou pro své okolí, neboť pesimismus je nakažlivý, na stará kolena se stává nerudným ubrblaným kmetem, který má do velebnosti daleko. Výraz jeho tváře je kyselý, takže se dá říci, že kdyby zrovna nesli okolo něho mléko, tak se jistě srazí.
Optimista[editovat | editovat zdroj]
Je pravý opak pesimisty, neustále hýří dobrou náladou, je schopen třeba i na pohřbu utěšit pozůstalé nějakým veselým příběhem s dobrým koncem. Životem optimista proplouvá lehce, protože je mu jasné, že všechno nějak slušně dopadne a že by mohlo být daleko hůř, což ovšem nehrozí. Na rány osudu reaguje s nadhledem sobě vlastním, protože nakonec to nedopadlo nejhůř a na všem špatném je spousta dobrého, čehož lze využít. Optimista například při pádu z desátého patra ví ještě ve druhém patře, že ještě není nejhůř. Nakonec celá tato lapálie bude úspěšná, maximálně nějaká ta zlomeninka a otřes mozku, což má řadu výhod:
- odpočinek v nemocnici, nicnedělání a peníze zadarmo (nemocenská, pojistka, atd.)
- optimista zchromne (úraz, mrtvice a pod.). Zatím co jiný by si málem sahal na život, optimista si radostně oddechne, že již dopracoval, dostane důchod, žádné starosti.
Ruče si opatří průkazku ZTP a hle, další výhody: MHD jezdí grátis, veřejnou dopravou za pakatel, nemusí vyhazovat peníze za dálniční známku, ve frontách na úřadech má přednost a řada dalších pozitivních věcí. Jakékoliv pověření nějakou, byť přiměřenou prací, ruče odmítne s poukazem na svoji indispozici a celkovou tělesnou chatrnost. Tím pádem mu vybývá spoustu času na koníčky a kratochvíle, na které mu doposud pro pracovní vytížení nezbýval čas. Hůl nad sebou nikdy neláme, jednak mu to nátura nedovolí a jednak by se bez hole nikam nedopajdal.
Fatalista[editovat | editovat zdroj]
Člověk věřící na osud, klonící před osudem hlavu a trpně se mu poddávající. Lidově nekňuba, obecně málo aktivní, co má být, to bude, tak co bych se staral a snažil, že. Ovšem jiná káva je, když je fatalista namixován s optimistou. Je mu jasné, že ať bude co bude (a tomu nelze uniknout), dopadne to v podstatě dobře a bude mu to ku prospěchu. Netrápí se takovými blbostmi, jako je zdravá výživa a sport k prodloužení věku a zachování zdraví, protože ví, že je to zcela zbytečné - osudu neunikne. Ruče doloží, kolik lidí zemřelo v mladém věku na rakovinu nebo infarkt, přestože nekouřili, nepili, holdovali tělesnému pohybu a hlídali si cholesterol a stejně jsou tam a navíc, ta hrůza, ničeho si neužili. Fatalista optimista, pokud vážně onemocní, ví, že to je osud, vše je marné. Zároveň si uvědomuje, že dělal všechno proto, aby takto onemocněl, a neláme si hlavu s tím, jak to dopadne. Ví, že nějak, tak co. Pokud něco nedopadne, fatalista optimista ví, že příště to dopadne líp, vždycky je to tak, jednou nahoře, jednou dole.
Závěr[editovat | editovat zdroj]
Zdaleka zde nebyl podán celý výčet člověčích nátur, to by dalo na obsáhlé dílo, kombinací je mnoho, jejich variant ještě více. Snad toto skromné pojednání přineslo alespoň trochu osvěty mezi široké masy lidu.