Cejl

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Cejl (z němčiny: Zeile, brněnsky: Cigánov) je samostatný stát uvnitř hlavní vesnice Moravstánu, Brna, nacházející se uvnitř vesnické čtvrti Záprdovice. Cejl se rozkládá pouze po území celé ulice. Cejl je mezi brňany znám jako velmi poklidný a prosperující stát. Cejlské státní zřízení má podobu absolutní monarchie, současným králem je pak Dežo II. Největší, král železozběrný.

Úředním jazykem je romština, mezi menšinami je hojně užíván také Hantec. Měnou Cejlského království je mědený Dežát, pojmenován na počest vládnoucí dynastie. Státní hymnu složil Hustej Wimpy, nese název "Chomutov".

Historie[editovat | editovat zdroj]

První zmínky o vyspělé kultuře nacházející se na dnešním území Cejlu pocházejí z roku 69 let před Prafotrem Moravou, v té době místní obyvatelé již težili železo a měď. Státní útvar vytvořený touto kulturou zaniká v době vytvoření Sámovy říše.

Chomutovští kolonizátoři za účelem vytváření kolon v Brněských ulicích Cejl obnovili. Znovuvybudovaná ulice dala vzniku Dežovské dynastii, jenž svému království (s pár století trvající přestávkou) doposud vládne.

Prvním doloženým Cejlským králem byl Dežo -III. Nejmenší. Ten potlačil jakoukoliv opozici, snížil daně, podpořil trh a stal se tak otcem moderního Cejlského státu. Jeho syn, Dežo -II. Menší však tak dobrým politikem nebyl. Protože nebyl schopen vyřešit krizi která nastala po smrti jeho otce, byl velmi nepopulární.

Aby vynahradil svoje chyby, slíbil poddaným, že vytvoří exklávu nacházející se v bezprostřední blízkosti brněnského orloje. Dežo -II. selhal a byl poražen brňáky. Při těžkých ofenzívách sám zemřel.

Jeho potomka, Deža -I. Malého, vychovávala sestra jeho otce, Žaneta z Dežna. Ta do jeho 16. let vládla za něj. Na mladého Deža čekal zchudlý a rozkradený stát. Dežo to tak nějak neunesl a zemřel velmi mlád, v pouhých 16,5 letech. Zanechal po sobě jedno dítě. Jeho nástupník, Dežo 0. Velký tak usedl na trůn. Ten se pod ním propadl. V důsledku toho zemřel.

Synovec Deža 0., Jano VIII. Střední, se rozhodl skoncovat se jménem Dežo ve státní správě. Následoval oproti předchozím vládám mnohem liberálnější systém. Během druhé světové války byl však cejl obsazen wehrmachtem a vznikla zde kolaborantská vláda. Janovský cejl přetrval až do roku 1948, kdy byl napaden vojsky Klementa Zlína. Tehdejší král Jano XIII. průměrně Velký v reakci na tyto události zemřel.

Do své dávnozapomenuté vlasti se následně vrací vzdálený příbuzný Deža 0., Dežo I. Větší. Ten Cejl ubrání a po zbytek studené války zůstane jeho království neutrální. Od smrti Deža I. v roce 1998 vládne jeho syn Dežo II. Největší, zvaný král železozběrný.

Ekonomika[editovat | editovat zdroj]

Hlavním vývozním artiklem Cejlu je zde získané železo. Na jeho kradení se podílí většina obyvatelstva.

Díky exportu se z Cejlu už během padesátých let stal silný stát jenž je díky získaným penězům schopen poskytovat svým občanům kvalitní služby.

Bobužel, ne všichni obyvatelé Cejlu jsou poslušnými občany. V minulosti zde existovala pirátská organizace, podporovaná Pirátskou stranou. Zisky pirátů byly nesmírné, a velmi poškodili Cejlskou ekonomiku.

Divadlo Smutek bývalo jedním z nejnavštěvovanějších míst na Cejlu, avšak teď už je z poloviny rozkradené zdejšími domorodci, protože v něm bylo hodně železa.

Porážku Cejslkých pirátů připomíná vrak jejich vlajkové lodi, DREDnoughtu, jenž byla zkonstruována na rozkaz Pirátské strany. V tomto vraku se nachází divadlo Smutek, státní podnik Cejlského království. Dalším rozvinutým ekonomickým odvětvým této ulice je večerkový průmysl.

Armáda[editovat | editovat zdroj]

Armáda Cejlského státu je jako jeho zbytek velice vyspělá, čítá přes 100 aktivních členů. V případě nouze mohou být povoláni všichni obyvatelé cejlu.

Těžká technika[editovat | editovat zdroj]

Cejl nedisponuje tanky, má však široký sortiment nákladních vozů, bezdomoveckých vozíků, BVP a dokonce několik Bojových šalin, ukořistěných z dob obléhání Klementem Zlínem . Samozřejmě vysoce modernizované.

Cejlské bojové vozidlo pěchoty

Letectvo[editovat | editovat zdroj]

3 holubí rakovinou nakažení holubové, 1 výzvědný vojenský čmelák (ne to letadlo, ale opravdu čmelák) a 2 milovníci zelňačky.

letka stíhaček poskytující přímou leteckou podporu

Pěchota[editovat | editovat zdroj]

Pěchota Cejlského království čítá 90 můžů, 300 pokud počítáme dětské vojáky vybavené falešným švýcarským nožem z večerky.

Domobrana[editovat | editovat zdroj]

Cejlská armáda je také doplněna o lidovou domobranu. Zkládá se z oddaných občanů od -1 do 99 let. Operuje i mimo hranice Cejlského království, moravstánští policisté ji říkají....





ROMŠTÍ RUŠITELÉ NOČNÍHO KLIDU

Politický systém[editovat | editovat zdroj]

Nejvyšším a jediným vůdcem cejlu je jeho Král.

A proč jako?

Protože může.