Dělení lidí podle pochcání hajzlu
Lidé se zásadně dělí do čtyř kategorií. Dělením lidí podle pochcání hajzlu byl - a to je prosím všeobecná znalost - inspirován Zdeněk Jirotka, když ve své jediné úspěšné knize Saturnin popsal princip dělení lidské povahy podle reakcí na mísu koblih v kavárně v kombinaci s bezmeznou nudou. Dělení podle pochcání hajzlu má ovšem lepší využití pro reálný svět - rozlišuje totiž nejen fantazii a jakousi dobrodružnost jednotlivce, ale též jeho schopnost zařadit se na správnou pracovní pozici, kterou přesně determinuje. Jeho jedinou nevýhodou je špatná aplikace na něžné pohlaví, protože ženy jak známo obvykle hajzly nepochcávají.
1. typ lidí - Ti, co sedí[editovat | editovat zdroj]
Srabi, lenoši, nemakačenkové, přizdisráči i přizdichcáči, pohodlní, bez jakékoli vnitřní iniciativy, nudní, flákači, budižkničemové, profesionální opírači o lopatu, ležáci, lemry, nuly, trapáci, bojí se práce, neustále nespokojení, ale nic s tím nedělají, oni obecně nic nedělají, darmošlapové, povaleči, peciválové, ulejváci, zahaleči, odpad společnosti.
2. typ lidí - Ti, co se trefí[editovat | editovat zdroj]
Lidé přesní. Cílevědomí. Ambiciózní. Ovšem snadno podléhají tlakům okolí. Hodí se spíše do vyšších zaměstnaneckých pozic, možná s několika podřízenými, ale skutečný podnik vést nedokáží. Při sebemenším pochybení se zvládnou naprosto zhroutit, neunesou velkou zodpovědnost, ovšem pro dílčí úkony, které zvládají nejlépe rutinně, jsou naprosto ideální. Prominentní neurochirurgové například zásadně močí vestoje, a přitom po nich klozet zůstává dokonale sterilní.
3. typ lidí - Ti, co to uklidí[editovat | editovat zdroj]
Sem spadá většinová společnost. Vlastně v této kategorii se ocitne kdokoli, kdo není přiřazen do těch ostatních. Muži čůrávají obvykle vestoje, dokud je frustrace z neustálého utírání podlahy nedoběhne a oni buď nerezignují na podtyp první (Ti, co sedí), nebo nepokročí do kategorie čtvrté. Lidé to dokáží být pracovití, ovšem bez fantazie a ambicí. Nejlépe se jim daří v zaměstnáních mechanicky se opakujících, v nudných a vyčerpávajících životních angažmá. Perfektní kandidáti na novodobé otroky kapitalistických systémů.
4. typ lidí - Ti, co to neuklidí[editovat | editovat zdroj]
Zde se nacházejí skutečné vůdčí osobnosti. Alfasamci, podnikatelé, kteří šli svou vlastní cestou. Nebo neohrožení rebelové, odmítající se podvolit nesmyslným pravidlům. Umělci i podnikavci. Dobrodruzi a objevitelé. Špičky společnosti. Světoví lídři, nepatří-li do kategorie první. Skuteční frajeři.
Bonusový podtyp - Ti, co ten hajzl u chcaní rovnou poserou[editovat | editovat zdroj]
Tihle chlemtaj Braník