Gambrinus

Tento článek se tematicky překrývá s článkem Gambrihnus. To je dobře, můžeš založit další čtyři podobné a vzájemně je propojit.

Gambáč je zdravý

„Gambáč? Tak to je veledílo.“

- Ing.Cáb

„Šak co to je?, je to sladké jako hovno z nutrije.“

- Papež Jan Pavel II.

„Gambáč? Minerálku nepiju.“

- neznámý Brňák

V nouzi je i Gambáč dobrý

Představte si situaci po dlouhém sestupu z náročné horské túry ve všespalujícím letním vedru:

Když ti žízeň k patru jazyk lepí

a pot košili k zádům, prostě hnus,

jediná věc, která pomůže ti,

hlt chladného piva,

klidně Gambrinus!

Je to snad jediná situace, kdy pojmy "Gambrinus" a "hnus" k sobě pasují v ryze positivním smyslu.

O kyselině perpytličité

Kyselina perpytličitá byla v šedesátých letech dvacátého století isolována z bazénové vody. Její výskyt byl zaznamenán právě tehdy, kdy se v dotyčných bazénech koupala převážně mužská populace. Jedná se o pěkně mastnou a pořádně nasycenou kyselinu, která je však vybavena hydrofilním (polárním) erekceschopným ocáskem.

Experimentálně bylo prokázáno, že pokud je i do podřadného druhu piva přidáno 1 - 3% této specifické kyseliny, zvýší to nutkavou chlastativitu výsledného moku až na dvacetinásobek její původní hodnoty. Typickou reakcí chlastatele pak je: "Fujtajbl... no dejte mi ještě jedno, ať tu divnou chuť spláchnu". Tato sentence se pak opakuje až do stavu, kdy chlastatel takto aditivovaného piva už dále není mocen slova. Účinek kyseliny perpytličité přitom není genderově neutrální; onu zvýšenou chlastativitu aditivovaného piva lze pozorovat téměř výhradně u mužské populace.

Gambrinus (Gambrihnus), neboli také, jak ho ti cajzli pepíci pražští pobóchaní nazívajů Gambáč, je napodobenina moravského kvalitního piva Starobahno, který na Moravě nikdo nepije, bo jenom Brňáci s jejich železnými vnitřnostmi jsou schopní tuto tekutinu s přídavkem výše zmíněné kyseliny vypít.

Gambáč a kopaná

Gambáč, jak ho známe z pověstí praotce Čecha, sponzoruje již hafo let fotbalovou Gambáč ligu čutálistů. Do ní patří i nuly této země, kterými jsou bezesporu FC LOOSER BAHNÍK JE TO V PYČE nebo Slávie 07. a jen jeden favorit tedy pražská Společnost rudých čutálistů.

Výroba

Ale zpět k tomu patoku. Tož vypiješ jedno a na hajzl lítáš jak po desíti. Proto jej deset z devíti lékařů předepisuje jako diuretikum.

Už od počátku vařby Gambáče šla kvalita výroby od desíti k pěti. Na tuto tradici sládkové v dnešních dnech úspěšně navazují. Suroviny na vaření Gambáče jsou již podle tradice ne granule chmelové, nýbrž granule psí a kočičí. Ale bylo fundovaně vědecky prokázáno v Jedličkově ústavu, že pak by to ani pes nežral, takže ony "granule" jsou nejspíš přeci jen rostlinného původu. Tím je vysvětlena i charakteristická roztlemenost jeho notorických chlastatelů.

K dalším surovinám patří zušlechtěný odpad z Tetelína, který pivu dodává neopadající nazelenalou pěnu, díky níž se gambáč proslavil na celé zeměguli. Často obsahuje i stopová množství vajglů, mrmlů, chrchlů, flusů a kemrů od nasraných sládků, vrhajících je do varných kotlů s láskou jím vlastní. Poslední ingredience zůstává sládky stále utajována, ale podle pověstí by se mohlo jednat o lopuchovou vodu a výluh z chvojníku čínského (Ephedra sinica).

Jméno Gambrinus

je dle pověsti zkomolenina jména brabantského vévody Jana I. Gamblera, předka císaře Karla IV., který je považován za patrona patokářů a hnojivářů vůbec.

Závěrem

Píjte kvalitní piva jako Radegchlast a Ostrejwar.