Hračka

V životě každého člověka má hračka to vůbec nejdůležitější místo. Pokud totiž mladému, nadějnému jedinci včas nepředložíme nějaký ten objekt, na kterém může vybít svou pudovou zvědavost, začne si hrát se zajímavými místy na svém vlastním těle. To má totiž nespornou výhodu, že je kdykoliv k disposici, a některé typy těchto her navíc i přinášejí zvídavému jedinci i nečekaně příjemná potěšení.

Aby starostliví rodičové odvedli pozornost svého zdárně nezdárného potomstva od tohoto typu her (protože si sami velice dobře pamatují, jak hezké to bývaly hry), předhazují svým děťátkům náhradní objekty, které se odborně zovou hračky.

Pejsek, který stojí

Pejsek, kterému to stojí

Všeobecně lze říci, že hračka by měla podněcovat pohybový, smyslový, rozumový a citový vývoj potomstva. Samozřejmě by měla i něco vydržet, protože cílem podivuhodné dětské zvídavosti je podívat se dovnitř a dostat se věcem na kloub, přičemž dětské ruce jsou mimořádně nenechavé. Měla by podněcovat a vhodně usměrňovat i jeho fantasii. Fantasie děťátek je ovšem bezbřehá a ani ten nejpředvídavější rodič nemůže předem odhadnout, co vše se v takové jedné malé, roztomilé hlavince může vylíhnout.