Nematika

První, kdo s myšlenkou, že matematika je špatně a neměla by se vyučovat, vyrukoval, byl řecký filozof Zénón z Eleje, neboť věřil že myšlení vyvolává jen další myšlení a na konci každého myšlení je práce, což jest špatně (získal velký ohlas u romské populace). Vypracoval tehdy málo známou teorii nematické nematiky, která ovšem byla utopena v lavině jeho slavnějších děl, jako Paradox pohybu, nebo Paradox šípu.

Po jeho smrti upadla nematika v zapomnění a oživil ji až jeden z velkých hlav dvacátého století, Jára Cimrman (od jejího zveřejnění se k ní nehlásí), ten přinesl na svět zcela novou teorii nematiky, která ovšem nesla základy v Zénonově teorii nematické nematiky.

Hlavní myšlenka

Hlavní myšlenkou je, že když 2x=2×x tak proč 21≠2×1?

Odpověď na tuto otázku ovšem nalezl vzápětí. Ono se to rovná! S tímto poznatkem začal vypracovávat svojí teorii nematiky.

Nematické řady

Jedna z učebncic nematiky, mimo jiné obsahuje prvních 10000 nematických řad.

Pro lehčí počítaní s nematikou zavedl Jára Cimrman tzv. Nematické řady, každá z těchto řad má 9 čísel, a mezi číslo (neboli Numerus) s nulovou hodnotou. Hlavní je Základní řada a právě zde končí veškeré nematické výpočty.

Základní řada: 0 = 0×1 = 0 1 = 1×1 = 1 2 = 2×1 = 2 3 = 3×1 = 3 4 = 4×1 = 4 5 = 5×1 = 5 6 = 6×1 = 6 7 = 7×1 = 7 8 = 8×1 = 8 9 = 9×1 = 9

Následující řada: 10 = 1×0 = 0 11 = 1×1 = 1 12 = 1×2 = 2 13 = 1×3 = 3 14 = 1×4 = 4 15 = 1×5 = 5 16 = 1×6 = 6 17 = 1×7 = 7 18 = 1×8 = 8 19 = 1×9 = 9

Ukázky z dalších řad: 20 = 2×0 = 0 21 = 2×1 = 2 22 = 2×2 = 4 23 = 2×3 = 6 24 = 2×4 = 8 30 = 3×0 = 0 31 = 3×1 = 3 32 = 3×2 = 6 33 = 3×3 = 9 34 = 3×4 = 12 = 1×2 = 2 35 = 3×5 = 15 = 1×5 = 5

Jak vidíme, čím je řada vzdálenější od nuly, tím rychleji nabývá její hodnota.Od čísla 34 je si ovšem nutné uvědomit že 12 je ve skutečnosti 1×2, takže hodnota čísla 34 je stejná jako hodnota čísla 12 což je 2. Plyne z toho také, že matematické výpočty (nezaměňovat s nematickými) můžeme použít, ale pouze pro mezi výpočet, nikoliv pro konečný výsledek, protože by tím byl zkreslený.

Sto, tisíc, milion,..

Pohled na tabuli, kde byly počítány nematické příklady. Nematika je vyučována ve speciálních školách.

Když počítáme s novým nematickým zákonem je také potřeba si uvědomit, že jakmile se nám číslo o jednu cifru zvětší, bude déle trvat než nabude nenulovou hodnotu, což je znázorněno na následujícím příkladu, kde celá první řada čísla sto má nulovou hodnotu.

100 = 1×0×0 = 0

101 = 1×0×1 = 0

102 = 1×0×2 = 0

103 = 1×0×3 = 0

104 = 1×0×4 = 0

105 = 1×0×5 = 0

106 = 1×0×6 = 0

107 = 1×0×7 = 0

108 = 1×0×8 = 0

109 = 1×0×9 = 0

110 = 1×1×0 = 0

111 = 1×1×1 = 1

112 = 1×1×2 = 2

113 = 1×1×3 = 3

Číslo sto tedy potřebuje 1,1 matematické řady nebo 1 řadu a jeden numerus, aby nabylo ne nulové hodnoty (nonzera), což zřejmě bude důležitý poznatek. Číslo 1000 potřebuje 11 řad aby bylo nonzerové, číslo 10000 potřebuje 111 řad, 100000 potřebuje 1111 a milion potřebuje 11111 a takto to dále pokračuje.

Počítání s většími čísly

V nematice je počítání s většími čísly obtížné, ale pamatujte že výsledek musí vždy skončit v základní řadě, což výborně uvidíme na následujících příkladech.

95137 = 9×5×1×3×7 = 945 = 9×4×5 = 180 = 1×8×0=0

15789 = 1×5×7×8×9 = 2520 = 2×5×2×0 = 0

Jak jste si zřejmě všimli, tak čím je dané číslo větší, tím je větší pravděpodobnost že se v mezivýpočtech (calculus) objeví 0 a výsledek bude nulový.

Nekonečno

Takto si všichni nematikové představují nekonečno.

Kalkulačka pro počítání s nematikou je nyní i ve windowsech..

Jelikož všechna čísla končí v základní řadě, je potřeba uvažovat co s nekonečnem. Logicky se dá předpokládat že nekonečno je největší číslo, tudíž se bude skládat ze samých devítek, kterých bude ovšem nekonečně mnoho.

Jakákoliv přítomnost nuly je vyloučena, tudíž hodnota nekonečna není na první pohled nulová. Je zde veliká pravděpodobnost že kdybychom vzali nekonečný počet čísel devět, tak se v nějakém Calculusu s nulou setkáme, to se ovšem ještě nepodařilo prokázat, protože vynásobit nekonečný počet devítek je obtížnější než se na první pohled zdá.

Chytří nematici ovšem vynalezli řešení, je zde ale potřeba uvědomit si následující věci:

1. Nekonečno v sobě obsahuje zlomky => můžeme ho brát jako zlomek.
2. Zlomky můžeme převracet
3. Nekonečno můžeme převracet
4. Pokud nekonečno převrátíme na druhou stranu (180°) nijak si nepomůžeme

∞ (otočíme o 90°) → 8 (otočíme 90°) → ∞

Pro otočení nekonečna použijeme následující výpočet: $180/2=90$ (v tomto případě se výjimečně řídíme hodnotou calculu)

výsledkem je konečné otočení (neúplné převrácení) ve stupních.

∞ (otočíme 90°) → 8

Jak vidíme, tak v nematice je neúplně převrácené nekonečno rovno číslu osm.

8 = ∞ ÷ (180÷90)

Aplikace

Pomocí nematiky je možné dokázat rovnost čehokoliv s čímkoliv. Například víme, že 2×1=2 a 2×6=12=2, z čehož vychází 1=6. Protože 6+4=10, platí 1+4=1. Takže 4=0. Když se budeme snažit spočítat 11+11, vyjde nám buďto 11+11=22=4=0, nebo 11+11=1+1=2, takže víme, že 2=0. Protože 2×3=6 a 2×3=0×3=0, vychází nám konečně, že 1=0, což jsme chtěli dokázat. Matematickou indukcí pak snadno dokážeme, že jakékoli číslo je rovno nule.

Ohlas nematiky

Nematické zákony vzbudily veliký ohlas u chudší vrstvy lidí, protože kdyby byla zavedena ve finančnictví a ekonomii, tak budou chudí všichni, tudíž se budou mít všichni stejně špatně a bude blahobyt, logicky nám klesnou ceny v obchodě, zmenší se i jaderný arzenál USA.

Kritika nematiky

Hanz Müdler: „Nemá to s matematikou nic společného.“ (poté, co se neúspěšně snažil pochopit problematiku otočeného nekonečna)

Alexander Ivanovič Minusov: „Nedává to smysl a nedá se to pochopit.“

F. Pišvejc: „A dá se s tím sčítat?“

Neznámý matematik: „Nematika může pro lidstvo mnohé znamenat.“