Novičok (jed)

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

Aktuální informace v aféře Novičok ZDE.

Co je to proboha zač, ten Novičok?[editovat | editovat zdroj]

Takhle krásně vás vyšponuje Novičok
Organofosfáty mohou být přímo ďábelské tonikum

Možná už jste viděli, co se stane s mouchou nebo vosou, kterou posprejujete Biolitem, či obdobným hmyzovrahem. V příšerných křečích umírající hmyzí tělíčko je dokonalou ilustrací toho, co s tělem lidským (a nebo i zvířecím) udělají organofosfátové jedy.

Tabun, Soman, Sarin, VX...... až to uzavírá skupina podobných, navzájem příbuzných látek, skrývající se pod mazlivě roztomilým názvem NOVIČOK.

Organofosfáty? to musí být něco děsně složitého, ne?[editovat | editovat zdroj]

Vůbec ne. Skoro by se dalo říci, že je to jeden z prazákladů života, něco až trapně jednoduchého. Jsou to snad vůbec nejběžnější organické sloučeniny fosforu. Atom fosforu (P) s pěti pacičkama, na které se dají zaháknout jiné atomy, nemlich stejně, jako když se sestavují korálkové ozdoby. Právě proto, že je tak snadné spojovat organické skupiny dohromady, se organofosfáty tak široce vyskytují jak v přírodě, tak i v syntetických aplikacích. DNA, RNA, ATP... všechny tyto profláknuté zkratky označují základní šutry, ze kterých je vybudován život pozemský.

Řeč se tu vede o organofosfátech. Fosfát znamená, že dvě z pěti paciček fosforu se drží jednoho dvouchňapkového kyslíku (=O), a ostatní tři jsou volné pro nerůznější chemické nezbednosti. Základ to trojsytné kyseliny. Protože je tedy kyselina fosforečná trojsytná, mohou vznikat až triestery. Esterifikace, to je vznešený název pro navázání organických skupin na fosfor kyslíkovými (-O-) můstky. Suroviny pro takový proces, neboli prekursory takových esterů, jsou alkoholy, kterých jsou v přírodních i syntetických sloučeninách fakt nepřeberná množství, dalo by se říci přímo velehafo. Organofosfátovou hlavičku má i psilocybin, účinná to látka populárních houbiček zvaných lysohlávky.

I krásně sjíždějící psilocybin má v sobě organofosfátovou hlavičku, ale vraždidlo to rozhodně není :-)

Ale s tím fosfátovým prazákladem života se dá provádět i lecjaká ďábelská zhůvěřilost. Což takhle maličko přestavět ty korálky v molekule organofosfátu, a třeba tam ještě šikovně jebnout nějaký ten chlór (-Cl), fluor (-F)... ať je pořádné tóčo!

Tohle je základ "nováčka". Podle navěšených metylových radikálů se mění fysikální vlastosti, jedovatost ale zůstává.

Neurony jsou navzájem do jednoduchých i složitých neuronových sití navázány prostřednictvím spojů, kterým se říká synapse. Na těchto spojích (v synaptických štěrbinách) probíhají elektrochemické reakce, které umožňují že to vše funguje jako přenašeč signálu či přímo logická síť. Jedna z věcí, co se v té synaptické štěrbině vyskytuje, je látka zvaná acetylcholin. Acetylcholin působí jako zapínač-vypínač. Když v synaptické štěrbině je přítomen, znamená to zapnuto. Když je rozštípnut na acetyl a cholin, je vypnuto. (Nastává tu polarisace a repolarisace, takže to pracuje jako prachobyčejný logický obvod v kompjůtru.) To, co onen acetylcholin v pravou chvíli rozštípne, je enzym s názvem acetylcholinesteráza. Jedna molekula enzymu typicky rozštěpí asi 25000 molekul acetylcholinu za sekundu. Enzym se, právě kvůli své účinnosti, za běžných podmínek prakticky nespotřebovává, proto jej také tělo vyrábí/nahrazuje jen velmi pomalu. Acetylcholin není jediným přenašečem signálu, neboli neurotransmiterem. Ovšem právě acetylcholin má zásadní úlohu v šíření signálů řídících svalstvo.

Jak má něco (acetylcholindeesteráza) takhle děsně dlouhý název, tak se v tom zákonitě najde zranitelné místo, a taky že jo. To slabé místo tam je (v OH skupině postranního řetězce serinu), a zrovna v tomhle aktivním místě se tyhle jedovaté organofosfátové čertoviny vážou až moc festovní (kovalentní) vazbou. Takhle zmršený enzym přestane v synaptických štěrbinách acetylcholin štěpit, ten se tam začne nekontrolovaně hromadit - a je průser.

Trvalý přebytek neodbouraného acetylcholinu, to je něco jako zkrat v logickém obvodu (brání opětné repolarizaci neuronu, a tím jej vyřadí z činosti). Je to nemlich stejné, jako by nějaký potměšilý škudibík v hodně sofistikovaném řídícím systému nějakého namakaného robota postupně a na nejrůznějších místech odstřeloval vstupy jednotlivých hradel.

Výsledkem je všeobecná ztráta tlumení a neustále vzrůstající přebuzení celého nervového systému. Jednou zaťatý sval tak už nepovolí a zůstane trvale našponován, a to se týká i celých velkých svalových skupin. Klinické příznaky jsou přitom velice dobře popsané. Jedem zasažení slintají, vyvrhnou i to, co snídali minulý týden, ztratí kontrolu nad svěrači svých výstupních otvorů, a následně upadají do tak silných a mohutných křečí, že si mohou zlámat kosti a potrhat svaly. Všeobecná, nezvladatelná křeč z postiženého vymáčkne poslední zbytky dechu, aniž by mu brala vědomí toho, co se s ním děje. Smrt udušením pak nastává velmi rychle, pokud nedojde k ještě rychlejší záchranné akci.

Jakmile je jasné, že za otravou je nějaký organofosfát, jako první pomoc otrávený musí dostat jiný divoký jed. Zde je universální protilátkou atropin, účinná látka rulíku zlomocného (Atropa belladonna). To ještě není lék, je to jen cosi, co v situaci absolutní nouze snižuje účinnost přebytku acetylcholinu. Atropin je přitom dostupný v prakticky každé lékárně, takže na potřebném místě může být velice rychle. Dalším standardním krokem záchrany jsou oximy. Taky běžná léčiva, namátkou pralidoxim nebo obidoxim. Ty mají za úkol na svou oximovou skupinu již účinkující jedovatý organofosfát z poškozeného enzymu vytáhnout a přesouvat na sebe, a tím enzym opět reaktivovat. Jenže zrovna ty novější ruské nervové jedy, a nejvíc právě ten zatracený Novičok, jsou navrženy tak, aby právě tuto možnou regeneraci překazily. A to dává obětem otráveným tímto sajrajtem velmi špatnou prognózu dlouhodobého uzdravení. Jed v těle, přes veškerou snahu, zůstává pevně usazen a škodí dál a dál. Pozdní neurotoxické účinky pak nastupují asi 14 dní po prvotní otravě, kdy v důsledku poškození svalových plotének (nervových signálových interfejsů) a demyelinizace motorických neuronů (to je jako když ovládací kabeláž přijde o izolaci jednotlivých vodičů a všechno se to prozkratuje), dochází postupně k celkovým těžkým obrnám a následné atrofii svalstva. Podobné škody nastanou i v centrální nervové soustavě. Trochu to tak připomíná kombinaci roztroušené sklerózy a Guillain-Barrého syndromu (GBS), což je tak těžký průser, že si to sotva kdo umí i jen v náznaku představit. To se totiž i mimořádně zdatný chlap, přímo před očima bezmocných lékařů, přes veškerý jejich um a vědomosti, mění v bezmocnou kostru, potaženou splasklou, plandavou kůží. Na pozdní následky otravy těmito ďábelskými organofosfáty přitom není vymyšlena nějaká standardní či aspoň doporučená terapie. Pokud přitom u Novičoku jde skutečně o látku ještě účinnější, než byla dosud nejsilnější chemická zbraň VX, pak se jeho smrtná dávka pohybuje v desetinách miligramu. Což je množství, srovnatelné s jedním jediným mušincem na slavném obraze Císaře Pána blahé paměti.

Binární otravné látky[editovat | editovat zdroj]

Binární otravná látka zde není to, čím je otravováno studentstvo v hodinách informatiky. Binární otravná látka je vlhký sen vyznavačů příští chemické války. To se totiž vezmou dvě víceméně neškodné složky, kdy každá z nich může být na místo určení dodána různým způsobem a v různou dobu. Ve vhodný čas se prostě smíchají - a je hotovo. V nastalém pekle už živí budou jen závidět těm mrtvým, co už mají to hrůzné umírání za sebou. Princip bojového nasazení téhle šílenosti spočívá v tom, že dva netoxické komponenty v oddělených částech střely či bomby se teprve za letu na cíl vzájemně smísí v účinnou toxickou látku. Pro útočníka pohoda, pro oběť zmar. Příznivci chemické války tak z těchto "binárních zbraní" udělali výrobně velmi levné a v nasazení bezpečné a efektivní bojové otravné látky na ničení „nežádoucích lidí“.

Jak to vypadá v cíli po skutečném útoku organofosfátovým nervovým jedem na civilní obyvatelstvo, to vám řekne například strejda Gůgl, když se ho zeptáte na heslo Halabja 1988. Pokud si k tomu dáte ukázat obrázky[1], vybavte se předtím dobrým žaludkem a fakt velice pevnými nervy. Ten přiložený obrázek pod textem je jen mírná ochutnávka...

Takhle vypadá útok organofosfátem na civilní cíl

Zdroje a prazdroje[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ https://www.google.cz/search?q=halabja+1988&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwjy79Pl98_aAhUG2ywKHbRUAzUQ_AUICigB&biw=1106&bih=864
Citováno z „https://necyklopedie.org/w/index.php?title=Novičok_(jed)&oldid=228799“