Skalická tanková armáda

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Emblém

Skalická Velkoříše se může pochlubit jednou z nejvýznamnějších tankových armád v regionu, která se stala symbolem národní hrdosti a vojenské síly. Modernizované tanky, původně z poloviny 20. století, byly vybaveny nejnovějšími technologiemi, čímž se vyrovnaly současným bojovým strojům. Díky rozsáhlým investicím do výcviku a modernizace techniky jsou skalické tankové jednotky známé svou disciplinovaností, mobilitou a efektivní taktikou. Tato kombinace technické vyspělosti a vynikajícího výcviku činí ze skalické tankové armády klíčový pilíř obrany národa, připravený čelit jakémukoli vnějšímu agresorovi.

Počátky[editovat | editovat zdroj]

Tank Valentine na testovacím polygonu v roce 2010.

Počátky skalické tankové armády sahají do druhé poloviny 20. století, kdy Skalická Říše, tehdy relativně malý a nenápadný stát, začala investovat do mechanizované obrany. Prvotní flotila sestávala z tanků starší generace, jako byly M3 Stuart a Valentine, které se dostaly do služby ještě během druhé světové války. Tyto tanky, známé svou omezenou výzbrojí a pancéřováním, ale také svou spolehlivostí, tvořily základ skalické obrany. Klíčovým momentem bylo rozhodnutí vlády o rozsáhlé modernizaci a nákupu starých tanků jako T-34-85 a Pz.Kpfw. IV, které, ačkoliv byly technologicky zastaralé a často za zenitem své bojové účinnosti, přinesly potřebnou posilu. Tento krok, spolu s neustálým výcvikem a adaptací na nové vojenské taktiky, vytvořil z tankových jednotek páteř skalické armády a výrazně přispěl k vojenské reputaci Skalické říše.

Do 2022[editovat | editovat zdroj]

Klíčovým momentem bylo rozhodnutí vlády o rozsáhlé modernizaci a nákupu starších vozidel, včetně bojových autobusů a dalších zastaralých modelů ve vyšších, jako byly další tanky T-34-85 a Pz.Kpfw. IV. Tyto tanky, ačkoliv technologicky zastaralé a často za zenitem své bojové účinnosti, přinesly potřebnou posilu. I přesto, že se většina světa obracela k modernějším tankovým jednotkám, Skalická Velkoříše se zaměřila na maximalizaci využití těchto starších strojů skrze důkladný výcvik a inovativní taktiky.

Do roku 2022 byla skalická tanková armáda stále založena na těchto historických vozidlech, což vyžadovalo vysokou míru kreativity a adaptace ze strany vojáků a velitelů. Bojové autobusy byly například přeměněny na mobilní velitelská centra a zásobovací jednotky, zatímco Pz.Kpfw. IV sloužily jako hlavní bitevní tanky díky důkladné údržbě a modernizaci základních systémů. Tato kombinace starých tanků a inovativních přístupů vynesla Skalické Velkoříši pověst houževnatého a nepředvídatelného protivníka, který dokázal efektivně využít i omezené zdroje a techniku k obraně svého území.

První války (2022-2045)[editovat | editovat zdroj]

Mimoňská občanská válka (2022-2036)[editovat | editovat zdroj]

Mimoňská občanská válka, často označovaná jako "Válka Mimoňských Gymnasistů", byla dlouhotrvajícím a krutým konfliktem, který vypukl v důsledku etnických a politických napětí mezi obyvateli regionu Mimoňska. Válka, trvající až do roku 2036, zahrnovala intenzivní boje ve městech, vesnicích a strategických lokalitách. Skalická Velkoříše se zde postavila jako klíčový hráč, podporující místní frakce a využívající své zkušenosti v partyzánské válce a urban warfare k efektivnímu vedení bojů.

Strážsko-libereckokrajská válka (2037-2045)[editovat | editovat zdroj]

Strážsko-libereckokrajská válka, která se rozhořela v roce 2037, byla dalším zásadním konfliktem ve vojenské historii Skalické Velkoříše. Tento konflikt se soustředil na kontrolu nad strategickými oblastmi mezi Strážským knížectvím a Libereckým krajem, které byly klíčové pro ekonomické a politické zájmy obou stran. Skalická tanková armáda, i přes svou výzbroj zahrnující starší modely tanků jako Pz.Kpfw. IV a T-26, sehrála významnou roli v obraně a útoku, často se zapojující do rychlých operací a útoků na zásobovací linie nepřítele.

Tanky Panzerkampfwagen IV během útoku na Strážské knížectví

Tato válečná období nejen posílila vojenské dovednosti a schopnosti Skalické Velkoříše, ale také hluboce ovlivnila jeho politickou a společenskou strukturu. Skrze tyto konflikty se stát naučil adaptovat na různé vojenské výzvy a zdokonalovat své strategie, což mu pomohlo přežít a posílit svou pozici v regionu.

Chvíle klidu (2045-2046)[editovat | editovat zdroj]

Po konci Strážsko-libereckokrajské války se Skalická tanková armáda rozhodla provést rozsáhlou restrukturalizaci svých obrněných sil. Předchozí modely tanků, jako například Pz.Kpfw. IV, které tvořily páteř skalických sil během konfliktu, byly považovány za zastaralé a již nedostačující pro moderní válečné potřeby.

V rámci této restrukturalizace se Skalické tankové jednotky začaly zbavovat starých tanků Pz.Kpfw. IV a nahrazovaly je novými, mnohem výkonnějšími stroji Tiger II. Tento přechod na těžké tanky Tiger II znamenal výrazné zlepšení v oblasti pancéřování, palebné síly a celkové bojové efektivity. Tiger II, známý také jako „Königstiger“ (Královský tygr), byl vybaven silným 88mm kanónem a silným pancéřováním, což mu umožňovalo lépe čelit moderním hrozbám na bojišti.

Tank Tiger II během testování na podzim 2045

Skalické tankové jednotky se během tohoto období intenzivně věnovaly výcviku a modernizaci svých taktik, aby plně využily potenciálu těchto nových strojů. Díky tomu se staly jednou z nejefektivnějších obrněných sil v regionu, připravenou čelit novým výzvám a konfliktům, které by mohly následovat.

2046-2055[editovat | editovat zdroj]

Restrukturalizace a počáteční modernizace (2046–2048)

Na začátku První Skalicko-Borské války v roce 2046 zahájila Skalická tanková armáda rozsáhlou modernizaci svých sil. Staré tanky Pz.Kpfw. IV byly vyřazeny a nahrazeny těžkými tanky Tiger II. Tyto modernizované stroje, vybavené silným 88mm kanónem a pokročilým pancéřováním, měly výrazně zlepšit bojovou efektivitu skalických jednotek.

Problémy s údržbou a náhradními díly (2048–2050)

V následujících letech se však začaly projevovat závažné logistické problémy. Nedostatek náhradních dílů pro tanky Tiger II vedl k častým poruchám a snížení bojové připravenosti. Skalická armáda se snažila tyto problémy řešit, ale postupně bylo čím dál jasnější, že udržet Tiger II v provozu bude dlouhodobě neudržitelné. V důsledku toho byly tanky Tiger II od roku 2048 postupně vyřazovány do skladů.

Přechod na tanky T-72M1 (2050–2055)

Od roku 2050 se Skalická tanková armáda rozhodla pro zásadní změnu ve své výzbroji. Na místo vyřazovaných tanků Tiger II začala hromadně nakupovat tanky T-72M1. Tyto tanky byly vybrány pro svou spolehlivost, snadnou údržbu a dostupnost náhradních dílů. Nákup v obřích počtech umožnil rychlé nahrazení stárnoucích Tigerů II a obnovu bojové kapacity skalických tankových jednotek.

Bojové operace s tanky T-72M1 (2050–2055)

Od roku 2050 se tanky T-72M1 staly hlavní bojovou silou Skalické tankové armády. Díky své spolehlivosti a jednoduché údržbě byly tyto tanky schopny udržet vysokou bojovou připravenost i v náročných podmínkách První Skalicko-Borské války. Tanky T-72M1 se osvědčily v různých typech terénu a jejich nasazení umožnilo skalickým silám udržet si strategickou výhodu na bojišti.

Budoucí vyhlídky (2055 a dále)

Do roku 2055 se Skalická tanková armáda plně přizpůsobila novým podmínkám a její jednotky byly dobře vybavené a připravené na další konflikty. Plány na další modernizaci zahrnovaly nejen pokračující nákup tanků T-72M1, ale také investice do vývoje nových technologií a zlepšení taktiky pro budoucí boje.

Válka s Overwatch[editovat | editovat zdroj]

viz Válka o Skalickou Čest

Pro doplnění tanků T-72 byly znovu zařazeny do služby tanky Tiger II, nyní i s dieselovou variantou Sla.16. Rozeznat se dají podle zadní části.

Obnovení používání tanků Tiger II V zoufalé snaze posílit své obranné schopnosti obnovila Skalická Velkoříše výrobu tanků Tiger II, které byly modernizovány na dieselové motory a vybaveny kanóny ráže 120 mm na standard A1. Kromě nových produkčních kapacit byly zrestaurovány staré Tigery II, které byly vyřazeny a používány jako památníky po První Skalicko-Borské válce.

Modernizace a příprava Tanky Tiger II byly pečlivě zrestaurovány a modernizovány, aby odpovídaly moderním bojovým požadavkům. Tato modernizace zahrnovala vylepšení pancéřování a integraci novějších technologií, což zvýšilo jejich efektivitu na bojišti.

Ztráty a další modernizace Navzdory úspěchům čelila skalická armáda těžkým ztrátám, což vedlo k obnovení výroby tanků Pz.Kpfw. IV. Tyto tanky byly přezbrojovány na starší, 105 mm děla kvůli nedostatku novějších zbraní. Tento krok umožnil pokračování v boji s obnovenou silou a odhodláním, i když znamenal návrat k osvědčené, ale starší technologii.

Tank Tiger IIA1, modernizace tanků Tiger II a Tiger II Sla.16.

Kapitulace a oslavy V konečných fázích války byla skalická tanková vojska v takové situaci, že z pomníků sundávala tanky Pz.Kpfw. IV, které byly vyřazeny v roce 2046, a znovu je zařazovala do výzbroje. Navzdory těžkým ztrátám a náročným podmínkám se skalická armáda nevzdala a pokračovala v boji až do konečného vítězství.

Rozložení tankových sil (2061)[editovat | editovat zdroj]

Původně bylo ve skalické armádě 1660 tanků T-72. Většina z nich byla během konfliktu s OW zničena, po válce zůstalo pouze 200 tanků T-72.

Tankový pluk "Stahlfaust"[editovat | editovat zdroj]

  1. účel: útok
    • Umístění: Nový Oldřichov
    • Výzbroj: Modernizované tanky Tiger II (verze A1), klasické tanky Tiger II (základní a Sla.16), zbývající tanky T-72
    • Typy vozidel a počty:
      • Tiger II A1: 30
      • Tiger II (základní): 10
      • Tiger II (Sla.16): 10
      • T-72: 50 (původně 415)

Tankový pluk "Donnerkeil"[editovat | editovat zdroj]

  1. účel: útok
    • Umístění: Skalice
    • Výzbroj: Modernizované tanky Tiger II (verze A1), klasické tanky Tiger II (základní a Sla.16), zbývající tanky T-72
    • Typy vozidel a počty:
      • Tiger II A1: 35
      • Tiger II (základní): 8
      • Tiger II (Sla.16): 7
      • T-72: 50 (původně 415)

Tankový pluk "Blitzhammer"[editovat | editovat zdroj]

  1. účel: obrana
    • Umístění: Zákupy
    • Výzbroj: Tanky Pz.Kpfw. IV, modernizované tanky Tiger II (verze A1), klasické tanky Tiger II (základní a Sla.16), zbývající tanky T-72
    • Typy vozidel a počty:
      • Pz.Kpfw. IV: 40
      • Tiger II A1: 20
      • Tiger II (základní): 5
      • Tiger II (Sla.16): 5
      • T-72: 50 (původně 415)

Tankový pluk "Eisendonner"[editovat | editovat zdroj]

  1. účel: podpora
    • Umístění: Slunečná
    • Výzbroj: Tanky Pz.Kpfw. IV, modernizované tanky Tiger II (verze A1), klasické tanky Tiger II (základní a Sla.16), zbývající tanky T-72
    • Typy vozidel a počty:
      • Pz.Kpfw. IV: 35
      • Tiger II A1: 25
      • Tiger II (základní): 4
      • Tiger II (Sla.16): 6
      • T-72: 50 (původně 415)

Celkové rozložení tankových sil:[editovat | editovat zdroj]

  1. Počty
    • Tiger II A1: 110
    • Tiger II (základní): 27
    • Tiger II (Sla.16): 28
    • T-72: 200 (původně 1660)
    • Pz.Kpfw. IV: 75


Po skončení války se Skalická Velkoříše ocitla v obtížné situaci, kdy většina jejich tanků T-72 byla zničena. Z původních 1660 tanků T-72 zůstalo jen 200, což si vyžádalo rozsáhlé doplnění a modernizaci jejich tankových sil. Byly obnoveny a modernizovány historické tanky Tiger II a dokonce i starší Pz.Kpfw. IV, aby byla zachována bojeschopnost. V důsledku těchto kroků se čtyři hlavní tankové pluky—Stahlfaust, Donnerkeil, Blitzhammer a Eisendonner—znovu postavily na nohy, s kombinací modernizovaných Tiger II, klasických Tiger II (základní a Sla.16) a zbylých T-72. Toto rozložení ukazuje odolnost a schopnost Skalické Velkoříše přizpůsobit se a obnovit své obranné kapacity navzdory těžkým ztrátám.

Zařazování vlastních konstrukcí (2062-2065)[editovat | editovat zdroj]

Kampfpanzer 50t (vlevo) a Kampfpanzer 70t (vpravo). Mezi nimi je tank T-72.

V letech 2062 až 2065 prošla Skalická tanková armáda významnou modernizací, která měla nahradit zastaralé tanky Pz.Kpfw. IV a T-72 nově vyvinutými tanky domácí výroby. Tyto nové modely, označené jako Kampfpanzer 50t (Kpz. 50t) a Kampfpanzer 70t (Kpz. 70t), měly představovat technologický pokrok a zvýšit bojovou schopnost skalických ozbrojených sil.

Kampfpanzer 50t a 70t: Ambiciózní projekty[editovat | editovat zdroj]

Kampfpanzer 50t (Kpz. 50t)[editovat | editovat zdroj]

  • Váha a specifikace: I přes své označení 50t vážil tento tank ve skutečnosti 68 tun, což výrazně převyšovalo původní záměr. Tank byl vybaven pokročilým pancéřováním a sofistikovanými zbraňovými systémy, které zahrnovaly moderní kanón s vysokou průbojností a pokročilou elektroniku pro cílení a ochranu proti nepřátelským střelám.
  • Výroba a nasazení: Celkem bylo vyrobeno 165 kusů Kpz. 50t. Jeho robustní konstrukce a silná výzbroj ho činily účinným v boji, ale váha a náklady na výrobu se staly významnými překážkami. Tanky byly primárně nasazeny v obranných pozicích a pro podporu těžkých útočných operací, ale jejich omezená mobilita v komplikovaném terénu Skalické Velkoříše se ukázala jako nevýhoda.

Kampfpanzer 70t (Kpz. 70t)[editovat | editovat zdroj]

  • Váha a specifikace: Tento model byl ještě těžší než jeho předchůdce, dosahoval váhy téměř 100 tun. Kpz. 70t byl vyvinut jako supertěžký tank, navržený pro průlomové operace a boj proti nepřátelským opevněním. Jeho výzbroj zahrnovala mohutný kanón schopný prorazit i ty nejsilnější pancéřové pláty a sofistikovaný obranný systém, který chránil tank před střelami a raketami.
  • Výroba a nasazení: Bylo vyrobeno 100 kusů Kpz. 70t. I když tank představoval vrchol technologického pokroku, jeho hmotnost způsobovala značné logistické problémy, včetně omezené mobility a vysokých nároků na údržbu a zásobování. Navíc jeho cena byla extrémně vysoká, což vedlo k rychlému ukončení výroby.

Ukončení výroby[editovat | editovat zdroj]

Navzdory ambicióznímu počátku a vysokým očekáváním, výroba obou modelů byla ukončena již po třech letech. Důvody zahrnovaly nejen vysokou výrobní cenu, ale i složitost údržby a problémy s mobilitou, které se objevily v důsledku jejich nadměrné váhy. Kpz. 50t s váhou 68 tun a Kpz. 70t s téměř 100 tunami byly sice technicky pokročilé, ale jejich praktická použitelnost byla omezena právě těmito faktory.

Nová éra (po 2065)[editovat | editovat zdroj]

LAW-Panzerkampfwagen Sho't Kal Gimel - nejmodernější skalický tank.

Rok 2065 přinesl zásadní změny ve vojenské produkci a strategii Skalické Velkoříše. A. Anchluš, dříve všemocný vládce, se kvůli svému chatrnému zdraví ocitl v pozadí, což vedlo k útlumu vývoje domácích bojových vozidel. S tímto vývojem přišlo přehodnocení vojenských priorit a ukončení výroby domácích tanků, které byly sice technologicky pokročilé, ale extrémně náročné na údržbu a logistiku.

Ukončení domácí produkce tanků[editovat | editovat zdroj]

Skalická armáda do roku 2065 spoléhala na těžké domácí tanky Kampfpanzer 50t a Kampfpanzer 70t, které byly vyvinuty mezi lety 2062 a 2065. Tyto modely sice představovaly technologický pokrok, ale jejich nadměrná hmotnost (68 tun u Kpz. 50t a téměř 100 tun u Kpz. 70t) a problémy s údržbou vedly k jejich omezenému nasazení. Společnost LAW, která tyto tanky vyráběla, po ukončení jejich produkce přesunula svou pozornost zpět k výrobě automobilů.

Příklon k izraelské technologii: Sho't Kal Gimel[editovat | editovat zdroj]

V rámci modernizace tankových sil se Skalická armáda rozhodla zakoupit izraelské tanky Sho't Kal Gimel, modernizovanou verzi britského tanku Centurion. Tento tank, známý svou odolností, moderními systémy a bojovou efektivitou, byl zvolen jako náhrada za domácí modely. Po úspěšných zkouškách se vláda rozhodla uzavřít smlouvu se společností LAW na licenční výrobu těchto tanků přímo na území Velkoříše.

Výroba tanků Sho't Kal Gimel ve Skalici[editovat | editovat zdroj]

Výroba tanků Sho't Kal Gimel byla zahájena v srpnu roku 2065 a během tří let bylo vyrobeno přes 480 kusů. Tyto tanky rychle nahradily starší domácí modely a staly se páteří skalické tankové armády. Produkce těchto tanků významně přispěla k modernizaci a zvýšení bojové schopnosti Skalické armády.

Další akvizice: Centurion Mark 10 a T-55AM2[editovat | editovat zdroj]

Kromě tanků Sho't Kal Gimel zakoupila Skalická armáda také 120 tanků Centurion Mark 10 a 175 tanků T-55AM2. Tyto tanky byly po svém zakoupení modernizovány ve společnosti LAW, která provedla úpravy zajišťující jejich lepší bojovou efektivitu a přizpůsobení potřebám armády Velkoříše. Modernizace zahrnovala zlepšení pancéřování, instalaci moderních systémů řízení palby a úpravy motorů pro zvýšení výkonu.

Průmyslový rozvoj ve Slunečné[editovat | editovat zdroj]

S rostoucí poptávkou po modernizovaných a nově vyráběných tancích byla ve městě Slunečná postavena nová továrna, která se stala klíčovým centrem pro výrobu a modernizaci vojenské techniky. Tato továrna nejenže uspokojila potřeby armády, ale také přispěla k ekonomickému rozvoji regionu, vytvoření nových pracovních míst a zlepšení infrastruktury.

Strategické výhody a dlouhodobý dopad[editovat | editovat zdroj]

Rozhodnutí zaměřit se na licenční výrobu izraelských tanků Sho't Kal Gimel a modernizaci zakoupených zahraničních modelů přineslo Skalické Velkoříši klíčové výhody. Modernizovaná flotila tanků zajišťovala vyšší spolehlivost, lepší operativní schopnosti a nižší nároky na údržbu, což umožnilo efektivnější nasazení v různých bojových situacích.

Tento krok také umožnil Skalické armádě rychle modernizovat své vybavení bez nutnosti investovat obrovské prostředky do vývoje vlastních technologií, což znamenalo významný přínos pro dlouhodobou stabilitu a bezpečnost Velkoříše.

Rozložení Tankových sil (2068)[editovat | editovat zdroj]

Všechny generace tanků na cvičení v roce 2066. Tank v popředí je Tiger II Sla.16. Tyto tanky byly vyřazeny o rok později.
Srovnání Kal Gamelu a tanků Kampfpanzer 50t a 70t. Se svými téměř 62 tunami byl Kal Gamel lehoučký jako pírko, zvláště pak proti Kpz. 70t

Skalická tanková armáda byla v roce 2068 rozdělena do čtyř hlavních pluků, z nichž každý disponoval kombinací moderních i starších typů tanků. Níže je uvedeno kompletní schéma obsahující všechny typy vozidel a jejich počty pro každý pluk, spolu s jejich úlohou.

1. Pluk Stahlfaust (Nový Oldřichov)[editovat | editovat zdroj]

  • Úloha: Obrana severozápadních hranic Velkoříše, rychlá reakce na pohraniční incidenty.
  • Počet tanků a typy vozidel:
    • Sho't Kal Gimel: 90 kusů
    • Centurion Mark 10: 40 kusů
    • T-55AM2: 50 kusů
    • Tiger IIA1B3: 5 kusů
    • Kampfpanzer 50t: 8 kusů
    • Kampfpanzer 70t: 7 kusů
  • Další vybavení:
    • Obrněné transportéry (BTR-80, M113): 60 kusů
    • Samohybné protiletadlové systémy: 12 kusů

2. Pluk Donnerkeil (Skalice)[editovat | editovat zdroj]

  • Úloha: Obrana hlavního města Skalice a okolí, ochrana strategických a politických center.
  • Počet tanků a typy vozidel:
    • Sho't Kal Gimel: 120 kusů
    • Centurion Mark 10: 30 kusů
    • T-55AM2: 25 kusů
    • Tiger IIA1B3: 6 kusů
    • Kampfpanzer 50t: 10 kusů
    • Kampfpanzer 70t: 2 kusy
  • Další vybavení:
    • Obrněné transportéry (M113, BVP-1): 75 kusů
    • Samohybné dělostřelecké systémy: 10 kusů
    • Mobilní komunikační jednotky: 5 vozidel

3. Pluk Blitzhammer (Zákupy)[editovat | editovat zdroj]

  • Úloha: Specializace na rychlé útočné operace, průlomové a ofenzivní manévry.
  • Počet tanků a typy vozidel:
    • Sho't Kal Gimel: 100 kusů
    • Centurion Mark 10: 20 kusů
    • T-55AM2: 45 kusů
    • Tiger IIA1B3: 12 kusů
    • Kampfpanzer 50t: 6 kusů
    • Kampfpanzer 70t: 8 kusů
  • Další vybavení:
    • Obrněné transportéry (BTR-80, M113): 55 kusů
    • Raketomety (BM-21 Grad): 8 kusů
    • Průzkumná vozidla: 10 kusů

4. Pluk Eisendonner (Slunečná)[editovat | editovat zdroj]

  • Úloha: Obrana průmyslového centra Velkoříše a klíčových výrobních objektů.
  • Počet tanků a typy vozidel:
    • Sho't Kal Gimel: 110 kusů
    • Centurion Mark 10: 30 kusů
    • T-55AM2: 55 kusů
    • Tiger IIA1B3: 7 kusů
    • Kampfpanzer 50t: 9 kusů
    • Kampfpanzer 70t: 5 kusů
  • Další vybavení:
    • Obrněné transportéry (BVP-1, M113): 70 kusů
    • Protiletadlové raketové systémy: 15 kusů
    • Logistická vozidla pro podporu průmyslových operací: 20 kusů

Shrnutí[editovat | editovat zdroj]

  • Celkové počty tanků:
    • Sho't Kal Gimel: 420 kusů
    • Centurion Mark 10: 120 kusů
    • T-55AM2: 175 kusů
    • Tiger IIA1B3: 30 kusů
    • Kampfpanzer 50t: 33 kusů
    • Kampfpanzer 70t: 22 kusů

Každý pluk měl specifickou úlohu v obranné strategii Skalické Velkoříše, a byl vybaven různými kombinacemi moderních a starších tanků, které měly poskytnout maximální flexibilitu a sílu v případě jakékoliv vojenské operace.

Seznam konfliktů[editovat | editovat zdroj]

Mimoňská občanská válka

Strážsko-libereckokrajská válka

První Skalicko-Borská válka

Válka o Skalickou Čest