Teorie Paradoxu Velkého Honzy

Z Necyklopedie
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání

„Měl si vesmír hlídat... NE HO SEŽRAT!!!“

- BŮH

„Drž už konečně hubu! Stejně autům nerozumíš!“

- Henry Ford pár vteřin před sebevraždou

„Velký Honza je teorie všeho“

- Štefan Jestřábník

„DRŽ UŽ KURWA HUBU!!!“

- Henry Ford s revolverem u hlavy
Tento obrázek byl vyfocen v roce 1885. V pozadí (pár světelných let daleko) můžeme vidět kousek Velkého Honzy, v němž se nachází náš pozorovatelný vesmír (včetně krávy na obrázku)

Velky Honza, jakožto objemná existence, v níž se (podle našich odborných výpočtů) nachází náš pozorovatelný vesmír. V tomto případě se rovná Velký Honza velikosti vesmíru + 1. Tato teorie se však zatím plně neprokázala, kvůli absenci experimentu (naše největší mozky na něm však již plně pracují). Teorií paradoxu Velkého Honzy se zabývá Vědecký institut Přerov (ViP)

Podle naší teorie má Velký Honza dvě formy své existence:

  • Reálnou (Ta jejíž jsme všichni neoddělitelnou součástí a brání nám svojí tukovou vrstvou po smrti v klidu a míru odejít do světa bez Honzy)

Reálný Honza[editovat | editovat zdroj]

Reálný Honza, jak již dávno víme, obsahuje veškeré existence, solární systémy, černé díry a vlastně celý vesmír. To se stalo jednoduše tím, že se Bůh nasral a rozhodl se lidstvo potrestat za jeho hříchy, tudíž stvořil Velkého Honzu jakožto takzvaného „Vesmírného bachaře“. Ovšem jeho plán nevyšel po tom, co Velký Honza dostal znenadání hlad a celý náš pozorovatelný vesmír a boha pozřel.

Pozorovatelný Honza[editovat | editovat zdroj]

Na obrázku můžeme vidět Antona del el le la les Ega po tom, co mu Remi místo ratatouille naservíroval prázdný talíř
Odborný graf znázorňující paradox Velkého Honzy vytvořený Vědeckým institutem Přerov

Pozorovatelný Honza může existovat v každém svém gravitačním poli (proč by taky nemohl, že?). Jeho gravitační zrychlení musí být větší než . Avšak při setkání 2 Pozorovatelných Honzů, vzniká zvláštní fyzikální jev kdy Větší Subjekt pozře Subjekt menší, v tuhle chvíli se stává z Většího, takzvaně dominantního jedince, Honza reálný pro Honzu, jež byl pozřen a ten se pro něj naopak stává PH. Ovšem zapeklitá situace přichází ve chvíli, kdy se setkají 2 identičtí Honzové, v tuhle chvíli přichází fyzikální jev takzvané imploze, kdy se oba jedinci stejné velikosti navzájem pozřou a nezbyde z nich nic (stává se však pouze zřídka kdy, naposledy se však vzácně odehrály dvě setkání po sobě 16. října a 3. prosince 2014 nedaleko malebné vesničky Svrbětic). Z této skutečnosti vyplývá, že se počet Velkých Honzů rapidně snižuje (vždy ze 2 na 0) a stává se z nich ohrožený druh.

Velký Honza a jeho velké ego[editovat | editovat zdroj]

Ačkoli se o Velkém Honzovi ví zatím málo, tak se našemu nejlepšímu vědci podařilo zjistit, že má na jeho fyzikální existenci velký vliv jeho ego astronomické velikosti (zatím o jeho egu víme pouze to, že dokáže pohltit světlo). Otázkou je však proč jeho ego tolik kauzalizuje s jeho objemem. Honzův objem je závislý na jeho egu, protože se se zvětšením jeho ega zvětšuje (podobně jako Pinocchiův nos, když lže). Díky tomu při rapidnímu a nečekanému zvýšení jeho ega dokáže podobně, jako horkovzdušný balón, létat (to se stane například, když Velkého Honzu pochválí Velký Učitel.

Jelikož má Honzovo ego rozměry nesrovnatelné s ničím, co doteď známe, musíme jeho ego měřit v poměru s jinou egoistickou osobou (v tomto případě jsme zvolili Antona del el le la les Ega). Tuto hodnotu značíme jako tzv. Egon. V poměru s Velkým Honzou budeme jako základní měřicí hodnotu používat 1 bambilion Egonů (značíme jako neggon, čte se „nygon“)

Pro uvedení příkladu je aktuální stav námi pozorovatelného PH je:

Pro poměr definujme ego normálního člověka: 

Honzův Paradox[editovat | editovat zdroj]

Honzův paradox sleduje zvláštní fyzikálně-psychologickou činnost, při které se Honzovo ego začne snižovat (k tomu dojde pouze, když se Velký Honza pokusí stát neegoistickou sviní, tedy dobrým člověkem). V případě, že k tomuto vzácnému úkazu opravdu dojde, se Velký Honza začne vyfukovat (protože jak již víme, tak jeho hmotnost závisí na jeho egu), tudíž se jeho hmotnost začne rapidně snižovat společně s jeho výškou, ovšem zde přichází bod zlomu, při kterém se Honza dostane do takzvaného napoleonského komplexu, kdy se jeho ego (včetně hmotnosti, ale již ne výšky) začne nazpátek rapidně zvyšovat. Při tomto jevu se tvar jeho těla mění z koule na podélný ovál (díky tomuto jsou obě teorie o kulaté i placaté zemi správné, protože jejich tvar závisí na výšce Reálného Honzy k nám). Po určitém časovém úseku se Honza začne vracet do své původní podoby za pomocí tzv. pružinového efektu.

Zde však přichází druhá hranice, která je omezena Honzovou výškou. Velký Honza nemůže překročit hranici 184 cm, protože nad 184 cm by se bouchl do hlavy o strop existence, upadl do bezvědomí, dostal hlad a do pár několika minut by vyhladověl. Proto vzniká tento nekonečný paradox, kdy se velký Honza konstantně zvětšuje a zmenšuje.

*Nikdy se však nemůže snížit pod druhý okrajový bod 154 cm, protože by poté nastal rozpad všeho co známe.

Rovnice shrnující Paradox Velkého Honzy: