Mao

Z Necyklopedie
(přesměrováno z Velký kormidelník)
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Možná hledáte: Zao Ce-tung?


„Politická moc vychází z hlavně pušky“

- Mao
Mao zedong.jpg
毛澤東
Biografické informace
Pohlaví 张戎在接受英国
Barva očí 和其他媒体采访时表示
Vlasy žádné
Narozen 她希望他们这部经过十年研究写成的书能够
Úmrtí nemá právo na smrt
Rodina 人们却对毛泽东知之甚少
Děti 1 312 897 300 (sčítání 2006)
Národnost 揭示一个真实的毛泽东,打破中共对毛泽东的所谓三七开定论
Přezdívka Velký kormidelník
Povolání Führer
Zajímavosti
1 今天继续播出同张戎的专访。专访从我同张戎就如何写历史人物这个问题的争论开始。张戎的新书'毛泽东,不为人知的故事'以大量的文献资料和上百人的采访为基础,描绘出了一个善于玩弄权术,置中国人生命于不顾的暴君形象。但毛泽东是个复杂的历史人物。我们说时势造英雄,暴君大概也是如此。我们分析希特勒这个人的时候,也并不是只是简单地说希特勒是个百分之百的恶魔,
2 首先我觉得你刚才说的很多都是误解。我的书中既没有用邪恶这个词也没用暴君这个词,所有的这些词一概不用。我们都讲的是一个一个的故事,而且最主要的就是像你所说的是时势造出来,我不能讲他是英雄,但他确实是时势造出来的。一个很重要的时势是什么呢,

毛澤東, alias Mao Ce-tung byl největší osvícený vůdce, hrdina, kulturista, částečně i nudista, myslitel a génius v dějinách Číny.

Mládí[editovat | editovat zdroj]

Narodil se Maovým řezem (tehdy se mu ještě říkalo císařský) ve vesnici Šao-šan, obci s rozšířenou působností Chuj-An, a pověřené obci Křu-pan v provincii Ša-man. Jeho rodina byla relativně zámožná, z chudých vrstev totiž žádný pořádný revolucionář ještě nikdy nevyrostl. Vzdělání se mu dostalo v Čchang-ša, ale až v Pekingu se mu rozsvítilo v hlavě. Shlédnul tam převzatou inscenaci bratří Marxů, jejímž autorem byl samosebou Karel. Mao se ihned zapojil do budování Komunistické strany Číny.

Dlouhý pochod[editovat | editovat zdroj]

„Revoluce není žádná večerní párty“

- Mao

Jako revolucionář se věnoval přeměně rolníků v politickou sílu. jednoduchý princip spočíval v slibu, že každý zemědělec dostane po vítězné revoluci svou půdu. Než bys řekl švec, měl pod palcem ohromnou sílu rolnictva. Na scéně však byly ještě staré struktury, ztroskotanci, samozvanci a zaprodanci. Ty vedl generál Čankajšek, jehož vojsko způsobilo, že Mao spolu s dalšími soudruhy zahájil tak zvaný Dlouhý pochod - během něj se Mao prosadil jako Führer. Když však se zdecimovanými sílami dorazil do Jen-anu, Udeřil na něj kolega Stalin, aby dosadil promoskevské vedení. Odolal a vytvořil si (docela příjemný) kult osobnosti.

Velký skok vpřed[editovat | editovat zdroj]

Druhá světová válka Maovi takzvaně „zatrhla tipec“. Nemohl si v poklidu užívat kultu osobnosti, a musel pokorně požádat Otce Stalina o pomoc proti Japončíkům. Proti Japoncům bojoval jenom tolik, aby to vypadalo, že bojuje, a své síly soustředil hlavně na boj proti Čankajškovi. Hned jak to bylo možné, vyhlásil, že se povinně uskuteční „Velký skok vpřed“ který měl zemi rychle přiblížit komunistickému blahobytu. Následný hladomor sice přinesl smrt zhruba 20 až 40 milionům lidí, avšak to byla jen malá oběť na oltář komunistickým světlým zítřkům.

Kulturní revoluce[editovat | editovat zdroj]

„Zničíme všechny staré ideje, starou kulturu, staré zvyky vykořisťovatelských tříd a změníme v nadstavbě všechno, co neodpovídá socialistické ekonomické základně. “

- Mao

„Srazíme ty u moci, kteří jdou cestou kapitalismu. Srazíme reakční buržoazní autority, srazíme všechny buržoazní royalisty, srazíme všechny nestvůry a démony.“

- Mao

Kulturní revoluce začala naplno v srpnu 1966, kdy Mao Ce-tungovy ideje byly prohlášeny za základ činnosti celé strany, ČLR prohlášena za centrum světové revoluce a ozbrojený boj za jedinou formu revolučního boje. Kulturní revoluce trvala až do Maovy smrti. Dodnes se neví, jestli to Mao myslel s kulturní revolucí vážně, anebo to byl celé jenom vtip, který lidé špatně pochopili.

Oltář vědy[editovat | editovat zdroj]

Mao vlastně všechny své výše uvedené akce provozoval za účelem výzkumu. Nejslavnější z těchto dlouhodobých experimentů (mezi lety 1949-1976) spočíval v tom, že Mao nechal zabít nějakých 100 000 000 obyvatel Číny a chtěl zjistit co se potom stane. Nic se ale nestalo, jen na oltář vědy padlo 100 miliónů životů.

Soutěživost[editovat | editovat zdroj]

Mao byl od malička velmi soutěživý a chtěl vyniknout na poli slávy a překonávání rekordů. Ve své soutěživosti dosáhl pozoruhodných úspěchů:

  • Při "Velkém skoku vpřed" vypukl největší hladomor v dějinách lidstva.
  • Při "Kulturní revoluci" zahynulo 40 000 000 lidí.