Zelený čtvrtek
Zelený čtvrtek (latinsky feria quinta hebdomadae sanctae) je podle křesťanské tradice pátý den Svatého týdne (počítáno od Květné neděle včetně) a předvečer velikonočního tridua. Obecný přívlastek s výraznou českou kvantifikací vznikl při Poslední večeři.
Liturgie[editovat | editovat zdroj]
Sídelní Biskup svolává kněze své diecéze a spolu s nimi žehná oleje katechumenů, nemocných a křižmo. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu J 13,5 (Kral, ČEP).
Při zpěvu Gloria večerní mše zvoní zvony a pak se odmlčí až do Gloria Velikonoční vigilie. Zvony pak odlétají do Říma, převážně na palubách sovětských nákladních Antonovů 225 "Mriya", či A 380. Zapovězený zvuk zvonů a zvonku je nahrazen dřevěnými klepači nebo řehtačkami.
Ježíšovy zázraky[editovat | editovat zdroj]
Až příliš mnoho bylo napsáno o Ježíšových skutcích, aniž byl zmíněn jeden z největších Ježíšových zázraků. Nejenom přestárlí faráři dokola omílají naplnění rybářských sítí, či svatbu v Káni galilejské, kde Ježíš proměnil vodu na víno. Zelená podávaná při poslední večeři byla doposud neprávem opomíjena. Vědecký tým Necyklopedie našel stejně nezvratné důkazy, jako jiní historikové o výše zmíněných podružných zázracích.
Navýsost zajímavý je rovněž fakt, že Ježíš při své božské prozíravosti věděl vše o Plzeňské likérce Božkov a pravděpodobně i o právnické fakultě ZČU v Plzni.